Chytrá města a obce – informatika nejen pro lepší úřadování, ale také pomocník pro samosprávu
Když před tajemníkem nebo starostou budete chtít zavést řeč na téma, jak moderní informační a komunikační technologie (ICT) mohou pomoci městu či obci, s největší pravděpodobností vás odkáže na místního „ajťáka“ a utrousí cosi o nedostatku peněz v rozpočtu a jiných prioritách, které musí zajistit pro občany. Případně dojde na povzdech o dalších povinnostech, které na obce stále nakládá stát. V našem smíšeném modelu veřejné správy se totiž úlohy řešené pro stát míchají s úlohami samosprávnými až téměř nečitelně. Alespoň pro občana. Ale i z pohledu obecních financí. Souvisí to i s modernizací a využitím informačních technologií.
Stát pomocí projektů jako Czech POINT, datové schránky nebo základní registry zahájil úsilí o efektivní služby v oblasti úřadování a komunikace. Vládní strategie označovaná jako „Smart administration“ pomohla na svět i některým zákonům, které ukládají obcím řadu povinností. Vycházejí z ní i programy vytvářející rámec pro využití financí ze strukturálních fondů EU. Pomocí vybraných kofinancovaných projektů si samosprávy mohly přilepšit pro plnění státem ukládaných povinností. Například v poslední výzvě Integrovaného operačního programu na Konsolidaci IT a nové služby technologických center, uzavřené letos v červnu, se na MMR seběhlo 215 žádostí měst, které se ucházejí o celkovou podporu 400 mil. Kč. V současné době se pracuje na materiálech pro nové programovací období 2014–2020. Města a obce nemají peněz nazbyt a sotva uvykly složité dotační administrativě, kladou si otázku, co asi bude podporováno v dalším období. Patrně pokračování toho, co stát započal. Ale zbude ještě při tom všem čas, chuť a peníze na vlastní iniciativu? Na využití ICT ve službách samospráv? A jakých vlastně?
Strategické dokumenty jsou nezbytné pro sladění názoru kam a jak dál směřovat v rozvoji, ale také kde na to vzít. Pro oblast e-governmentu je vytváří nejen stát, ale i územní samosprávy, které berou vážně proklamace o partnerství a tzv. subsidiaritě (řešení co nejblíže k občanům). Svaz měst a obcí ČR vytvořil na jaře 2014 dokument Digitální strategie pro rozvoj měst a obcí 2014+. Rozpracovává stručně sedm hlavních oblastí:
- Řízení a spolupráce,
- Financování,
- Úřady a jejich služby,
- Odborné činnosti samosprávy,
- Transparentnost a participace,
- Technická infrastruktura a
- Rozvoj dovedností a ICT gramotnosti.
Dokument zohledňuje zkušenosti našich samospráv, ale i to, co se děje ve světě.
Příklady samosprávných aktivit, kterým technologie mohou být k užitku, jsou uvedeny v jeho příloze. Samozřejmě záleží na velikosti – čím větší obec či město, tím větší rozpočet, ale také více problémů k řešení. Nejedná se pouze o systémy podporující chod orgánů obce, např. materiály pro radu a zastupitelstvo včetně záznamů a usnesení, ekonomické agendy, veřejné zakázky, personální agendy, spisová služba, archivy a jejich digitalizace apod. Obce zajišťují a financují řadu dalších činností souvisejících se správou obce a životem v ní. Např. správa majetku a území obce, doprava, životní prostředí, energetika a utility (elektřina, plyn, voda), ale také zdravotní a sociální péče, vzdělávání, kultura, turistika a další. Důležité jsou i aktivity na podporu transparentnosti a participace.
Osvícená města a obce nečekají, co jim přinesou nové zákony o svobodném přístupu k informacím, o veřejných zakázkách či registru smluv. Dobrovolně zveřejňují na webových stránkách vše, co lze a co není v rozporu s ochranou osobních údajů či s jinými omezeními. Také v ČR existují příklady dobré praxe, kdy jsou zveřejňovány údaje o hospodaření či rozpočtu v uživatelsky přívětivé podobě (např. rozklikávací rozpočet), smlouvy (nejen na povinném profilu zadavatele), materiály pro zastupitelstvo a radu (podklady, zápisy, záznamy či přenosy, usnesení i údaje o hlasování, interpelace, petice), zápisy z výborů komisí, veřejné diskuse k záměrům, ankety, poradny, objednávání na úřad či on-line komunikace s úředníkem, ale také hlášení incidentů a závad (MMSing) nebo podpora činnosti obecní knihovny či komunitního života v obci. Některé obce již tuší něco o výhodách technické otevřenosti (open source SW, open data). Jiné zase pomáhají proti tzv. digitálním vyloučení svých občanů, zejména seniorů, tedy aby měli přístup k internetu a uměli obsluhovat počítač nebo chytrý telefon. I tady by měl pomoci stát. Vždyť rozvoj elektronických služeb má smysl jen tehdy, bude-li jejich dostupnost a počítačová gramotnost na vysoké úrovni.
Ostatně, kdo sleduje soutěže jako Zlatý erb či JuniorErb, nebo příklady prezentované na konferencích ISSS/V4DIS, Rok informatiky nebo Kvalita ve veřejné správě, nalezne řadu zajímavých inspirativních námětů, které se v českých samosprávách daří realizovat. Často bez pomoci státu, ale s nezbytným zápalem a součinností všech zúčastněných.
Výměna zkušeností a spolupráce měst totiž může velmi pomoci. Leckdy více, než centrální vedení za ruku. Rozhodně se vyplatí rozhlédnout i za hranice naší republiky. Problémy i technologie jsou podobné, podobně mohou i pomáhat. Pokud máte navázáno partnerství s městem či obcí v jiné zemi EU, zkuste se s jejich představiteli pobavit i o tom, jak využívají technologie pro lepší život v obci.
Řadu aktivit z výše uvedených námětů také podporuje Evropská unie. Záleží však na tom, co autoři národních programů v rámci strukturálních fondů vyjednají. Ale jsou ti jiné možnosti, např. tzv. komunitární programy, kde se spolupracuje v mezinárodních týmech. Zaslechli jste již například výraz „chytrá města (smart cities)“? Nebo něco o iniciativě desítek Evropských měst v organizaci Eurocities s názvem „Zelená digitální charta (Green Digital Charter)“? Pokud ne, vězte, že jde právě o možnosti využití ICT pro samosprávné činnou ve prospěch lepšího života ve městech. Ale to je téma zase na jiný článek.
- Seriál Chytrá města a obce
-
- Chytrá města a obce – informatika nejen pro lepší úřadování, ale také pomocník pro samosprávu, 28. 11. 2014 (právě čtete)
- Chytrá města a obce – nové pojmy a co je za nimi?, 17. 4. 2015