Rozpočtové hospodaření podle velikostních skupin obcí (2. část)

(Rozpočtové hospodaření podle velikostních skupin obcí II.)

Tento text je pokračováním článku z minulého čísla, který se v rámci rozboru rozpočtového hospodaření obcí v roce 2016 a jeho zvláštností věnoval příjmové stránce. Nyní se kromě výdajů podíváme na vývoj salda rozpočtu, dluhu a na relaci příjmů k uspořeným prostředkům.

Pramenem všech uvedených údajů v tabulkách i grafech je Monitor Ministerstva financí a výpočty CRIF – Czech Credit Bureau, a. s.

Jak bylo uvedeno minule, příjmy obcí (bez Prahy) se v roce 2016 meziročně snížily, avšak výdaje klesly mnohem rychleji. Příjmy poklesly o 2 %, celkové výdaje pak o 11 %. V rámci výdajů však kapitálové výdaje zaznamenaly razantní pokles o 40 %, běžné výdaje se naopak to 4 % zvýšily.

Výdaje obcí

Celkové výdaje obcí (bez Prahy) dosáhly koncem roku 2016 výše 177,3 mld. Kč a meziročně se snížily o 22 mld. Kč. K poklesu celkových výdajů nejvíce přispěly největší obce, a to více než ze dvou pětin. Nejrychlejší pokles však vykázaly obce s počtem obyvatel od 500 do 999, a to o 18 %. Hned za nimi se umístily obce s počtem obyvatel od 1000 do 4999, a se snížením o 15 %. Nejnižší pokles zaznamenaly nejmenší obce, jejichž celkové výdaje se snížily „pouze“ o 3 % (blíže viz tab. 1).

Obdobný obrázek o dopadu snížení celkových příjmů obcí jednotlivých velikostních skupin poskytuje graf 1. Je z něj zřejmé, že rozdíly v celkových výdajích v přepočtu na obyvatele se v roce 2016 prohloubily. Poměrně malou meziroční změnu vykázaly nejmenší obce (pokles o 692 Kč na obyvatele) a po nich ty největší (pokles o 1761 Kč na obyvatele). Nejvíce celkové výdaje snížily obce s počtem obyvatel od 500 do 999 (o 4068 Kč na obyvatele). Tato velikostní skupina obcí však měla v roce 2015 druhé nejvyšší celkové výdaje na obyvatele, hned po největších obcích. V roce 2016 vzhledem k poklesu obsadila druhou příčku od spodu.

Graf 1. Celkové výdaje v Kč na obyvatele

Vývoj běžných výdajů, které jsou obvykle v čase poměrně stabilní, tak výrazné odchylky neukazuje. Objem běžných příjmů se meziročně zvýšil ve všech velikostních kategoriích. Zhruba polovinu přírůstku běžných příjmů v roce 2016 zajistily největší obce. Nejrychleji se jejich objem zvýšil u obcí s počtem obyvatel od 500 do 999 a jen o něco pomaleji rostly u obcí s počtem obyvatel 200 až 499. Nejnižší dynamiku měly největší obce a hned za nimi pak obce nejmenší (viz tabulka 2). V přepočtu na obyvatele (viz graf 2) byly rozdíly mezi velikostními skupinami velmi malé a meziročně se příliš nezměnily. Nejvyšší objem běžných výdajů na obyvatele vykázaly největší obce (16 2019 Kč) a poté obce nejmenší (13 682 Kč). Pořadí velikostních skupin obcí bylo v roce 2016 stejné jako o rok dříve.

