Malé obce a daň z přidané hodnoty
Vlivem inflace a postupné valorizace cen se řada plátců daně z přidané hodnoty (DPH) stala povinně měsíčními plátci DPH, ačkoliv rozsah jejich činností se nijak nezměnil. Vlivem postupné valorizace cen docházelo k postupnému překračování hranice pro zdaňovací období kalendářní měsíc ze zdaňovacího období kalendářní čtvrtletí u stále většího počtu plátců DPH. V důsledku této změny tak u těchto plátců došlo ke zvýšení administrativní zátěže, aniž by došlo k rozšíření rozsahu jeho činnosti.
Podle návrhu zákona o změně DPH viz Sněmovní tisk 726[1] obec se může rozhodnout, že pro nadcházející kalendářní rok je jejím zdaňovacím obdobím kalendářní čtvrtletí, za podmínky, že její obrat za bezprostředně předcházející kalendářní rok nepřesáhl 15 000 000 Kč. Limit ve výši 15 milionů korun je pro čtvrtletní zdaňovací období nově nastaven s účinností od 1. ledna 2025. Všichni plátci, včetně obcí, kteří splnili zákonné podmínky se pro něj mohou rozhodnout poprvé při sestavování daňového přiznání za poslední zdaňovací období roku 2024.
Změna zdaňovacího období
ze čtvrtletního na měsíční zasahuje řadu drobných obcí a neziskových organizací, především v důsledku valorizace cen nájmů. Územní samostatné celky (ÚSC) jsou povinny hospodařit v obvyklých cenách a jsou povinny provádět valorizaci cen z nájmů. Řada obcí a neziskových organizací, které se v důsledku inflace staly měsíčními plátci DPH, nijak nerozšířila rozsah svých činností, nicméně v důsledku změny zdaňovacího období jim značně narostla administrativa a náklady vynaložené na její správu.
Speciální dopad má změna zdaňovacího období pro ÚSC a neziskový sektor v oblasti přijímání a zpracovávání faktur vystavených v režimu přenesené daňové povinnosti především za stavební a montážní práce u oprav a některých investičních projektů, protože v řadě případů je obec povinna přijmout doklad v režimu přenesené daňové povinnosti. Je povinna přiznat a zaplatit daň namísto dodavatele, často však nemá žádný nárok na odpočet anebo má nárok na odpočet, ovšem významně zkrácený. Situace tak značně zaměstnává ekonomickou a účetní složku obce či neziskové organizace, neboť tito se věnují neustálému tzv. nahánění faktur za stavební práce.
V důsledku pozdě doúčtovaného dokladu v režimu přenesené daňové povinnosti vzniká obci povinnost dodatečně daň přiznat a zaplatit a k tomu zpravidla uhradit úroky z prodlení, které převážně u investičních projektů dosahují v nemalé výše a narušují rozpočet.
V situaci, kdy je obec či nezisková organizace čtvrtletním plátcem DPH, pozdě dodaný daňový doklad zaeviduje a odpovídajícím způsobem opraví kontrolní hlášení. Daňové přiznání opravovat, daň doplácet a úroky hradit ovšem nemusí a popsané riziko se tak řeší jen v období přesahující čtvrtletí, tedy 4× za rok, a nikoliv 12× za rok, jako je tomu v případech, kdy je zdaňovacím obdobím kalendářní měsíc.
Výše limitu
Původní návrh na změnu limitu obsahoval částku 20 000 000 Kč s tím, že byl odůvodněn jako desetinásobek částky limitu obratu rozhodného pro registraci plátce DPH, která byla s účinností již od 1. 1. 2023 změněna z částky 1 milion korun na částku 2 miliony korun. Návrhu na zvýšení limitu bohužel bylo vyhověno pouze částečně a nový limit pro změnu zdaňovacího období byl sice zvýšen, ovšem jenom na částku 15 000 000 Kč. Přestože jde nepochybně o vstřícný krok, již nyní můžeme konstatovat, že jde o úpravu nedostačující. Když totiž pomineme fakt, že s limitem 10 000 000 Kč pro čtvrtletní zdaňovací období pracoval už dnes zrušený zákon č. 588/1992 Sb., tak od chvíle, kdy byl přijat současný zákon o dani z přidané hodnoty č. 235/2004 Sb., byla limitem pro čtvrtletní zdaňovací období stále stejná částka 10 000 000 Kč. Tato částka se změní poprvé až od 1. 1. 2025. Především vlivem valorizací vzrostly ceny nájmů až o 64 %, od roku 2004, kdy byl limit 10 milionů korun do daňového zákona zaveden. Jak dokládá přiložený výpočet, limitu 10 mil. Kč z roku 2004 by v roce 2023 odpovídala částka 16 420 000 Kč.
