Figury v obecních znacích – církevní a správní symbolika
Obecní znaky 8.
Heraldické figury v obecních znacích nejčastěji odkazují ke krajinným a přírodním specifikům obce a hojně se odrážejí také její historií. Uvedené motivy, prezentované v minulých dílech seriálu, ale zdaleka nejsou jediné.
Na příkladu ikonografického rozboru obecních znaků Libereckého kraje lze doložit, že se jejich navrhovatelé a autoři často inspirují také církevní symbolikou. To je vzhledem k dnešnímu převážně sekulárnímu charakteru kraje poněkud překvapivé, ale v souvislosti se snahou zdůraznit unikátnosti a výrazné dominanty obcí pochopitelné. Výběr církevních prvků a motivů je ovlivněn i jejich „nadčasovostí“ a snahou komunální symboliky reflektovat historii lokality, připomínat její minulost, „duchovní odkaz“ i dlouhodobé tradice.
V padesáti pěti obecních znacích Libereckého kraje (z celkového počtu 174) jsou k vyjádření církevní symboliky využity různé heraldické prvky, tinktura, polcení a především figury. Odkazují k církevní držbě, dochovaným stavbám i sochám, místním patronům kostelů i kaplí, ale i k živým (či v dosídlených oblastech k oživeným) církevním tradicím, např. k poutím, nebo k legendám a pověstem, některé v sobě spojují i více sakrálních významů.
Církevní majitelé a církevní historie obce
Poměrně vzácně jsou obecní znaky v Libereckém kraji inspirovány tradicí církevní držby. Ve znaku Blíževedel na Českolipsku připomíná majitele obce, litoměřického biskupa Jaroslava Františka Ignáce, hraběte ze Šternberka, který obec získal v roce 1685, šestihrotá zlatá hvězda na modrém podkladu, inspirovaná erbem šternberského rodu. Podobně odkazuje k původním vlastníkům biskupský klobouk ve znaku Stvolínek nebo modrá tinktura v Horní Polici, přejatá z původní pečeti arciděkanství a spojená s latinským křížem, upomínajícím na držbu doksanského kláštera. Jiný klášterní řád, cisterciácké majitele, připomínají lilie ve znaku Bozkova. Figurou spjatou s dřívějšími vlastníky je také maltézský kříž. Ve znaku Skalky u Doks odkazuje k založení obce Damiánem z Peizeldorfu v roce 1592, ve Skalici u České Lípy k johanitské držbě v letech 1623–1918. Stejný význam má tento kříž i ve znaku Světlé pod Ještědem. Zlatý latinský kříž v Benecku zdůrazňuje sepětí s původní štěpanickou farností, pod niž obec spadala, heroldský kříž ve znaku Dlouhého Mostu příklon osady k luterství v 16. století. Podobný význam má i kalich s hostií ve znaku Koberov (obr. 1), odkazující k českobratrské tradici (tato figura je zároveň mluvícím znamením, neboť evokuje název části obce Kalich, a také jako atribut sv. Barbory připomíná patronku zdejšího kostela).
Sakrální stavby: Kostely, kaple, zvonice, sochy
Symbol sakrální stavby, architektonické dominanty a památky obce, se v 17 obecních znacích Libereckého kraje objevuje v podobě rozličných figur. Obraz místního kostela (trojrozměrný či v bokorysu) je součástí znaku Rychnova u Jablonce n. N. (kostel sv. Václava), Jablonce nad Jizerou (chrám sv. Prokopa) a Zlaté Olešnice (kostel sv. Martina). Silueta kostelního průčelí zdůrazňuje ve znaku Hejnic význam zdejšího chrámu Navštívení Panny Marie, v Jenišovicích místní kostel sv. Jiří. Ve znaku Bílého Kostela n. N. (obr. 2) odkazuje stříbrné chrámové průčelí nejen k dominantě obce, ale i k roku jejího založení (v roce 1352 je obec zmiňována jako „de eclessia alba“) a zároveň je i mluvícím znamením. Věž kostela sv. Jana Křtitele (poněkud nešťastně „zkombinovanou“ s připomínkou rozhledny) najdeme ve znaku Janova n. N., dvě cibulovité kostelní věže ve znaku Kravař (chrám Narození Panny Marie). Existenci místního svatostánku (a významného poutního místa) připomíná i kříž v Horní Polici (chrám Navštívení Panny Marie) nebo v Karlovicích (kostel sv. Jiří). Lilie ve znaku Vyskře připomíná kostel Nanebevzetí Panny Marie i místní kapli sv. Anny, stejnou figuru a odkaz k anenské kapli nalézáme také ve znaku Dětřichova. Ve znaku Bozkova odkazuje táž figura k roku zasvěcení kostela Navštívení Panny Marie (1690) i ke kapli Panny Marie Bolestné a zároveň ke kultu Panny Marie, královny hor a s ním spjatým poutím. Také v Horní Řasnici mají mariánské lilie evokovat dvě kapličky zasvěcené Panně Marii. V Kunraticích u Frýdlantu připomíná zřícenou kapli Bolestné Panny Marie červenozlaté probodené srdce.
