Kdy dosáhne úsporná politika obcí a krajů svého vrcholu?
Rozpočtové hospodaření krajů a obcí v prvním pololetí letošního roku skončilo, jak jinak než přebytkem, který o 35 % překonal kladné saldo rozpočtu za stejné období loňského roku. Jejich souhrnné příjmy dosáhly 458,8 mld. Kč, celkové výdaje pouze 376,1 mld. Kč.
Kraje a obce tak v tomto období neutratily téměř pětinu ze svých disponibilních příjmů. Jejich příjmy se meziročně zvedly o 5 %, výdaje se z roku na rok prakticky nezměnily. Na stejné úrovni zůstaly běžné výdaje, které tvoří většinu celkových výdajů, zatímco ty kapitálové se o 2 % zvýšily. Z celkových příjmů však věnovala územní samospráva na investice pouhých 13 %.
Na přírůstku celkových příjmů územní samosprávy se nejvíce podílely daňové příjmy, které meziročně vzrostly o 13,9 mld. Kč, v případě nedaňových příjmů to bylo o 10,9 mld. Kč. Tato položka vykázala růst o třetinu. Meziročně se zvýšil i objem investičních dotací (o 3,5 mld. Kč), naproti tomu neinvestiční dotace poklesly (o 6,4 mld. Kč). Běžné příjmy rostly rychleji než běžné výdaje, a tak byl provozní přebytek letos o 18,5 mld. Kč vyšší než loni. Samosprávy tak při financování provozu ušetřily 28 % běžných příjmů.
Hospodaření obcí
Celkové příjmy obcí dosáhly na konci pololetí výše 252,2 mld. Kč, výdaje pak 210,1 mld. Kč. Příjmy rostly rychleji než výdaje, výsledný přebytek se na příjmech podílel 16 %. Dosáhl 42,1 mld. Kč a meziročně se zvedl o 6 mld. Kč. Ještě vyšší růst vykázal přebytek rozpočtu obcí v loňském prvním pololetí.
O přírůstek celkových příjmů ve výši 16,8 mld. Kč se nejvíce zasloužily daňové příjmy (10,2 mld. Kč). Poloviční částkou přispěly nedaňové příjmy (5,2 mld. Kč). Z dalších položek to byly investiční dotace s meziročním přírůstkem ve výši 2,1 mld. Kč a kapitálové příjmy částkou 0,9 mld. Kč. Jedinou položkou s minusovým znaménkem byly neinvestiční dotace, které se meziročně snížily o 2 mld. Kč, resp. o 5 %. Nejvyšší meziroční dynamiku růstu zaznamenaly kapitálové příjmy (29 %), I tak však nedosáhly úrovně z roku 2022. Nedaňové příjmy vzrostly o 19 % a pokračovaly tak v poměrné rychlém růstu.
Dotace pokryly 19 % celkových příjmů, o rok dříve to bylo o jeden procentní bod více. Investiční dotace tvořily 19 % celkových dotací, rok předtím to bylo pouze 14 %. Stát a případně kraje se o obecní investice letos zasloužily více než loni. Loni v prvním pololetí se daňové příjmy na celkových příjmech podílely jednou pětinou, letos to bylo 19 %. Z příjmů z prodeje obecního majetku mohly obce uhradit letos 8 % investic, loni to bylo 7 %.
V rámci sdílených daní (daně z příjmů právnických a fyzických osob a daně z přidané hodnoty), které tvoří naprostou většinu daňových příjmů, se nejrychleji zvedla daň z příjmů fyzických osob (o 10 %), dále daň z příjmů právnických osob (o 3 %) a na posledním místě skončila daň z přidané hodnoty (o 1 %). I tak je vývoj daně z přidané hodnoty pro objem sdílených daní nejdůležitější, představuje polovinu objemu sdílených daní. O čtvrtinu se meziročně zvedl objem ostatních daňových příjmů, a to zásluhou vyšší daně z nemovitých věcí.
| 2022 | 2023 | 2024 | 2024−2023 | |
|---|---|---|---|---|
| Daňové příjmy | 139,1 | 158,4 | 169,1 | 10,7 |
| Nedaňové příjmy | 22,0 | 27,1 | 32,3 | 5,2 |
| Kapitálové příjmy | 5,1 | 3,0 | 3,8 | 0,9 |
| Neinvestiční dotace | 34,6 | 40,2 | 38,2 | −2,0 |
| Investiční dotace | 7,9 | 6,7 | 8,8 | 2,1 |
| Příjmy celkem | 208,9 | 235,4 | 252,2 | 16,8 |
Pramen: Zpráva o vývoji rozpočtového hospodaření obcí a krajů, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.
