Hospodaření krajů v roce 2022

V loňském roce vykázaly kraje jako celek příjmy ve výši 313 mld. Kč a výdaje ve výši 306 mld. Kč. Jejich rozpočty tak skončily přebytkem, a to částkou 7,7 mld. Kč. Podíl přebytku rozpočtu na celkových příjmech činil 2 %. Ve srovnání s rokem 2021 se příjmy krajů zvýšily o 23 mld. Kč, respektive o 8 % a výdaje o 24 mld. Kč, resp. o 9 %. Vykázaný přebytek byl tak nižší než v roce 2021, kdy jeho podíl na celkových příjmech byl 3 %. V posledních deseti letech je to však na úrovni průměrného podílu přebytku na příjmech za rok.

Z celkového počtu 13 krajů dosáhlo přebytek devět z nich, nejvyšší podíl přebytku na příjmech měl Liberecký kraj, který v loňském roce ušetřil více než desetinu svých příjmů, a Zlínský kraj s úsporou ve výši 7 % příjmů. Ústecký a Pardubický kraj měl v zásadě vyrovnaný rozpočet. Dva kraje vykázaly v loňském roce vyšší výdaje než příjmy. Patří k nim Plzeňský kraj se schodkem 1 % příjmů a kraj Vysočina, ve kterém se záporné saldo na příjmech podílelo 5 %. Tyto dva kraje však měly spolu s Pardubickým krajem nejvyšší podíl kapitálových výdajů na příjmech, což saldo jejich rozpočtu bezpochyby ovlivnilo. V roce 2021 vykázaly všechny kraje kladné saldo rozpočtu.

Rozpočtové příjmy

Podívejme se, jak jsou na tom jednotlivé kraje (měřeno loňskými výsledky), pokud jde o výši jejich rozpočtových příjmů. Nejvyšší příjmy v přepočtu na obyvatele měl kraj Vysočina, a to 39 216 Kč. Prvenství si udržuje již delší dobu. Do skupiny čtyř krajů s nejvyšší příjmy v loňském roce patří kromě Kraje Vysočina rovněž Karlovarský, Jihočeský a Královéhradecký kraj. Jedná se o tytéž kraje, které měly nejvyšší příjmy i v roce 2020. Ani skupina čtyř krajů s nejnižšími příjmy se meziročně významněji nezměnila. Do této skupiny se řadí kraj Jihomoravský, Moravskoslezský, Středočeský a Ústecký. Tyto čtyři kraje mají společné rovněž to, že jsou co do počtu obyvatel nejlidnatějšími.

Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.

Neinvestiční dotace jsou objemově největší příjmovou položkou rozpočtu krajů. V průměru představují 63 % příjmů. Nejvyšší objem neinvestičních dotací v přepočtu na obyvatele získal v roce 2022 Liberecký kraj, po něm Olomoucký a Pardubický kraj a kraj Vysočina. V tabulce 2 jsou červeně označeny kraje s nejvyššími příjmy na hlavu a žlutě ty, které mají příjmy nejnižší. Z ní lze odvodit, že to nejsou neinvestiční dotace, tvořící sice rozhodující položku v příjmech krajů, které o pořadí krajů s nejvyššími celkovými příjmy rozhodují.

I když tato závislost neplatí pro skupinu krajů s nejvyšší příjmy, najdeme ji u těch krajů, jejichž celkové příjmy v přepočtu na obyvatele jsou nejnižší. Je to vidět z tabulky 2: Do skupiny tří krajů s nejnižší objemem neinvestičních dotací patří ty, které mají rovněž nejnižší celkové příjmy.

S investičními dotacemi je to jinak. Nejvyšší objem investičních dotací v přepočtu na obyvatele obdržel v roce 2022 kraj Pardubický, Vysočina, Středočeský a Jihočeský. Nejnižší objem získal kraj Plzeňský, Moravskoslezský, Ústecký a Jihomoravský. Přitom dva z nich, kraj Moravskoslezský a Ústecký patří mezi kraje, které se již tradičně označují jako strukturálně postižené, tedy hodné větší státní pomoci.

Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.
Červeně označené kraje mají nejvyšší a žlutě označené nejnižší celkové příjmy na obyvatele.

Zatímco neinvestiční dotace se na příjmech podílejí 63 %, jejich výši pořadí krajů z hlediska velikostní celkových příjmů příliš neovlivňují. Daňové příjmy s podílem ve výši 29 % na celkových příjmech, tuto schopnost naopak mají. Naprostou většinu daňových příjmů přitom tvoří ty, jež kraje získávají v rámci rozpočtového určení daní. Pořadí krajů podle výše celkových příjmů a daňových příjmů v přepočtu na obyvatele se významněji neliší. O tom, zda kraj patří do skupiny bohatších či naopak chudších krajů rozhodují peníze, které kraj získává z rozpočtového určení daní.