| Rok | Roční míra inflace | Index k roku 2004 | Úměrný limit |
|---|---|---|---|
| 2004 | 2,80 % | 1,000 | 10 000 000 |
| 2005 | 1,90 % | 1,019 | 10 190 000 |
| 2006 | 2,50 % | 1,044 | 10 440 000 |
| 2007 | 2,80 % | 1,072 | 10 720 000 |
| 2008 | 6,30 % | 1,135 | 11 350 000 |
| 2009 | 1,00 % | 1,145 | 11 450 000 |
| 2010 | 1,50 % | 1,160 | 11 600 000 |
| 2011 | 1,90 % | 1,179 | 11 790 000 |
| 2012 | 3,30 % | 1,212 | 12 120 000 |
| 2013 | 1,40 % | 1,226 | 12 260 000 |
| 2014 | 0,40 % | 1,230 | 12 300 000 |
| 2015 | 0,30 % | 1,233 | 12 330 000 |
| 2016 | 0,70 % | 1,240 | 12 400 000 |
| 2017 | 2,50 % | 1,265 | 12 650 000 |
| 2018 | 2,10 % | 1,286 | 12 860 000 |
| 2019 | 2,80 % | 1,314 | 13 140 000 |
| 2020 | 3,20 % | 1,346 | 13 460 000 |
| 2021 | 3,80 % | 1,384 | 13 840 000 |
| 2022 | 15,10 % | 1,535 | 15 350 000 |
| 2023 | 10,70 % | 1,642 | 16 420 000 |
Je zřejmé, že úkol, který od počátku částka 10 mil. Kč nesla, totiž snížení administrativní zátěže pro malé plátce, plnila v roce 2024 pro mnohem menší počet případů. I když je pravděpodobné, že od 1. ledna 2025 se situace značně zlepší, při střízlivém předpokladu inflace ve výši 2 % v letech 2025 a 2026 bude odpovídající úroveň oproti roku 2004 atakovat hranici 17 mil. Kč. Limit pro čtvrtletní zdaňovací období od roku 2027 by proto měl být upraven alespoň na tuto částku (viz tabulka 2).
| Rok | Roční míra inflace | Index k roku 2004 | Úměrný limit |
|---|---|---|---|
| 2024 (listopad) | 2,70 % | 1,669 | 16 690 000 |
| 2025 | 2,00 % | 1,689 | 16 890 000 |
| 2026 | 2,00 % | 1,709 | 17 090 000 |
Proto by bylo při nebližší příležitosti novely zákona o DPH vhodné navrhnout další zvýšení limitu podle § 99a a dále na tuto hranici průběžně myslet a postupně jak bude v čase probíhat inflace ji zavčas navýšit. Taková úprava je bez vlivu na státní rozpočet, a přitom svým dílem přispívá ke snížení administrativní zátěže již tak vytížených účetních drobných obcí.
Závěrem
Vedle vedení účetnictví a vedle účtování o rozpočtu je práce účetní v obci spojena s řadou dalších povinností na něž si ostatní odvětví ani nepomyslí. Účetních malých obcí jsou osoby značně zatížené, a to mimo jiné pestrostí svěřených úkolů. Proto vedle opatrnosti při zavádění nových systémů je třeba průběžně dbát na to, aby stávající ochranná opatření pro malé podniky, a tudíž ochranná opatření i pro malé obce stále plnila svou funkci a aby vlivem času účinky těchto opatření nevyprchaly.