Analýza stavu na úseku stavebního řádu a územního plánování
Vláda ČR v květnu 2010 uložila ministru pro místní rozvoj zpracovat analýzu stavu na úseku stavebního řádu a územního plánování. Tato analýza byla vládě předložena v říjnu tohoto roku. Vláda vzala analýzu na vědomí a svým usnesením ze dne 19. října č. 774/2011 uložila ministru pro místní rozvoj mimo jiné, aby prováděl každoroční dotazníková šetření a jednou za tři roky předložil vládě aktuální analýzu za sledované období.
V roce 2010 po konzultacích s krajskými úřady a Magistrátem hlavního města Prahy (KÚ) Ministerstvo pro místní rozvoj rozhodlo, že podklady pro analýzu budou zjišťovány dvěma způsoby. Jedním zdrojem budou textové analýzy zpracovávané jednotlivými krajskými úřady a druhým zdrojem informací budou dotazníky vyplňované KÚ, úřady územního plánování (ÚÚP) a stavebními úřady (SÚ).
Pracovní tým Ústavu územního rozvoje (ÚÚR) z těchto cca 900 dotazníků a 13 krajských analýz s daty za roky 2008–2010 zpracoval podklady za úsek územního plánování a za úsek územního rozhodování a stavebního řádu. Tyto podklady byly dále doplněny o veřejně přístupná data, jako jsou například počty obcí ve správním území kraje, počet obcí s platným územním plánem atd.
Je třeba konstatovat, že některé úřady dotazníky nevyplnily nebo je vyplnily pouze částečně anebo zaslaly dotazníky po termínu pro strojní zpracování dat. To do určité míry zkresluje údaje v analýze, ale toto zkreslení není tak podstatné, aby znehodnotilo analýzu jako celek.
V dotaznících za úsek územního plánování se MMR zaměřilo na zjišťování počtu pracovníků, jejich kvalifikaci, finanční oceňování, počty vydaných územně plánovacích dokumentací, počty vydaných vyjádření, vybavení pracovišť.
Zjištění na úseku územního plánování
Celá analýza je velmi obsáhlý materiál s řadou příloh. Z kapitol, které jsou věnovány územnímu plánování, byla pro tento článek vybrána zjištění, která vychází z podkladů, které byly doručeny ve stanoveném termínu:
Podmínky pro zajištění činnosti
- Zvláštní odborná způsobilost (ZOZ) – Většina pracovníků na úseku územního plánování má osvědčení o vykonání ZOZ a ve sledovaném období se jejich podíl na celkovém počtu pracovníků zvyšoval
- Vysokoškolské vzdělání – Tento požadavek splňuje většina úředníků. Trend je zvyšování počtu vysokoškoláků na úkor středoškoláků.
- Praxe při výkonu územně plánovací činnosti – Na krajských úřadech je skupina pracovníků s praxí 0 až 5 let a 10 a více let v celku vyrovnaná, menší podíl tvoří pracovníci s praxí 6 až 10 let. Na Magistrátu hlavního města Prahy převažují pracovníci s praxí 10 a více let. Na ÚÚP převažují pracovníci s praxí do 5 let
- Zařazení do platových tříd – Z podkladů vyplývá, že jsou na ÚÚP pracovníci, kteří jsou zařazeni do nižší platové třídy, než odpovídá charakteru vykonávané činnosti podle katalogu prací.
- Programové a další vybavení – Všechny úřady mají přístup k právním předpisům a informacím katastru nemovitostí v elektronické podobě. Pouze většina ÚÚP má programové vybavení pro zpracování GIS informací o území přičemž převažují GIS programy nad programy typu CAD.
Metodika a kontrola
Z podkladů pro analýzu vyplývá, že převažuje oboustranná spokojenost mezi úřady územního plánování a krajskými úřady. KÚ uvádí, že poskytují úřadům územního plánování metodickou pomoc zejména formou individuálních konzultací, školení, seminářů, porad a webových aplikací (např. nejčastěji kladené otázky).