Je potěšitelné, že na přírůstku celkových výdajů ve výši 10,8 mld. Kč se nejvíce podílel růst kapitálových výdajů, a to o 6,7 mld. Kč, výdaje běžné participovaly 4,1 mld. Kč. Běžné výdaje se meziročně zvedly o 3 %, zatímco kapitálové výdaje o 17 %. Z celkových příjmů věnovaly obce na investice 18 %, o rok dříve to bylo 17 %, o dva roky dříve však 19 %. Investiční dotace se na financování kapitálových výdaje podílely 19 %, a to je o dva procentní body více než před rokem.
| 2022 | 2023 | 2024 | 2024−2023 | |
|---|---|---|---|---|
| Výdaje běžné | 142,5 | 159,9 | 164,0 | 4,1 |
| Výdaje kapitálové | 39,7 | 39,4 | 46,1 | 6,7 |
| Výdaje celkem | 182,2 | 199,3 | 210,1 | 10,8 |
| Saldo | 26,6 | 36,1 | 42,1 | 6,0 |
Pramen: Zpráva o vývoji rozpočtového hospodaření obcí a krajů, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.
Běžné příjmy, kam se řadí daňové a nedaňové příjmy a neinvestiční dotace, vzrostly letos o 6 %, běžné výdaje pouze o 3 %. Provozní přebytek dosáhl výše 75,6 mld. Kč a meziročně byl vyšší o 9,7 mld. Kč, resp. o 15 %. V rámci financování provozu obce ušetřily téměř třetinu běžných příjmů, o rok dříve to bylo 29 %. Výše běžných příjmů ovlivnila nepřevedené dotace Prahy na školy a školská zařízení ve výši 3,6 mld. Kč.
Obce mohou financovat investice z různých zdrojů. V úvahu přichází úvěr, peníze naspořené v minulých letech, dále provozní přebytek, investiční dotace a příjmy z prodeje majetku. Nejjednodušší cestou je využití tří zdrojů posledně jmenovaných. Jejich objem dosáhl koncem letošního pololetí 88,2 mld. Kč. Oproti tomu kapitálové výdaje byly „jen“ 46,1 mld. Kč. Obce tak nevyužily 42,1 mld. Kč, které mohly bez jakéhokoli rizika použít na financování investic. O rok dříve byla tato částka čili nevyužité možnosti o 6 mld. Kč nižší.
Graf 2. Kapitálové výdaje obcí a tři zdroje jejich financování za I. pololetí (mld. Kč)
Značný přebytek rozpočtu obcí se nemohl nepromítnout do dalšího posílení úspor. Od konce roku 2023 do konce letošního pololetí se jejich objem, měřený stavem peněz na jejich bankovních účtech, zvýšil o 8 %. Dosáhl částky 417,7 mld. Kč, za půl roku se tak zvedl o 30,9 mld. Kč. Po odpočtu dotací, které dostala Praha od Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy na výdaje pro školy a školská zařízení, a do konce pololetí na ně nepřevedla, dosáhly úspory obcí částky 414,1 mld. Kč. Ke stejnému datu vykázaly celkové příjmy obcí ve výši 252,2 mld. Kč.
Objem úspor obcí tak byl koncem letošního pololetí o 161,9 mld. Kč vyšší než jejich celkové příjmy ke stejnému datu. S určitou mírou nadsázky lze říci: Kdyby obce nedostaly letos ani korunu, mohly by uskutečnit stejný objem výdajů, a ještě by jim peníze zbyly. Určitě to neplatí pro všechny obce, ale pro mnoho z nich ano. Velký vliv na toto hodnocení obcí mají výsledky hlavního města Prahy. Do konce roku se relace mezi příjmy a úsporami obcí určitě změní, to však nic nemění na skutečnosti, že úspory obcí rostou rychleji než příjmy, a to již delší dobu.
