Index míru a bezpečí

Na bezpečnost se obecně díváme z mnoha pohledů. Celosvětově bývá bezpečnost jednotlivých zemí hodnocena za základě světového indexu míru (GPI – Global Peace Index), což je metrika, která se snažní srovnat národní mírumilovnost u jednotlivých států světa.

GPI se celkově se skládá z 23 indikátorů ve třech oblastech – společenská bezpečnost a ochrana, domácí i mezinárodní konflikty a militarizace dané země (respektive posilování vojenské složky v daném státu). Každý indikátor má různou váhu a následně se všechny slévají do jednoho celkového skóre. Čím je toto skóre nižší, tím je země mírumilovnější. Žebříček se sestavuje od roku 2008 a vydává ho organizace Institute for Economics and Peace.

Společenská bezpečnost se posuzuje za pomoci několika faktorů. Mezi ně patří především kriminální statistiky (úroveň násilné trestné činnosti, počet vražd, počet uvězněných obyvatel, vnímání kriminality ve společnosti a počet vnitřních bezpečnostních pracovníků a příslušníků policie).

Další oblastí hodnocení jsou domácí a mezinárodní konflikty. Tam se index zaměřuje například na: vztahy se sousedními zeměmi, počet, trvání a role ve vnějších konfliktech, počet a doba trvání vnitřních konfliktů, počet úmrtí z vnějšího konfliktu, počet úmrtí z vnitřního konfliktu.

Poslední oblastí je potom úroveň militarizace daného státu. Sledují se třeba ukazatele jako je počet ozbrojených služeb na 100 tisíc obyvatel, vojenské výdaje jako procento HDP, příspěvky na mírové mise OSN, počet jaderných a těžkých zbraní.

Česká republika patří mezi nejbezpečnější země světa. V roce 2008 jsme se nacházeli na 21. příčce, nicméně poté jsme si (kromě roku 2012) vždy meziročně polepšili o několik příček nahoru. Nejlepší výsledek pro Českou republiku znamenal rok 2017 a to bylo 6. místo. V posledním vydání Světového indexu míru v roce 2025 se Česká republika umístila na 11. místě, což je zlepšení o jednu příčku oproti předcházejícímu roku. Nejbezpečnější zemí světa je Island, dále Irsko a Nový Zéland. Na čtvrtém místě je Rakousko. V roce 2025 byli naši sousedé – Německo na 20. příčce, Slovensko a Polsko o několik míst dále, konkrétně na 28. a 36. pozici (zdroj: Global Peace Index 2025).

Ať už se chystáte do mírumilovné, nebo možná trochu nebezpečné země, nezapomeňte na cestovní pojištění.

Index bezpečí v Česku

Jak bezpečně se cítí Češi v každodenním životě? Na tuto otázku se podívala ČSOB Pojišťovna už potřetí prostřednictvím unikátního průzkumu realizovaného s výzkumnou agenturou STEM/MARK. Ten ukázal, jaké mají lidé největší obavy – od ztráty bydlení a příjmu přes krádeže až po ohrožení zdraví či poškození majetku. Podle výsledků Indexu bezpečí se Češi drží mírně nad polovinou pomyslné stupnice. Jde samozřejmě o jiný pohled, než jsou data světového indexu míru. Přesto stojí za zamyšlení.

Index bezpečí měří rozsah zabezpečení populace proti vybraným negativním událostem, a to v souvislosti s pravděpodobností vzniku těchto událostí a s mírou jejich dopadu na osobní životní situaci. Kombinací těchto faktorů jsou tedy Češi na škále od 0 do 100 v tomto roce na úrovni 53,7 bodů s tím, že 0 znamená, že se cítí být v absolutním nebezpečí a 100, že se cítím být v absolutním bezpečí.

Index bezpečí mapoval negativní události jako je ztráta bydlení, ztráta pravidelného příjmu, vážné ohrožení nebo poškození fyzického a duševního zdraví, značná finanční újma, zničení či poškození majetku a odcizeniě majetku. Index bezpečí také mapoval rizika jako jsou úraz, vážná nemoc, dopravní nehoda, živelná pohroma, vykradení, napadení soukromí prostřednictvím internetu, zničení majetku, způsobená škoda, zcizení peněz přes internet, krádež auta, škody a úrazy při cestách do zahraničí a také ztráta zaměstnání.

Hlavní zjištění

potvrzují, že Češi k rizikům přistupují převážně s rozvahou. Celková hodnota indexu dosáhla v roce 2025 úrovně 53,7 bodu ze 100, což značí, že lidé v České republice mají k pocitu absolutního bezpečí ještě daleko. Nejméně Čechy trápí ztráta bydlení, která dosáhla hodnoty 59,9 bodu, a patří tak k nejmenším obavám napříč regiony. Naopak nejmenší pocit ochrany vnímají lidé v případě vážného ohrožení nebo poškození zdraví, kde index činí 50,2 bodu. Rozdíly se projevují i mezi jednotlivými regiony – zatímco nejvyšší hodnotu bezpečí zaznamenal Královehradecký kraj (58,0), nejnižší pocit ochrany hlásí Plzeňský kraj s hodnotou 50,1. Nejvyšší míru bezpečí pociťují lidé s příjmem nad 50 tisíc korun, vysokoškolsky vzdělaní a senioři nad 71 let. Nejohroženější skupinou se pak naopak cítí být lidé s příjmem pod 20 tisíc korun, nezaměstnaní a lidé ve věku 26 až 40 let.

Největší obavy vzbuzuje zdraví, které je pro Čechy dlouhodobě nejcennější hodnotou a jeho ohrožení vnímají jako vážné riziko, které by výrazně ovlivnilo jejich život (61 %). Nejvíce se obávají vážné nemoci s následky, následované úrazem. Ztrátu bydlení naopak nejvíce jako hrozbu vnímají lidé v domácnosti či na mateřské dovolené.

Za nejméně nebezpečnou událost považují respondenti vykradení auta, a v otázce napadení soukromí přes internet panuje také spíše nižší míra obav.

Silnou roli hraje pojištění – téměř sedm z deseti lidí spoléhá, že jim v alespoň v některých obtížných situacích poskytne potřebnou oporu, a ukazuje se také, že s rostoucím vzděláním roste i důvěra v pojišťovací produkty. Necelých 30 % dotázaných nikdy neřešilo událost, kde by pojištění sehrálo zásadní roli. „Průzkum opět ukázal, že lidé vnímají pojištění jako důležitý nástroj, který jim pomáhá zvládat nejistoty,“ doplňuje Jiří Střelický z ČSOB Pojišťovny.