K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Další informace

Norské fondy pomohou se zlepšením dovedností úředníků

Datum: 29. 3. 2022, zdroj: OF 1/2022, rubrika: Reforma veřejné správy

Ministerstvo vnitra se stalo realizátorem nového projektu s názvem „Hodnocení výkonu veřejné správy v ČR a doporučení pro budoucí strategický rozvoj“, neboli Public Governance Review (PGR), který je podpořen z fondů EHP 2014–2020 v rámci programu Řádná správa.

Ministerstvo vnitra ČR

EHP fondy tak vstoupí do financování rozvoje veřejné správy v České republice. Tento projekt se stal při vyjednávání o tomto programu prioritním ze strany norských donorů a zapojení mezinárodní organizace OECD se stalo téměř nezbytnou komponentou tohoto programu.

Program Řádná správa obsahuje čtyři velké projekty, první z nich je zaměřen na nákup dat mobilních operátorů o pohybu obyvatel po území pro využití ve veřejné správě, realizuje jej Ministerstvo vnitra. Druhý projekt je zaměřen na využití nejlepších zkušeností s bojem s korupcí v prostředí justice, realizátorem je Ministerstvo spravedlnosti. Třetím je projekt Národní centrály proti organizovanému zločinu zaměřený na zvýšení kompetencí i zavedení nových nástrojů pro odhalování korupce, financování terorismu i odhalování výnosů trestné činnosti. Poslední projekt je právě v úvodu citovaný PGR.

Projekt PGR je rozdělen do třech hlavních projektových proudů. Tím největším je zpracování přehledu o fungování veřejné správy Public Governance Review ze strany OECD. Experti této mezinárodní organizace již začali dialog s představiteli české státní správy po prosincovém oficiálním zahájení. Následovat bude vypracování dotazníků mezi vybrané stakeholdery a na jaře pak proběhne první zjišťovací mise. Tematické zaměření reportu vychází z obdobných studií, které byly zpracovány i pro celou řadu dalších zemí. První téma je koordinace a horizontální spolupráce v rámci veřejné správy, druhé se věnuje územní veřejné správě, třetí se cílí na digitalizaci, čtvrté se pak zaměřuje na personální řízení. Součástí je rovněž případová studie, která bude popisovat covidové zkušenosti v oblasti krizového řízení v mezinárodní komparaci.

Druhý projektový proud projektu PGR se zaměřuje na školení pro analytiky ve veřejné správě, série školení by se měla rozběhnout od září 2022. Kurzy, pod vedením zkušených analytiků, budou vícedenní a budou rozděleny do několika bloků. Účastníci by si měli osvojit jak kvalitativní, tak i kvantitativní analytické metody, zkusit si práci v analytickém softwaru a mít možnost diskutovat s lektory další problémy související se zpracováním analýz.

Třetí projektový proud se bude věnovat tzv. proklientskému školení. To bude rozděleno na kurzy pro pracovníky tzv. front officových přepážek na obcích ORP a na zaměstnance klientských pracovišť úřadů práce. Druhý typ kurzů bude určen pro vedoucí zaměstnance, aby i oni věděli, co správně od svých podřízených vyžadovat v proklientské orientaci. Zaměřit se na tato tematická školení vychází jednak z koncepce Klientsky orientovaná veřejná správa 2030, mezinárodních doporučení, ale především z uskutečněného výzkumu veřejného mínění v oblasti vnímání veřejné správy. Z něho vyplývá, že pro klienty veřejné správy, je chování úředníka zdaleka nejdůležitějším faktorem pro spokojenost s vyřizováním úředních záležitostí, daleko důležitější než například elektronizace. Ve veřejné správě nebylo toto téma dosud nijak příliš akcentováno, což je oproti soukromému sektoru určitý hendikep, který se bude ovšem Ministerstvo vnitra snažit postupně odstranit. Tato prvotní školení představují určitý pilot, na kterém by se forma a zacílení školení mělo ověřit. V dalším období by takováto školení měla být organizována na daleko širší platformě. Aby se stala široce dostupným, mělo by se konat v každém okrese.

Vzdělávací program, který bude startovat v květnu 2022, bude zaměřen na pochopení důležitosti a zlepšení pro-klientského přístupu úřadů. Nebude se přitom jednat o obecný vzdělávací program zaměřený na tzv. měkké dovednosti (soft skills), který by mohli využít všichni zaměstnanci veřejné správy, nýbrž o specifický vzdělávací program pro zaměstnance, kteří primárně přicházeji do kontaktu s veřejností. Kurzy se budou konat prezenčně na 6 místech v České republice a pro účastníky budou samozřejmě zdarma.

Cílem kurzu je apel na změnu přemýšlení v orientaci na klienta a motivaci zaměstnanců poskytovat kvalitní klientský servis. Účastníci by se měli seznámit s faktory ovlivňujícími spokojenost klienta a pochopit, proč je klientský přístup důležitý. Spokojený klient následně vytváří pozitivní image veřejné správy celkově, nejen úřadu samotnému.

Kurz nebude probíhat jako klasická prezentace, ale důraz bude kladen na praktické nácviky a dovednosti pro jednání s klienty, proto budou školení probíhat v menších skupinkách. Velké interaktivitě napomůže simulace různých situací, které na úřadě nastávají, mezi účastníky se bude sdílet dobrá praxe. Takováto forma by měla pracovníkům následně ulehčit situace, kdy je potřeba zvládat stres nebo i bohužel agresivitu ze strany klientů. Prostor bude věnován samozřejmě také etice ve veřejné správě a budování kultury veřejné správy.

Posílení proklientského přístupu zaměstnanců ve veřejné správě je určitě dlouhodobý koncept, který by měl ovšem své první výsledky přinést už po prvních školeních. Pokud se podaří nastavit a provést školení na vysoké úrovni s kvalitními lektory, bude se povědomí o získaných poznatcích a dovednostech šířit samo i mezi úředníky, což je určitě jedním z cílů projektu.

Fondy EHP a Norska
Fondy EHP a Norska Prostřednictvím Fondů EHP a Norska přispívají státy Island, Lichtenštejnsko a Norsko ke snižování ekonomických a sociálních rozdílů v Evropském hospodářském prostoru (EHP) a k posilování spolupráce s patnácti evropskými státy. Příjemci finanční podpory jsou země střední, východní a jižní Evropy. Právě velký důraz na sdílení a výměnu zkušeností mezi donory a příjemci grantů je důležitý aspekt, kterým se tyto fondy liší od fondů EU.
Česká republika je příjemcem těchto fondů od roku 2004, kdy vstoupila do Evropské unie a tím také do Evropského hospodářského prostoru, který je dohodou mezi EU a zeměmi Evropského sdružení volného obchodu (ESVO).
Od roku 2004 podpořily Fondy EHP a Norska v České republice přes 1000 zajímavých projektů za více než 6 miliard korun. Aktuálně je Česká republika pátým největším příjemcem, a to po Polsku, Rumunsku, Maďarsku a Bulharsku.

David Sláma