Rychlý růst úspor obcí navíc není novinkou posledních let. Mezi rokem 2013 a 2023 se příjmy obcí zvýšily o 92 %, jejich úspory rostly nepoměrně rychleji, a to o 248 %. Příjmy se zvyšovaly v průměru ročně o 7 %, oproti tomu úspory vykázaly dvojnásobnou dynamiku. Dluh se v daném období naopak snížil, a to o 31 %.
Dluh obcí byl koncem letošního pololetí ve srovnání se stavem na konci roku 2023 nižší o 1,5 mld. Kč, resp. o 2 %. Mezi rokem 2013 a 2023 se dluh obcí snížil o 31 %. Průměrná roční změna dluhu obcí byla – 2 %. Obce při financování investic tak ve stále klesající míře využívají jak dluhové nástroje, tak i peníze nakumulované v minulých letech.
| 2022 | 2023 | 6M2024 | 6M2024/2023 | |
|---|---|---|---|---|
| Úspory | 331,5 | 386,8 | 417,7 | 8 % |
| Dluh | 71,1 | 64,0 | 62,5 | −2 % |
Pramen: Zpráva o vývoji rozpočtového hospodaření obcí a krajů, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.
Hospodaření krajů
Koncem pololetí letošního roku vykázaly kraje příjmy ve výši 211,7 mld. Kč a jejich výdaje byly o 39 mld. Kč nižší. Příjmy se meziročně zvýšily o 3 %, výdaje naproti tomu o 5 % poklesly. Kladné saldo rozpočtu krajů bylo v posledních třech letech v období šesti měsíců zdaleka nejvyšší. Kraje v prvním pololetí nevyužily 18 % disponibilních příjmů, o rok dříve to bylo o šest procentních bodů méně. Ve srovnání s pololetím roku 2023 byl jejich přebytek o 53 % vyšší.
Meziročně se celkové příjmy krajů zvedly o 6,2 mld. Kč. Značnou část růstu vlastních příjmů tvořil přírůstek nedaňových příjmů ve výši 5,6 mld. Kč, které však mají v celkových příjmech nižší váhu než příjmy daňové. Daňové příjmy přispěly částkou 3,2 mld. Kč. Zvýšily se ještě investiční dotace, i když pouze o 0,3 mld. Kč. Výše příjmů z prodeje krajského majetku se meziročně nezměnila a objem neinvestičních dotací byl o 3,3 mld. Kč nižší než loni.
Váha dotací v celkových příjmech krajů se v letošním pololetí meziročně o čtyři procentní body snížila na 71 %. Podíl daňových příjmů se meziročně nezměnil. Ve struktuře dotací se zvedl podíl investičních dotací, i když jenom o jeden procentní bod na 5 %.
| 2022 | 2023 | 2024 | 2024−2023 | |
|---|---|---|---|---|
| Daňové příjmy | 40,5 | 46,5 | 49,7 | 3,2 |
| Nedaňové příjmy | 5,3 | 5,5 | 11,2 | 5,6 |
| Kapitálové příjmy | 0,3 | 0,2 | 0,2 | 0,0 |
| Neinvestiční dotace | 127,8 | 147,1 | 143,9 | −3,3 |
| Investiční dotace | 3,3 | 6,2 | 6,8 | 0,6 |
| Příjmy celkem | 177,1 | 205,5 | 211,7 | 6,2 |
Pramen: Zpráva o vývoji rozpočtového hospodaření obcí a krajů, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.
Celkové výdaje krajů se meziročně o 5,5 mld. Kč snížily na 172,3 mld. Kč. Větší vliv měl pokles kapitálových výdajů (o 5,2 mld. Kč) než snížení výdajů běžných (o 3,1 mld. Kč). Výsledkem byl meziroční růst přebytku krajských rozpočtů o téměř 60 %. Z celkových příjmů věnovaly kraje na investice v tomto období 7 %, o rok dříve to bylo o tři procentní body více. Pomoc státu krajským investicím se zvýšila. Na financování objemu kapitálových výdajů se letos investiční dotace podílely téměř polovinou, loni to bylo 32 %.