Z podkladů vyplývá, že ve sledovaném období KÚ neuložily žádná nápravná opatření v rámci kontrolní a dozorové činnosti. Z těchto podkladů dále vyplývá, že KÚ i ÚÚP mají problém s uchopením ustanovení o státním dozoru – § 171 zákona č. 183/2006 Sb. (dále též SZ).
Výkon územně plánovací činnosti
V oblasti výkonu územně plánovací činnosti byly na úřadech zjišťovány následující údaje – kapacita úřadu neboli počet pracovních úvazků, předpokládaná poptávka po výkonech úřadu a výkon úřadu.
Kapacita úřadu neboli počet pracovních úvazků – z celkového počtu 205 ÚÚP poskytlo údaje 183 ÚÚP. Celkem 29 úřadů tj. 16 % je obsazených maximálně jedním pracovníkem. Dotazníkové šetření prokázalo trvalou existence „jednomístných“ ÚÚP. V jednom případě dokonce v průběhu sledovaného období nebylo toto místo vůbec obsazeno. Lze předpokládat, že tam, kde mají v současné době obce platnou ÚPD bude relativně větší poptávka po výkonech úřadů územního plánování. Z šetření vyplynulo, že z celkového počtu ÚÚP je celkem 22 úřadů s více než 1 a max. 2 celými pracovními úvazky a současně s 12 a více obcemi s vydanou ÚPD na 1 pracovníka úřadu. Analýzy dokládají, že kapacita Středočeského krajského úřadu je zřetelně podhodnocena v porovnání s dalšími velkými kraji (Středočeský 1145 obcí, Vysočina 704 obcí, Jihomoravský 673 obcí, Jihočeský 623 obcí).
Současná asymetrie Středočeského KÚ (9 pracovníků) a Magistrátu hlavního města Prahy (16 pracovníků) neumožňuje dobře koncepčně projednávat a řešit potřebné územní souvislosti dopravní a technické infrastruktury republikového významu, kterými jsou tyto kraje dotčeny.
Poptávka po výkonech úřadu – za reálné je považováno pořizování průměrně 12 ÚPD nebo jejich změn jedním pracovníkem ÚÚP v jednom roce. V případě pořizování ÚPD v kontroverzním území, kde je mnoho střetů zájmů (veřejných, obecních, soukromých) se tento výkon výrazně snižuje. Toto snížený výkonu je především v zázemí krajských měst.
Výkon úřadu – celorepublikový průměr je 18 pořizovaných ÚPD jedním pracovníkem ÚÚP za rok. Tento údaj je pravděpodobně ovlivněn tím, že některé ÚÚP údaj o počtu pořizovaných ÚPD v dotazníku ztotožnily s počtem obcí ve správním obvodu ORP. Rovněž nebylo možné odlišit případy s velkým výkonem způsobené pořizováním převážně procesně nenáročných změn ÚPD. Některé krajské analýzy poukazovaly na to, že kapacita ÚÚP je konzumována především vlastní ORP na úkor ostatních obcí ve správním obvodu ORP.
Z analýzy vyplynulo, že ve Středočeském, Ústeckém a Libereckém kraji je větší výskyt případů, kdy obce na své náklady pořizují ÚPD, což může být zřetelným příznakem nedostačujícího výkonu ÚÚP. V analýzách Jihočeského a Ústeckého KÚ bylo poukázáno na nižší kvalitu ÚPD, která není pořizována ÚÚP.
Jako hledisko pro určení poptávky po výkonu KÚ byl zvolen počet ÚPD pořizované ve sledovaném období na území kraje vztažený k počtu pracovníků KÚ. Republikový průměr je 33,25 pořizované ÚPD na jednoho pracovníka KÚ. Tento průměr poptávky překračují Středočeský, Jihomoravský, Pardubický, Královéhradecký kraj a Kraj Vysočina. Tyto kraje mají také nejvíce ÚÚP s 1 a méně pracovním úvazkem.
