Deset klíčových hrozeb v kybernetické bezpečnosti
Mezi deset klíčových hrozeb, které budou v letošním roce formovat digitální bezpečnostní prostředí řadí společnost ComSource eskalace DDoS útoků, pokročilé ransomware kampaně využívající umělou inteligenci, rostoucí závislost na dodavatelských řetězcích, masivní nárůst deepfake technologií či cílené útoky na průmyslová prostředí a kritickou infrastrukturu.
„V roce 2026 se kybernetická bezpečnost napevno stane naprostou prioritou pro všechny organizace bez jakékoliv výjimky. Kombinace umělé inteligence, sofistikovanějších útočných technik a rozšiřující se regulace vytváří bezprecedentní tlak na všechny organizace, aby posílily svou obranu. Tradiční přístupy k zabezpečení již nestačí – organizace musí přejít od pouhé detekce k preventivním strategiím a budování skutečné kybernetické odolnosti,“ říká Jaroslav Cihelka, expert na kybernetickou bezpečnost.
Hrozby se stávají stále více personalizovanými a automatizovanými. Útočníci využívají pokročilé technologie k cílení na kritické body infrastruktury a zneužívají lidský faktor sofistikovanějšími způsoby než kdy dříve. Klíčem k úspěchu bude nejen technologická připravenost, ale také vzdělávání zaměstnanců a vytváření komplexní bezpečnostní strategie, která pokryje všechny vrstvy organizace.
Deset klíčových kyberbezpečnostních hrozeb pro rok 2026
1. DDoS útoky a dostupnost služeb
DDoS útok (Distributed Denial of Service) je kybernetický útok, který zahltí cílovou službu (web, e-shop, server) obrovským množstvím falešných požadavků, čímž ji vyřadí z provozu a znepřístupní legitimním uživatelům. Cílem není krádež dat, ale narušení provozu, často z finančních, politických důvodů nebo pro sabotáž. Útoky na dostupnost služeb neustále rostou. Nové techniky jako „pulse wave“ útoky – vlny krátkých, ale následných nárazů škodlivého provozu – představují rostoucí výzvu pro obranné systémy. „DDoS útoky patří mezi nejčastější incidenty, se kterými se setkáváme. I když většinou nezpůsobí trvalé škody, dokážou ochromit běžný provoz firem i veřejných institucí. Klíčem je mít připravený scénář obrany a možnost rychlé reakce. Organizace potřebují řešení, která dokážou odlišit legitimní provoz od útoku v reálném čase a reagovat automatizovaně,“ říká Jaroslav Cihelka z ComSource.
2. Ransomware a evoluce vyděračských modelů
Ransomware je typ škodlivého softwaru (malwaru), který zablokuje přístup k vašim souborům nebo počítači tím, že je zašifruje, a pak požaduje výkupné (ransom) za jejich odemknutí. Šíří se často přes e-mailové přílohy, škodlivé webové stránky nebo odkazy, a po infikování může zašifrovat vaše data (dokumenty, fotky) a požadovat platbu za dešifrovací klíč. Ransomware zůstane v roce 2026 jednou z nejzávažnějších a finančně nejnákladnějších hrozeb. Útočníci se stále více přesouvají od pouhého šifrování dat k modelům založeným na krádeži a vydírání pomocí citlivých informací. Umělá inteligence umožňuje ransomware rychleji identifikovat nejvýznamnější data a automatizovat celý útočný řetězec, což zkracuje čas potřebný k exfiltraci dat až stokrát.
3. Závislost na dodavatelích a bezpečnost dodavatelského řetězce
Útoky na třetí strany v dodavatelském řetězci se stávají primárním vektorem útoku, protože kompromitace jednoho důvěryhodného partnera může poskytnout přístup ke stovkám organizací. Útočníci využívají automatizaci k analýze dodavatelských vztahů a identifikaci zranitelností v propojeném SaaS (Software as a Service je model poskytování softwaru, kdy si aplikace pronajímáte přes internet formou předplatného, místo abyste si je kupovali a instalovali na vlastní počítač) Typickými příklady jsou Google Workspace, Microsoft 365 nebo Dropbox.
4. Nedostatek kybernetických odborníků
„Nedostatek kvalifikovaných specialistů je problém napříč celým trhem. Tento nedostatek přímo zvyšuje riziko úspěšných útoků – organizace s významným nedostatkem dovedností mají téměř dvakrát větší pravděpodobnost, že utrpí závažné narušení bezpečnosti dat. My tento problém řešíme vlastními vzdělávacími programy, kde školíme nejen zákazníky, ale i jejich IT týmy. Věříme, že posilování kompetencí přímo u uživatelů je stejně důležité jako nasazení špičkových technologií,“ říká Michal Štusák z ComSource.
5. Cílení na průmyslové systémy
Průmyslové řídicí systémy (ICS) a provozní technologie (OT) se stávají primárním terčem kybernetických útoků.
6. Deepfake
Deepfake je technologie, která umožňuje vytváření falešného digitálního obsahu (převážně videí) pomocí algoritmů strojového učení, které dokáží realisticky nahradit tváře a hlasové stopáže v existujících videích, fotografiích anebo zvukových nahrávkách. „Deepfake technologie představují zcela novou dimenzi kybernetických hrozeb. Útočníci mohou vytvářet naprosto přesvědčivé napodobeniny hlasu nebo tváře vedoucích pracovníků a využít je k autorizaci plateb nebo získání přístupu. To je oblast, kde tradiční bezpečnostní opatření zcela selhávají. Organizace musí implementovat nové metody ověřování identity, které nelze tak snadno podvrhnout,“ říká Michal Štusák z ComSource.
7. Postkvantové šifrování a příprava na kvantovou hrozbu
I když univerzální kvantové počítače s dostatečným výkonem pro prolomení současných šifrovacích standardů ještě nejsou masově dostupné, rok 2026 znamená kritickou fázi přípravy.
8. Personalizovaná kybernetická bezpečnost a ochrana soukromí
S neustálým rozšiřováním metod sledování a analýzy dat prostřednictvím IoT zařízení a chytrých senzorů se zvyšuje potřeba zaměřit se na ochranu osobních údajů a soukromí. Útočníci využívají veřejně dostupné informace k vytváření vysoce personalizovaných útoků zaměřených na konkrétní role, zájmy a kontext jednotlivců. „Místo univerzálních školení musí organizace identifikovat zaměstnance s nejvyšším rizikem a přizpůsobit intervence jejich specifickým návykům,“ říká Michal Štusák z ComSource.
9. Umělá inteligence jako dvojsečná zbraň
AI systémy jsou schopny autonomně vést sofistikované kybernetické operace – od automatizovaného vyhledávání zranitelností přes generování personalizovaného malwaru až po autonomní phishingové kampaně. Samostatně uvažující systémy dokážou přizpůsobovat útoky v reálném čase rychleji, než jsou schopni reagovat obránci.
10. Finanční podvody
Podvody s falešnými bankami, kryptoměnami nebo platebními bránami čeká v roce 2026 další výrazný nárůst, a to díky kombinaci většiny předchozích bodů. Pokročilé AI a deepfake technologie umožňují vytvářet věrohodné falešné identity pro neoprávněné transakce. „Podvody související s financemi se stávají stále větší hrozbou, protože útočníci kombinují AI s osobními daty z datových úniků a vytváří tak skutečně personalizované útoky,“ říká Michal Štusák z ComSource.