Hospodaření územních samospráv v roce 2024

Ministerstvo financí zveřejnilo podrobné údaje o hospodaření územních samosprávných celků v roce 2024. Potvrdilo se, že i v minulém roce pokračovaly územní samosprávy v trendu posilování úspor. A to i v podmínkách značného meziročního snížení dynamiky růstu celkových příjmů. Na tom se podílela hlavně mnohem nižší dynamika růstu daňových příjmů, zejména pokles výnosu daně z příjmů právnických osob a jen pomalý růst DPH.

Potěšitelný je růst kapitálových výdajů v Praze a v ostatních obcích, jen kraje jejich objem meziročně snížily. Tomu odpovídá značný meziroční růst investičních dotací v Praze, mírnější v ostatních obcích a jejich pokles u krajů. V následném textu rozebereme hospodaření jednotlivých segmentů územní samosprávy – krajů, hlavního města, které je sice obcí, ale má krajskou působnost a celkové hospodaření ostatních obcí.

Kraje

Podle zveřejněných údajů získaly kraje v loňském roce příjmy ve výši 353 mld. Kč, což je o 1 % méně než v roce předchozím. Přitom ještě v roce 2023 se jejich příjmy meziročně zvedly o 14 %. A jak kraje zareagovaly? O 15 % snížily své kapitálové výdaje.

Na meziročním snížení celkových příjmů o 3,8 mld. Kč se nejvíce podílel pokles investičních dotací, a to o 42 %, resp. o 8,6 mld. Kč. Snížil se i objem neinvestičních dotací, avšak „jen“ o 1,4 mld. Kč, resp. o 1 %. O to, že celkové příjmy neklesly ještě hlouběji, se zasloužily nedaňové příjmy s růstem o 29 %, resp. o 3,7 mld. Kč. Rostly mnohem rychleji než daňové příjmy, jejichž dynamika zažila poměrně strmý pád. V roce 2023 se meziročně zvýšily o 16 % o rok později již jen o 2 %.

Podíl celkových dotací krajů na příjmech dosáhl 64 %, daňové příjmy pouze 31 %. Jsou to ale příjmy z daní, které kraje mohou využívat, na rozdíl od neinvestičních dotací, podle svých priorit. Takže výrazné zpomalení jejich růstu zúžilo prostor pro vlastní výdajovou politiku krajů.

Mírný růst zaznamenaly ještě kapitálové příjmy, jejich váha v rozpočtu krajů je však zanedbatelná. V roce 2024 se oproti předchozímu roku o desetinu snížilo i provozní saldo, tedy rozdíl mezi běžnými příjmy a běžnými výdaji. I tak se na běžných příjmech provozní saldo podílelo 12 %, což představuje částku, kterou kraje ušetřily v rámci financování provozu.

Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.

Zatímco se v roce 2024 příjmy krajů o 1 % snížily, výdaje krajů (343,2 mld. Kč) vloni naopak o 1 % vzrostly. Zásluhu na tom má růst běžných výdajů o 9,9 mld. Kč, protože ty kapitálové se o 7,5 mld. Kč meziročně naopak snížily. Investiční dotace však poklesly o vyšší částku. V rámci kapitálových výdajů se meziročně snížilo především pořízení dlouhodobého majetku, zejména hmotného.

Oproti předchozímu roku se snížilo nejen provozní saldo, ale i saldo celkové. Ze 16 mld. Kč v roce 2023 to v roce 2024 bylo „jen“ necelých 10 mld. Kč. Přebytek rozpočtu krajů se na jejich příjmech podílel 3 %, i tak je to více než např. v roce 2022.

V roce 2024 dosáhl podíl kapitálových výdajů na krajských příjmech 12 %, a to je o dva procentní body méně než o rok dříve. Investiční dotace financovaly 28 % kapitálových výdajů, o rok dříve to bylo 41 %. Kraje tak musely hledat peníze na investice jinde.

Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.

Praha

Na rozdíl od krajů, příjmy hlavního města se meziročně téměř nezměnily. Stejně jako kraje i Praha zaznamenala prudké snížení dynamiky daňových příjmů, a to z 19 % v roce 2023 na pouhá 2 % v roce 2024. Přes prudké snížení dynamiky to byly daňové příjmy, které vykázaly nejvyšší příspěvek k přírůstku příjmů o 0,2 mld. Kč, a to částkou 1,7 mld. Kč. Na více než trojnásobek vzrostly kapitálové příjmy. Na celkových příjmech se však nepodílely ani jedním procentem.

