Pro chytrá řešení ve městech chybí výraznější podpora

S rostoucími globálními teplotami a změnami životního prostředí čelí světová města novým výzvám, jako je zavádění chytrých řešení. Přestože se naše hlavní město řadí mezi top 15 nejchytřejších měst na světě, oproti smart cities „vítězům“ stále výrazně zaostává. Pro koncepčně zacílenou podporu chytrých řešení ve městech chybí v Česku výraznější finanční podpora ze strany státu.

Praha je 15. nejchytřejší město na světě

Praha se v porovnání s dalšími 141 metropolemi umístila jako 15. nejchytřejší město na světě podle žebříčku Smart City Index 2024, který každoročně vydává Mezinárodní institut pro rozvoj managementu (IMD). Ten města hodnotí podle různých kritérií smart cities, jako je například technologická infrastruktura, energetická efektivita, doprava a mobilita a v neposlední řadě kvalita života, a to dotazníkem mezi reálnými občany měst. Na prvních příčkách se tradičně objevila města Curych, Oslo a Canberra. Výrazně si polepšila Dubaj, kvůli které si Praha meziročně pohoršila o jednu příčku. Do první dvacítky se nedostalo žádné město ze Severní Ameriky ani Afriky a žebříček jasně ukazuje, že nejvíce měst s chytrými řešeními se nachází v Evropě a Asii.

I přes umístění v top 20 má Praha co zlepšovat. Podle Markéty Krykové, ředitelky divize v poradenské společnosti enovation, nám stále chybí dostatečné digitální kompetence, se kterými integrace „smart řešení“ úzce souvisí. Také je nutné reagovat na trendy v oblasti energetiky, jako je například komunitní energetika či energetický managament. Dále na trendy v dopravě, tedy na elektromobilitu či autonomní mobilitu, a neméně důležité je efektivní odpadové hospodářství či digitalizace. Nutno zmínit také kyberbezpečnost, která je obecně velmi podceňovaná. Všechny tyto aspekty lze chytře integrovat do rozvojových plánů měst a tím zvyšovat jak komfort obyvatel, tak i bezpečnost a efektivní využívání zdrojů.

Nedostatečná finanční podpora

Byť je nabídka podpory opticky široká a lze ji v oblasti municipalit a parciálních řešení vyčíslit na jednotky miliard, chybí financování pokročilých smart city řešení, která by městům umožňovala řešit tento komplex celostně. Jen v oblasti kybernetické bezpečnosti je poptávka výrazně vyšší než nabízené alokace. „Koncepčně cílená finanční podpora, stejně jako opatření, často směřuje na úzce zaměřená parciální řešení a nereflektuje reálné potřeby daného města. Mimo jiné máme také velký dluh v ohledu energetické náročnosti veřejných budov a infrastruktury, který se naplno projevil v souvislosti s energetickou krizí,“ říká Markéta Kryková.

Aspoň částečně lze česká města podpořit několika dotačními tituly při implementaci chytrých řešení. „Financování smart cities projektů je často kombinací dotací z evropských fondů, národních programů a partnerství veřejného a soukromého sektoru. Celkově lze říci, že financování smart city projektů je podporováno širokou škálou dotačních programů a grantů, což usnadňuje jejich realizaci a přináší přímé výhody pro obyvatele měst,“ popisuje Markéta Kryková. Oblasti smart cities se dotýká zejména program eGOVERNMENT, kde lze čerpat prostředky na kompletní digitalizaci státní správy nebo program Energetické úspory veřejných budov, který podpoří snížit energetickou náročnost veřejných budov a výstavbu či rekonstrukci obnovitelných zdrojů.

Řešení chytrých měst se výrazně dotýká také titul Kybernetická bezpečnost (NPO) s cílem pořízení a rozšíření informačních a komunikačních systémů a infrastruktury. Okrajově se smart cities dotýká také titul eHealth s podporou elektronického zdravotnictví. „Informace o jednotlivých dotačních titulech jsou aktuálně dostupné na různých portálech veřejné správy. Jsou však velmi roztříštěné. Pro celkový přehled doporučuji webové stránky společnosti enovation, případně osobní konzultaci s našimi specialisty,“ dodává Markéta Kryková.