V grafu 1 jsou červeně opět vyznačeny kraje s nejvyššími celkovými příjmy na obyvatele a žlutě pak ty, které mají celkové příjmy nejnižší. Kraje se v roce 2022 předvídatelně téměř nelišily u dynamiky daňových příjmů. Je to do značné míry důsledek uplatňovaného rozpočtového určené daní. S výjimkou dvou krajů se zvedly o 15 %. Z toho vyplývá, že rozdíly mezi kraji v daňových příjmech v přepočtu na obyvatele přetrvávají a budou přetrvávat i nadále, pokud se systém rozpočtového určení daní pro kraje nezmění.

Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a.s.
Červeně označené kraje mají nejvyšší a žlutě označené nejnižší celkové příjmy na obyvatele.

Celkové příjmy krajů se meziročně nejrychleji, a to o 15 %, zvýšily ve Zlínském a Libereckém kraji. I tak však patřily ke krajům se spíše nižšími celkovými příjmy v přepočtu na obyvatele. O 12 % se zvedly celkové příjmy v Karlovarském kraji a o 10 % pak v kraji Pardubickém. Nejnižší dynamiku příjmů vykázal kraj Plzeňský (+2 %) a Olomoucký (+4 %). V průměru byl růst příjmů 8 %.

I když nedaňové příjmy výrazněji celkové příjmy neovlivňují, jsou kraje, které dokázaly jejich objem meziročně zdvojnásobit a i ztrojnásobit. Platí to zejména pro Zlínský, Karlovarský kraji a Liberecký kraj. Jsou však i kraje, ve kterých se objem nedaňových příjmů meziročně snížil. Nejvíce to bylo v Plzeňském kraji (téměř o třetinu). Pokles zaznamenal i Jihomoravský, Středočeský a Olomoucký kraj.

Kapitálové příjmy tvoří jen zanedbatelnou položku celkových příjmů. V roce 2022 dosáhl nejvyšší výnos v přepočtu na obyvatele Ústecký kraj (141 Kč) a Jihomoravský kraj (122 Kč). Nejnižší příjem z tohoto zdroje vykázal kraj Vysočina (4 Kč) a Olomoucký kraj (6 Kč). Rozdíly mezi kraji jsou značné, ale celkové příjmy tato položka prakticky neovlivňuje, což je vidět i z toho, že v průměru připadlo na jeden kraj 52 Kč na obyvatele.

Celkové výdaje

Zdaleka nejvyšší celkové výdaje v přepočtu na obyvatele docílil v roce 2022 kraj Vysočina (41,3 tis. Kč), za ním se umístil Karlovarský kraj (36,6 tis. Kč) a kraj Pardubický (36,3 tis. Kč). Nejnižší objem pak měl Jihomoravský kraj (27 tis. Kč) a Moravskoslezský kraj (29,4 tis. Kč). Průměrná hodnota za všechny kraje byla 33,1 tis. Kč na obyvatele.

U částky běžných výdajů v přepočtu na obyvatele je pořadí prvních dvou krajů s nejvyšší hodnotou stejné jako u celkových výdajů (tab. 3). Na třetí pozici se dostal Olomoucký kraj, který však má celkové příjmy pouze na úrovni průměru, zároveň však má nejnižší kapitálové výdaje v přepočtu na obyvatele. Nejnižší běžné výdaje mají opět dvě stejné kraje jako u celkových výdajů. Třetí nejnižší běžné výdaje na obyvatele má Středočeský kraj, tj. kraj s pátými nejnižšími celkovými příjmy v přepočtu na obyvatele. Červeně jsou vyznačeny kraje s nejvyššími celkovými výdaji na obyvatele a žlutě ty na opačném konci žebříčku.

Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.
Červeně jsou označeny kraje s nejvyššími a žlutě s nejnižšími celkovými výdaji na obyvatele.

Nejvyšší kapitálové výdaje na obyvatele měl v roce 2022 kraj Vysočina, dále Pardubický a Plzeňský kraj (tab. 4). Na opačný konec se dostal kraj Olomoucký, Moravskoslezský a Jihomoravský. Olomoucký kraj investoval jen 37 % částky kraje Vysočina.

Až na malé výjimky, koreluje pořadí krajů podle výše kapitálových výdajů v přepočtu na obyvatele s pořadím podle výše jejich podílu na příjmech. Ze čtyř nejbohatších krajů se vyššími kapitálovými výdaji vyznačuje pouze kraj Vysočina. Jihočeský kraj sice vykázal nadprůměrný objem kapitálových výdajů, avšak ještě vyšší objem, než on měly tři kraje s nižšími celkovými příjmy. Karlovarský kraj, který měl čtvrté nejvyšší příjmy, věnoval na kapitálové výdaje podprůměrný podíl příjmů. Naopak, např. Středočeský kraj se třetími nejnižšími celkovými příjmy vykázal podíl kapitálových výdajů na nich na úrovni průměru za všechny kraje a objem jeho kapitálových výdajů byl, i když mírně, nad průměrem všech krajů.

Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.
Červeně jsou označeny kraje s nejvyššími a žlutě s nejnižšími celkovými výdaji na obyvatele.

Odvětvové výdaje

Více než polovina všech výdajů krajů směřovala do vzdělávání (konkrétně 57 %). Vysoký podíl je dán především systémem převádění dotací na tuto oblast ze státního rozpočtu přes rozpočty krajů. Druhou oblastí je doprava s podílem na celkových výdajích ve výši 18 %. Jedna desetina výdajů směřovala na sociální služby a po 5 % na zdravotnictví a na správu. Výdaje krajů podle hlavních odvětví viz graf 2.

Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.

Mezi kraji jsou rozdíly. Na vzdělávání dal více než 60 % z celkových výdajů Moravskoslezský a Jihomoravský kraj. Karlovarský kraj a kraj Vysočina zase do vzdělávání směřovala polovinu a méně z celkových výdajů. Čtvrtina celkových výdajů Středočeského kraje šla na dopravu, zatímco v Moravskoslezském kraji tyto výdaje tvořily jen 12 % celkových výdajů. Do zdravotnictví šlo po 7 % celkových výdajů v kraji Karlovarském a Pardubickém, zato ve Středočeském Olomouckém a Zlínském kraji to byla jen 3 %.

Nejvyšší podíl výdajů na sociální služby (13 %) vykázal kraj Karlovarský a Zlínský, v porovnání s nimi zhruba poloviční podíl měl Středočeský kraj (7 %). Kraj Vysočina vykázala zdaleka nejvyšší podíl výdajů na správu, a to 13 %. Z části za to může vysoký objem ostatních služeb řazený do výdajů na správu. V šesti krajích tato oblast představovala 4 % celkových výdajů.

V přepočtu na obyvatele to vypadá trochu jinak. Nejvyšší výdaje na vzdělávání v přepočtu na obyvatele měl Královéhradecký kraj (19,2 tis. Kč) a Pardubický kraj (18,8 tis. Kč), nejnižší pak Středočeský kraj (16,8 tis. Kč) a Karlovarský kraj (17,2 tis. Kč). Zajímavé je, že sem patří jak nejlidnatější kraj (STČ), tak i kraj s nejnižším počtem obyvatel (KV). Na sociální služby dal nejvíce v přepočtu na obyvatele kraj Vysočina a Olomoucký kraj (shodně po 3,9 tis. Kč). Nejnižší částku vykázal Plzeňský a Středočeský kraj (shodně po 2,4 tis. Kč). Na správu směřovala nejvyšší částka v Karlovarském kraji (1,5 tis. Kč na obyvatele) a v kraji Vysočina (1,4 tis. Kč), nejnižší v Moravskoslezském a v Jihomoravském kraji (shodně po 0,8 tis. Kč).

Výčet krajů, které patří do skupiny těch s vyššími příjmy na obyvatele a do skupiny těch s nižšími příjmy na obyvatele se v čase výrazněji nemění. Částečně potěšitelná je skutečnost, že podíl příjmů v přepočtu na obyvatele kraje s nejnižším příjmy na příjmech kraje s nejvyššími příjmy se v posledních letech velmi mírně zvyšuje. Jinými slovy, snižuje se (nepatrně) rozdíl mezi nejchudším a nejbohatším krajem (z pohledu příjmů na hlavu). V roce 2013 se příjmy na obyvatele kraje s nejnižšími příjmy na příjmech kraje s nejvyššími příjmy na obyvatele podílely 77 %, v roce 2016 už to bylo jen 74 %, v roce 2020 již 75 % a v loňském roce ještě o jeden procentní bod více, tedy 76 %. Stále je to však méně než před deseti lety. Tento podíl v poslední době osciluje kolem 75 %. To znamená, že kraj s nejnižšími příjmy může nakládat s peněžním objemem ve výši tří čtvrtin toho, co má k dispozici kraj s nejvyššími příjmy.

V loňském roce mělo sedm krajů příjmy pod úrovní průměru za všechny kraje. To znamená, že na nadprůměrné příjmy dosáhlo šest krajů. O rok dříve to bylo krajů s podprůměrnými příjmy šest. Jejich počet se v uplynulém desetiletí pohyboval mezi šesti až sedmi. V roce 2016 jich bylo osm. Hodnota průměru v jednotlivých letech je velmi blízká mediánu. Z toho vyplývá, že mezi příjmy krajů neexistují až tak velké odchylky ani jedním směrem.

Ing. Věra Kameníčková, CSc., CRIF, a. s.