Památná zvonice se v obecní znaku Modřišic „odráží“ svou stříbrnou siluetou, ve znaku Vlastibořic plní stejnou funkci černozlaté průčelí dřevěné zvoničky ze 17. století. V Záhoří odkazuje ke zvonici sv. Prokopa modrý zvon se srdcem ve tvaru kříže.
Součástí obecních znaků se ve čtyřech případech staly i odkazy na místní sochy svatých. V Novém Boru figura madony připomíná nejstarší památku města, sochu Panny Marie Immaculaty, ve znaku Pertoltic pod Ralskem evokují zdejší sochu se stejným námětem dvě zlaté osmihroté hvězdy. Mariánská socha ve Ktové je ve znaku zobrazena pomocí růže, symbolu Bohorodičky. V Pertolticích u Frýdlantu připomíná sochu sv. Jana Nepomuckého pět zlatých šestihrotých hvězd, v Loučkách sochu téhož světce jedna zlatá hvězda.
Zvláštní místo zaujímá mezi figurami i zlatý křížkový kříž ve znaku Kozlů, odkazující ke zde dochovanému smírčímu kříži.
Atributy svatých patronů obcí
Nejpočetnější a z hlediska významové ikonografie nejnáročnější jsou ve 27 obecních znacích užité atributy světců, nejčastěji patronů místních kostelů, kaplí a svatyň (a zprostředkovaně i patronů obcí). Některé vycházejí, v souladu s heraldickými doporučeními tvorby novodobých znaků, z obecních pečetí, jiné jsou touto skutečností alespoň inspirovány.
Ve třech znacích Libereckého kraje se setkáváme s opatskou berlou, typickým atributem sv. Prokopa, jemuž jsou zasvěceny kostely v Pertolticích pod Ralskem, v Zásadě a v Čisté u Horek. V Horce u Staré Paky téhož světce připomíná (bohužel legendisticky a historicky chybně) biskupská mitra. Ve znacích Horní Libchavy a Přepeří najdeme mušli, atribut sv. Jakuba Většího, ve znacích Hrubé Skály a Josefova Dolu (zde i jako mluvící znamení) kvetoucí hůl, atribut sv. Josefa. Obecního patrona sv. Jana Nepomuckého připomíná pět hvězd ve znaku Černous i palmová ratolest ve Velkém Valtinově, sv. Antonína Paduánského hostie ve znaku Radvance či lilie ve Svojku. Stejná figura evokuje také patronaci mariánskou a anenskou, vedle výše zmíněných lokalit i ve Sloupu v Čechách. Legendu o sv. Mikuláši připomínají tři hroudy zlata (Brniště) i tři zlatá jablka (Světlá pod Ještědem), legendu o sv. Kateřině Alexandrijské koruna a kolo, na němž byla mučena (Stráž nad Nisou) či prsten a meč, jímž byla sťata (Mříčná). Ve znacích obcí na Českolipsku se objevuje také šíp sv. Jiljí (Bezděz) a svatojiřský drak (Chlum), na Novoborsku dóza na masti sv. Máří Magdalény (Mařenice; plní i úlohu mluvícího znamení), na Frýdlantsku plamenný meč archanděla Michaela (Bulovka) nebo koruna sv. Jošta (Pertoltice). Na Semilsku připomínají bílé růže sv. Rozálii, jíž je zasvěcena kaple ve Slané, na Jilemnicku poutnická hůl apoštoly Filipa a Jakuba Menšího, patrony kostela v Roztokách. Na Liberecku připomíná kříž ve znaku Dlouhého Mostu rošt, na němž byl umučen sv. Vavřinec, patron zdejšího kostela, v Křižanech biskupská berla zkřížená s mečem (opět i jako mluvící znamení) sv. Maxmiliána. Se žádným atributem světce se nesetkáme ve znacích Tanvaldska, na Železnobrodsku nalezneme vedle zmíněné prokopské berly pouze (ve znaku vícevýznamový) kalich, atribut sv. Barbory, patronky horníků (Koberovy).
Církevní obřady, legendy a tradice
S historickou pamětí, obecními znaky často zdůrazňovanou, úzce souvisejí také odkazy k tradičním církevním obřadům, v současné době, po přerušení či útlumu v druhé polovině 20. století, znovu oživovaným. K takovým patří např. již zmíněná mušle hřebenatka ve znaku Přepeří (obr. 3) a Horní Libchavy (zde spojená i s figurou poutnické hole), spjatá s celoevropsky proslulou svatojakubskou poutní cestou, směřující ze severu kontinentu k Santiagu de Compostella, nebo mariánské lilie reflektující velké místní pouti ve znacích Bozkova a Horní Police. Zde je mariánská lilie umístěna pod figuru mostu, aby připomněla i místní pověst o připlutí sochy Panny Marie do obce.
Ke křesťanské tradici lokality se červenou tinkturou a figurami hvězdy a ryby, tajného poznávacího znamení prvotních křesťanů, „odvolává“ i znak Pulečného. Specifický církevní odkaz se objevuje i ve znaku Mníšku u Liberce (obr. 4). Růženec v přirozené barvě zde jako typický prvek spjatý s mnišstvím plní nejen úlohu mluvícího znamení, ale zároveň připomíná i tradiční výrobu tohoto liturgického předmětu v obci.