Běžné příjmy se meziročně zvedly o 3 %, zatímco běžné výdaje vykázaly pokles. Provozní přebytek tak byl značný. Dosáhl částky 46,3 mld. Kč a byl o 8,7 mld. Kč vyšší než o rok dříve. Kraje v rámci financování provozu ušetřily 23 % běžných příjmů, o čtyři procentní body více než o rok dříve.
| 2022 | 2023 | 2024 | 2024−2023 | |
|---|---|---|---|---|
| Výdaje běžné | 140,8 | 161,5 | 158,4 | −3,1 |
| Výdaje kapitálové | 11,3 | 19,5 | 14,3 | −5,2 |
| Výdaje celkem | 152,1 | 181,0 | 172,7 | −8,4 |
| Saldo | 25,0 | 24,5 | 39,0 | 14,6 |
Pramen: Zpráva o vývoji rozpočtového hospodaření obcí a krajů, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.
Stejně jako obce mohou kraje pro financování investic využít provozní přebytek, investiční dotace a výnosy z prodeje krajského majetku. Objem těchto tří zdrojů dosáhl koncem pololetí výše 53,4 mld. Kč a meziročně se zvýšil o více než pětinu. Objem kapitálových výdajů však činil jen 14,3 mld. Kč. Kraje tak nevyužily na financování investic 39 mld. Kč, které měly k dispozici, aniž by podstoupily jakékoli riziko budoucí finanční nerovnováhy. Je to o 14,6 mld. Kč více než před rokem
Úspory krajů dosáhly koncem pololetí letošního roku výše 140,8 mld. Kč. Od konce roku 2023 se zvýšily o 51 %. Enormní růst úspor krajů byl ovlivněn skutečností, že kraje v tomto období dosud nepřevedly peníze, které obdržely od Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy na dotacích pro školy a školská zařízením. Po odpočtu tohoto vlivu se úspory krajů v prvním pololetí zvýšily „jen“ o 22 %. Mezi rokem 2013 a 2023 se úspory krajů zvýšily o 258 %, jejich průměrný roční růst dosáhl 14 %. Ve srovnání s tím rostly celkové příjmy v průměru ročně o 10 %.
Kraje vykázaly konce pololetí dluh ve výši 23,8 mld. Kč, což je o 2,3 mld. Kč, resp. o 9 % méně než ve stejném období loňského roku. Mezi rokem 2013 a koncem letošního pololetí roku se dluh krajů snížil o 11 %. Průměrná meziroční změna dluhu byla v tomto období –3 %. Kraje, stejně jako obce, využívají dluhové nástroje a nakumulované peníze z minulých let v klesající míře.
| 2022 | 2023 | 6M2024 | 6M2024/2023 | |
|---|---|---|---|---|
| Úspory | 71,2 | 93,0 | 140,8 | 51 % |
| Dluh | 25,3 | 26,0 | 23,8 | −9 % |
Pramen: Zpráva o vývoji rozpočtového hospodaření obcí a krajů, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.
Závěrem
Růst úspor obcí (i krajů) není dán především tím, že by málo investovaly. Z celkových příjmů tvořily obce kapitálové výdaje v období let 2013 až 2023 v průměru ročně 26 %. Přitom obce bez Prahy věnovaly na investice v průměru ročně ještě větší díl, a to 29 %. A to není málo. Investice tak obce financovaly převážně z jiných zdrojů, než je úvěr, či peníze ušetřené v minulých letech. Na to ukazuje skutečnost, že jejich dluh se snížil a úspory zvýšily. Hlavním zdrojem financování obecních investic se stal provozní přebytek, tedy úspory, které obce dosahují v rámci financování provozu a dále dotace. To vede opakovaně k dotazům, zda obce jako celek nezískávají do rozpočtu více peněz, než dokáží utratit. Téměř 60 % svých příjmů obdržely obce z podílu na sdílených daních, což představuje příjmy, na jejichž výši mají obce pramalý vliv. Nejenom z makroekonomického hlediska, pro dlouhodobou kumulaci úspor obcí a krajů se hledá vysvětlení jen velmi obtížně.