Graf 2. Běžné výdaje v Kč na obyvatele

Objem kapitálových výdajů se v roce 2016 snížil o 40 % (podle skupin viz tabulka 3) a dosáhl výše 40,6 mld. Kč. Meziročnímu poklesu kapitálových výdajů předcházelo několik let jejich růstu. Podíl kapitálových výdajů na celkových výdajích dosáhl 18 %, přičemž v roce 2015 to bylo 27 %. Největší obce přispěly k poklesu objemu kapitálových výdajů více než dvěma pětinami. Nejrychlejší pokles však vykázaly obce s počtem obyvatel od 500 do 999, nejméně se kapitálové výdaje snížily u kategorie obcí s počtem obyvatel do 199 (pokles o 19 %). Zatímco v roce 2015 vykázaly nejvyšší kapitálové výdaje na obyvatele obce s počtem obyvatel od 500 do 999, v roce 2016 to byly obce s počtem obyvatel od 200 do 499 a za nimi se umístily s jen malým rozdílem nejmenší obce (viz graf 3). V roce 2016 se výše kapitálových výdajů v přepočtu na obyvatele víceméně snižovala s růstem velikostní kategorie. Největší obce tak obsadily poslední místo v obou letech (viz graf 3).

Graf 3. Kapitálové výdaje v Kč na obyvatele

Objem kapitálových výdajů prokázal velmi silnou korelaci s výší investičních dotací. Pořadí velikostních kategorií podle objemu kapitálových výdajů na obyvatele je shodné s pořadím podle výše investičních dotací na obyvatele. Přitom, jak bylo uvedeno v minulém čísle, investiční dotaci získalo v roce 2016 jen 38 % nejmenších obcí a 53 % obcí s počtem obyvatel od 200 do 499. V rámci největších obcí obdrželo investiční dotaci 97 % z nich, a přesto v přepočtu na obyvatele dosáhly nejnižší hodnotu (graf 4).

Graf 4. Relace mezi investičními dotacemi a kapitálovými výdaji v roce 2016 v Kč na obyvatele

Saldo rozpočtu

V roce 2016 převýšily rozpočtové příjmy výdaje obcí (bez Prahy) o 27,4 mld. Kč. Výše přebytku byla ve srovnání s předchozími lety rekordní. Zatímco v roce 2015 ušetřily obce 9,4 mld. Kč, o rok později to bylo již 27,4 mld. Kč. V přepočtu na obyvatele dosahovalo kladné saldo rozpočtu částky 2946 Kč, a to je téměř třikrát tolik než o rok dříve. Pouze pětina obcí zakončila rozpočtové hospodařené v roce 2016 schodkem. V rámci největších obcí jich však bylo pouze 7 % z jejich počtu, u nejmenších obcí pak 23 %, což byl podíl nejvyšší. U obcí s počtem obyvatel 200 až 499 mělo schodek 22 % a v navazující velikostní kategorii 21 %. Ve druhé největší kategorii mělo záporné saldo 16 % z nich. O téměř 60 % rozpočtového přebytku se zasloužily největší obce, ty také vykázaly největší kladné saldo na obyvatele, a to 3110 Kč. I když nejmenší obce přispěly k přebytku jen malým dílem a „pouze“ 77 % mělo z nich kladné saldo rozpočtu, výší přebytku na obyvatele obsadily druhou příčku částkou 2823 Kč (viz graf 5). Nejen výše přebytku, ale i podíl přebytku na příjmech byl největší v novodobé historii. Pro srovnání, v roce 2013, ve kterém došlo k výrazné úpravě rozpočtového určení daní, které podstatně zvýšilo daňové příjmy obcí, ušetřily obce 7 % celkových příjmů, v roce 2016 to bylo již 13 %. Navíc se jedná o rok, ve kterém se příjmy obcí snížily.

Graf 5. Saldo rozpočtu za rok 2016 v Kč na obyvatele

Stav na bankovních účtech obcí

Přebytek rozpočtu obcí (bez Prahy) přispěl ke zvýšení objemu peněz, které obce měly na svých účtech v bankách. Jejich výše dosáhla koncem roku 2016 částky 105,5 mld. Kč a meziročně vzrostla o více než 22 mld. Kč, resp. o 22 %. Nejvyšší růst vykázaly největší obce (téměř o třetinu). Nejmenším obcím se objem jejich peněz na bankovních účtech zvedl jen o desetinu. Byly to však nejmenší obce, které dosáhly nejvyšší částku peněz na účtech v přepočtu na obyvatele, a to 23 860 Kč, což je více než dvojnásobek částky největších obcí. Rozdíly mezi velikostními kategoriemi byly v roce 2016 značné (viz graf 6).