Přezkumná činnost
Podle evidence ÚPD ve sledovaném období bylo možno podat podnět k přezkumu cca 4720 opatření obecné povahy (OOP), kterým byla vydaná ÚPD. Krajské úřady uvádějí, že v období 2008–2010 obdržely celkem 127 podnětů k přezkumu OOP. Toto číslo zahrnuje jak podněty k přezkumu ÚPD, tak podněty k přezkumu OOP, kterým byla vymezena zastavěná území.
Vztaženo pouze k ÚPD, podněty k přezkumu byly uplatněny proti 2,7 % vydaných OOP. Nejvíce podnětů k přezkumu bylo podáno v Jihomoravském kraji – 32, Moravskoslezském kraji – 25, Jihočeském kraji – 21 a Středočeském kraji – 18.
Závěry analýzy
Úsek územního plánování a stavebního řádu nelze posuzovat izolovaně bez porovnání s ostatními úseky státní správy, jejichž stanoviska a vyjádření jsou subsumována tj. zapracována do aktů vydávaných úřady územního plánování a stavebními úřady. Kvalita výkonu dotčených orgánů zásadním způsobem ovlivňuje kvalitu těchto aktů.
Osvědčený efektivní a uživatelsky příznivý je výkon činnosti jak ÚÚP tak SÚ nastává při obsazení alespoň třemi pracovními úvazky. To umožňuje udržovat potřebnou aktuální znalost pracovníků úřadu o podmínkách správního obvodu, poskytovat vstřícnou službu a současně to garantuje potřebnou zastupitelnost.
Zajistit výše uvedené podmínky může být problematické při obsazení úřadu pouze dvěma pracovníky (76 ze 183 doložených ÚÚP, tj. 42 % ÚÚP; 150 ze 703 SÚ, tj. 21 % SÚ).
Za krajně problematickou a alarmující je nutné označit situaci, kdy činnosti ÚÚP nebo SÚ jsou vykonávány pouze jedním pracovníkem. V rámci kontrolní činnosti KÚ je třeba tyto úřady prověřit. Na základě tohoto prověření bude třeba navrhnout vhodné řešení dané situace, a to případně ve spolupráci s MMR a jinými ministerstvy.
Pro sjednocení a větší efektivnost metodické činnosti je vhodné vytvořit jednotný systém na ústřední i regionální úrovni. Účelem je odstranit možné nejednoznačnosti a neodůvodněné rozdíly. Tento systém by měl umožnit KÚ navzájem jednodušeji sdílet metodiky vypracované v dané oblasti.
Ustanovení § 171 SZ (státní dozor ve věcech územního plánování a stavebního řádu) je především pro KÚ těžko uchopitelné. Bude tedy vhodné, aby MMR ve spolupráci s ministerstvem vnitra (MV) vytvořilo metodickou pomůcku pro uplatňování tohoto ustanovení stavebního zákona s přiměřeným využitím příslušných ustanovení správního řádu, zákonů o krajích, o obcích a případně dalších právních předpisů.
V této souvislosti by bylo vhodné, aby MV zvážilo možnost vytvoření nástrojů, které by kontrolním orgánům umožnily ovlivňovat počty a kvalitu pracovníků, kteří vykonávají státní správu v závislosti na jejich výkonu a velikosti státního příspěvku na výkon jednotlivých agend.
Usnesení vlády
Vláda uložila ministru pro místní rozvoj, aby prováděl ve spolupráci s KÚ každoroční dotazníkové šetření v této oblasti a jednou za tři roky předložil vládě aktuální analýzu s daty za předcházející tříleté sledované období. Závěry analýzy budou zahrnuty rovněž do Koncepce dokončení reformy veřejné správy.
Podrobněji se s analýzou stavu na úseku stavebního řádu a územního plánování a jejími přílohami můžete seznámit na webových stránkách ÚÚR.