Správní symbolika v obecních znacích
S odkazy na historii světské i církevní držby původních obcí a s jejich příslušností k farnostem se v obecních znacích úzce pojí také správní motivy. Jejich užití v komunální symbolice podporuje pozitivní ztotožnění obyvatel se stávajícím administrativně-správním uspořádáním a zároveň připomíná sepětí současné obce s původními osadami a vískami, jež jsou dnes jejími částmi. Symboly příslušnosti k obci či k její části jsou proto častou součástí obecního znaku, jak dokládá 31 příkladů z Libereckého kraje.
Jednotlivé části obcí jsou ve znacích prezentovány různými způsoby. Polcením štítu je vyjádřen počet obecních částí ve znaku Sosnové (původní vsi Sosnová a Lesná), Brniště (Grunov, Luhov, Brniště) a Jenišovic (Odolenovice, Jenišovice). Stříbrná tinktura ve štítu Pasek nad Jizerou je věnována části obce Havírna, rozdělení na čtyři znaková pole evokuje stejný počet obecních částí ve Skalici u České Lípy, v Mařenicích (Mařenice, Mařeničky, Dolní a Horní Světlá) i v Rokytnici nad Jizerou (Rokytno, Františkov, Horní a Dolní Rokytnice). Počet obecních částí bývá vyjádřen i pruhy a břevny: dva kosmé pruhy ve znaku Benešova u Semil odkazují k původnímu Hornímu a Dolnímu Benešovu, podobně dva pruhy označují Horní a Dolní Hamr ve Velkých Hamrech a pět zlatých břeven ve znaku Kořenova připomíná pět částí obce.
Pro označení obecních částí se ve znacích užívají i rozličné figury, většinou spojené ještě s jinou významovou rovinou. Listnatý strom ve znaku Horky u Staré Paky je původně obecní pečetí části Nedaříž, kalich ve znaku Koberov odkazuje ke stejnojmenné části obce (obr. 1). Dvě růže v Dětřichově připomínají dvě původní vsi, dvě ženy ve znaku Vratislavic nad Nisou symbolizují spojení stejnojmenné jižní české a zemědělské osady se severním, německým a průmyslovým Maffersdorfem. Tři lipové listy vymezují tři části Bulovky (Arnoltice, Dolní Oldříš, Bulovka) i tři části Ralska (Ralsko, Kuřívody, Hradčany). Podobně tři hvězdy symbolizují části Volfartic (Volfartice, Radeč, Nová Ves), tři květy netřesku části Heřmanic (Heřmanice, Kristiánov, Vysoký), tři hradební věže části Raspenavy (Luh, Lužec, Peklo), tři ostrve části Stružnice (Horní, Dolní, Jezvé), tři květy lnu části připojené ke Košťálovu (Čikvásky, Kundratice, Valdice), tři lískové oříšky části Líšného. Čtyři hvězdy odrážejí počet obecních částí v Záhoří, čtyři růže ve Slané. Pět lístků jasanu připomíná stejný počet částí obce ve znaku Proseče pod Ještědem, pět brusinek plní stejný účel ve znaku Rynoltic stejně jako šest stínek cimbuří ve znaku Vyskře. Také osm znakových figur ve Světlé pod Ještědem (jablka, lipové listy, lev, kříž, hrot) je zároveň výčtem obecních částí. 12 dubových listů připomíná části obce Všelibice, 12 výsad paroží na jelení hlavě odkazuje ke 12 částem Benecka a čtyři cípy hřívy v témže znaku (dle chybného ikonografického popisu) pak k původním čtyřem vsím.
Dalším heraldickým figurám, které se správními úzce souvisejí a v obecních znacích odkazují k hospodářským a kulturním tradicím obcí nebo jež plní úlohu mluvících znamení, bude věnována pozornost v příštím čísle, v poslední části seriálu článků o obecních znacích.
Příspěvek vznikl v souvislosti s řešením grantových projektů GA ČR č. P410/12/G113 „Výzkumné centrum historické geografie“ a GA UK č. 1090214 „Význam grafických symbolů v procesu formování regionu, územních identit a mocenských vztahů v území: příklad Libereckého kraje“.
- Seriál Obecní znaky
-
- Obecní znak – symbol obce, 17. 8. 2015
- Příběh vzniku obecního grafického symbolu, 17. 9. 2015
- Sémantika a symbolika obecního znaku: Co lze vyčíst a dozvědět se o obci z jejího znaku?, 7. 12. 2015
- Význam obecního znaku, 16. 2. 2016
- Vztah obyvatel k obecnímu znaku, 17. 5. 2016
- Figury v obecních znacích – odkaz k historii území, 20. 7. 2016
- Figury v obecních znacích – krajinná a přírodní symbolika, 26. 9. 2016
- Figury v obecních znacích – církevní a správní symbolika, 9. 1. 2017 (právě čtete)
- Figury v obecních znacích – hospodářské a kulturní tradice, mluvící znamení, 8. 2. 2017