Graf 6. Stav peněz na bankovních účtech v Kč na obyvatele za rok 2016

Celkové příjmy, které obce (bez Prahy) v roce 2016 získaly do svých rozpočtů, dosahovaly 43 % objemu peněz, které měly koncem roku na bankovních účtech. Nejmenší obce měly koncem roku 2016 na bankovních účtech dokonce více peněz, než kolik byly jejich celkové příjmy v tomto roce. U obcí s počtem obyvatel od 200 do 499 to bylo 85 % a u navazující velikostní kategorii pak 69 % (viz tabulka 4).

Nebývalé zvýšení peněz na bankovních účtech souviselo s poklesem investičních dotací, které vedlo k omezení kapitálových výdajů. Tento vývoj souvisí s pomalým náběhem dotace z Evropské unie v rámci nového programovacího období. Rok 2016 může být ukázkou, jak by investice obcí mohly vypadat v době útlumu peněz z Evropských fondů.

Držení rezervy na budoucí investiční akce je výrazem obezřetného financování obcí, které mají své zkušenosti s možností nepředvídaných výkyvů v příjmech či se vznikem nenadálých výdajů. Příliš vysoká rezerva však může být spojována s rysy neefektivního využívání peněz, které obce mají v rozpočtu k dispozici.

Dluh

Koncem roku 2016 dosáhl celkový dluh obcí (bez Prahy) výše 48,5 mld. Kč a meziročně se snížil o 5,3 mld. Kč, resp. o desetinu. Meziroční snižování dluh obcí trvá již delší dobu. I když dluh snížily obce všech velikostních kategorií, dynamika poklesu byla rozdílná. Nejrychleji meziročně dluh snížily obce s počtem obyvatel od 1000 do 4999, a to o 15 %. O 9 % poklesl dluh největších obcí. Kategorie obcí s počtem obyvatel od 200 do 499 a od 500 do 999 snížily dluh shodně o 5 % a nejnižší pokles vykázaly nejmenší obce, a to o 1 %.

Z celkového počtu obcí má dluh 52 %, a to je shodný podíl jako v roce 2015. Nejnižší podíl obcí s dluhem měla kategorie nejmenších obcí (28 % z nich), přičemž se počet obcí s dluhem meziročně o dva procentní body zvýšil. V kategorii obcí s počtem obyvatel od 200 do 499 měl dluh 45 % a jejich podíl se meziročně nezměnil. Kategorie obcí s počtem obyvatel od 500 do 999 mělo dluh 61 % z nich, což je o jeden procentní bod více než o rok dříve. Meziročně se tak podíl obcí s dluhem snížil pouze u dvou velikostních kategorií velkých obcí, které zároveň vykázaly i nejvyšší podíl obcí s dluhem, a to 72 %, resp. 93 %.

Ovšem nejvyšší částku dluhu na obyvatele (pouze zadlužených obcí) vykázala kategorie nejmenších obcí (12 902 Kč) a poté skupina obcí s počtem obyvatel 200 až 499, a to 8446 Kč. Až třetí nejvyšší hodnotu měla největší obce. Graf 7 tyto údaje porovnává s dluhem na obyvatele všech obcí v dané velikostní kategorii. Největší rozdíl nalezneme u kategorie nejmenších obcí, což souvisí s nízkým podíl obcí s dluhem na jejich celkovém počtu.

Graf 7. Dluh obcí v Kč na obyvatele

Objem dluhu obcí se v posledních letech snižuje, a to i v letech, ve kterých byla investiční aktivita obcí vyšší než v roce 2016. Obce se naučily dobře využívat vypůjčené zdroje a nakládat s nimi tak, aby neohrozily svůj budoucí vývoj. A to vše se až dosud obešlo jen s minimální regulací ze strany státu.

Ing. Věra Kameníčková, CSc., CRIF – Czech Credit Bureau, a. s.

© 2022 Triada, spol. s r. o., Praha, spolupráce: Webhouse, s. r. o.