Meziroční snížení nedaňových příjmů o 1,9 mld. Kč ovlivnil jejich vysokým objem z roku 2023. Výše celkových dotací se meziročně nezměnila. Neinvestiční dotace se o 0,2 mld. Kč snížily a ty investiční naopak o stejnou částku vzrostly. To se odrazilo ve vzestupu investic.

Hlavní město ušetřilo v rámci financování provozu (provozní přebytek) 47,7 mld. Kč, o něco méně než před rokem. Podíl provozního salda na běžných příjmech se o jeden procentní bod snížil na 34 %. Znamená to, že Praha dokázala na provozu ušetřit více než třetinu svých běžných příjmů.

Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.

Výdaje Prahy se v loňském roce zvýšily o 6 %, a to při zmíněném nulovém růstu příjmů. V důsledku tohoto vývoje pokleslo saldo rozpočtu, a to z 49,5 mld. Kč na 47,7 mld. Kč v roce 2024. Saldo se v loňském roce na příjmech podílelo 16 %. Praha tak stejně jako kraje pokračovala, v trendu kumulace úspor navzdory negativnímu vývoji příjmů.

Celkové výdaje Prahy se zvedly o 6,6 mld. Kč, naprostá většina jejich přírůstku připadla na výdaje kapitálové. Přírůstek kapitálových výdajů byl mnohem vyšší než přírůstek investičních dotací. Investiční dotace financovaly pouze 5 % investic, a zbývající část Praha financovala z jiných zdrojů, především z provozního salda. Z celkových příjmů věnovalo hlavní město na investice téměř pětinu, což je více než o rok dříve.

Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.

Ostatní obce

Příjmy obcí bez započítání Prahy se jako jedinému ze zde uvedených segmentů meziročně zvýšily, a to o 4 %. O rok dříve však rostly téměř třikrát rychleji. K jejich růstu přispěly nejvíce nedaňové příjmy, a to částkou 7,7 mld. Kč (mj. vliv výplat ze Sberbank). Daňové příjmy se meziročně zvedly o 2 %, o rok dříve byla jejich dynamika sedminásobná.

Neinvestiční dotace meziročně poklesly (o 13 %), zatímco investiční dotace se naopak o 9 % zvedly, konkrétně 1,9 mld. Kč. Provozní saldo (rozdíl mezi běžnými příjmy a běžnými výdaji) se mírně snížilo. I tak se jeho výše, 91,7 mld. Kč, podílela na běžných příjmech 27 %. Všechny obce (bez Prahy) tedy ušetřily v rámci financování provozu částku téměř sto miliard korun, kterou mohly věnovat na investice. Místo toho, je využily na zvýšení úspor.

Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.

Meziroční růst investičních dotací doprovázelo zvýšení kapitálových výdaje, a to celkem o 10,4 mld. Kč, resp. o více než desetinu oproti roku 2023. Běžné výdaje vykázaly méně než poloviční dynamiku. Z celkových příjmů věnovaly obce v loňském roce na investice 29 %. Investiční dotace financovaly více než pětinu jejich kapitálových výdajů. Zbývající část financovaly z jiných zdrojů, zejména z provozního přebytku.

Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.

Poznámka na závěr

Všeobecně tedy pokračuje trend rostoucích úspor územních samospráv, a to i přesto, že se snižuje tempo růstu jejich celkových příjmů.

Kraje své rozpočty schválily se schodkem ve výši 16,2 mld. , Kč a výsledkem byl přebytek 9,8 mld. Kč. Schválený rozpočet Prahy počítal se schodkem v rozsahu 7,8 mld. Kč a skutečné saldo bylo kladné, a to v rozsahu 23 mld. Kč. Ostatní obce počítaly celkem se schodkem svých rozpočtů ve výši 72,2 mld. Kč, a nakonec vykázaly celkový přebytek 18,3 mld. Kč. Rok 2024 nebyl v tomto ohledu výjimkou, protože obdobně tomu bylo i v roce 2023.

Územní samosprávy mají na účtech v bankách rok od roku čím dál víc prostředků, ale cena peněz stále klesá, a rostou ceny materiálů, práce, služeb i energií. Je to hospodárné?

Ing. Věra Kameníčková, CSc., CRIF, a. s.