Teplárenství není jen zásobování teplem

Dny teplárenství a energetiky v Olomouci přilákaly rekordní počet účastníků. Koncem dubna 2025 proběhl v Olomouci už třicátý první ročník konference Dny teplárenství a energetiky, největší odborné platformy pro teplárenství a energetiku v České republice. Letošní ročník přinesl rekordní účast odborníků, kteří řešili klíčová témata energetické budoucnosti. Dvoudenní akce se zúčastnilo 1474 návštěvníků.

O problematice teplárenství v hanácké metropoli diskutovali také ministři Lukáš Vlček, Martin Kupka, místopředseda Poslanecké sněmovny Karel Havlíček nebo vrchní ředitel sekce ochrany klimatu Petr Holub z Ministerstva životního prostředí a Karel Havlíček, místopředseda Poslanecké sněmovny.

Strategické otázky a technologický pokrok

Po slavnostním zahájení konference přinesl globální pohled na energetiku a teplárenství Mojmír Hampl, předseda Národní rozpočtové rady, europoslanec Ondřej Krutílek představil aktuální vývoj oboru. Dalším bodem programu bylo zhodnocení kvality a budoucnosti energetické infrastruktury místopředsedou představenstva ČEPS Svatoplukem Vnoučkem. Martin Slabý, předseda Rady Českého plynárenského svazu, hovořil o roli plynu v energetice a Jaroslav Pantůček, předseda představenstva MERO ČR zase seznámil auditorium se situací v dodávkách ropy do České republiky.

Předseda výkonné rady Teplárenského sdružení ČR Mirek Topolánek představil plénu dopady Green Dealu svým pohledem, který podložil čísly: „Na výrobu jedné tuny hliníku u nás potřebujete ,jen‘ 1200 eur na elektřinu. V Číně je to 525 eur, v Saúdské Arábii 300 eur. To samé platí u bauxitu. Summa summarum: u nás vyrobíme tunu hliníku za 2250 eur. V Číně za 1075 eur, v Saúdské Arábii za 980 eur. Hrubá marže u nás, při ceně 2400 eur, je zhruba 6 %. V Číně je to 47 %, v Arábii 59 %. Co to znamená? Pouze to, že oni mohou snižovat ceny, investovat do modernizace, inovací, technologií, do všeho.“

Dopolední program zakončil kulatý stůl s klíčovými hráči energetického sektoru: Kamilem Čermákem z ČEZ ESCO, Jiřím Feistem z EP Power Europe, Lubošem Pavlasem ze společnosti Sev.en Česká energie a Miroslavem Zajíčkem z Veolia Energie ČR.

Kulatý stůl a legislativa

Druhý den jednání zahájil Mirek Topolánek, který moderoval stůl s významnými politickými představiteli.

Nákladní doprava je velmi přesným lakmusovým papírkem toho, co se děje v energetice, v průmyslu i v české ekonomice. „Když se podíváme, jak se dramaticky změnily objemy převáženého uhlí na české železnici z nějakých 8 milionů tun v roce 2022 na dva a půl milionu v loňském roce, tak to prostě znamená, že tu dochází k jasné proměně, která není zastavitelná,“ upozornil ministr dopravy Martin Kupka

Finanční stránkou věci se zabýval Karel Havlíček, který bral v potaz i sociální roli teplárenství. „Ta čísla všichni známe, je to 1,6 milionu připojených domácností, což je přibližně 4 miliony obyvatel. Popravdě řečeno, spíše těch středně a nízkopříjmových. Já to vnímám současně i jako sociální politiku, nejenom tedy otázku zásobování teplem.“

Kulatý stůl připravil prostor pro blok s názvem Odpady a jejich energetické využití, který moderoval Jaromír Manhart ze Státního fondu životního prostředí ČR. Paralelně v dalším sále probíhal pod vedením Martina Hájka z Teplárenského sdružení ČR blok

Konference opět potvrdila svůj význam jako klíčové události pro oblast teplárenství a energetiky v České republice.