Analýza matriční agendy
Ministerstvo vnitra si zpracovalo agendu výkonu matriční agendy v ČR, neboť se jedná o významnou činnost obcí, vykonávané v přenesené působnosti. Analýza za období 2014 až 2017 ukázala, že současná soustava celkem 1275 matrik ani způsob jejich financování již neodpovídá reálnému výkonu agendy v území.
Od roku 1950, kdy vznikla současná síť jednotlivých matričních úřadů, se značně změnila. Koncentrace matričních událostí se soustředila do míst, kde jsou porodnice, nemocnice, domovy pro seniory apod. Analýza ukázala výrazné nesrovnalosti ve financování a zároveň nerovnoměrnosti v zatížení jednotlivých úřadů. Téměř 85 % matričních prvozápisů se odehrává ve správních obvodech nad 10 000 obyvatel, nicméně tyto úřady obdrží pouze přibližně 40 % finančních prostředků určených pro matriky. A naopak, u obvodů velikosti 2–5 tisíc obyvatel, které provedou necelých 7 % prvozápisů, dostávají více než 27 % podílu na státním příspěvku, který je určen matrikám.
Ukazuje se, že finanční prostředky státního rozpočtu jsou v oblasti příspěvku na výkon přenesené působnosti v oblasti matriční agendy vynakládány v některých ohledech zcela neefektivně a nehospodárně. V tomto směru bylo navrženo finanční prostředky alokovat podle reálného výkonu matriční agendy na konkrétním úřadě. Na základě jednání zástupců obcí s vládními představiteli se upustilo od původní úvahy zrušit matriční úřady v místech, kde k matričním událostem takřka nedochází. Matrika patří z pohledu občana k nejméně navštěvovaným úřadům, ale obce se jedná o jistý znak prestiže.
Analýza a návrh řešení
Pokud se distribuovaný státní příspěvek přepočte podle provedených prvozápisů, tak dochází k velkému rozptylu výše příspěvku na jeden úkon, od 230 Kč do 113 000 Kč. Nejmenší částka na jeden prvozápis připadá na obce s rozšířenou působností, kde je největší efektivita pracovníků. Na jeden pracovní úvazek matrikáře zde připadá 463 prvozápisů, zatímco v malých obcích je to pouze 60 prvozápisů (viz tabulka).
| Průměrný příspěvek na prvozápis (Kč) | Počet matrik (bez MČ) |
|---|---|
| 0–1000 | 79 |
| 1001–2000 | 52 |
| 2001–5000 | 176 |
| 5001–10 000 | 292 |
| 10 001–15 000 | 302 |
| 15 001–20 000 | 155 |
| 20 001–40 000 | 158 |
| Nad 40 000 | 15 |
| Celkem | 1229 |
Rozdílná míra vytíženosti matrik je patrná z grafu 1, ze kterého je patrné, že do 20 prvozápisů ročně udělalo v průměru něco kolem 460 matrik, tedy zhruba jedna třetina. Existuje pak skupina přibližně 80 matrik, které provedou více než 1000 prvozápisů ročně. Srovnání podílu na činnosti a podílu na celkovém příspěvku matrik ukazuje graf 2.
Nejvhodnějším řešením k odstranění velké disparity se jeví zavedení financování za provedený prvozápis s rozličnými sazbami dle jeho druhu. Na základě předpokládaného vývoje byla pro rok 2019 byla chvíli navrhnuta platba ve výši 600–900 Kč za prvozápis narození, 3000–4000 Kč za prvozápis uzavření manželství a 1000–2000 Kč za prvozápis úmrtí. Částky se ještě budou finálně zpřesňovat a budou v sobě zahrnovat nejen činnost související s daným prvozápisem, ale i dodatečné činnosti, které matriky provádějí. Tímto dojde k odstranění neoprávněných rozdílů mezi výší příspěvků za stejný úkon prováděný různými matričními úřady. Nově budou matriky financovány na základě skutečně odvedené práce. Data pro financování jednotlivých obcí o počtu prvozápisů budou vycházet z dat ČSÚ vždy rok zpětně oproti roku, ve kterém se příspěvek počítá.
V rámci příspěvku na výkon přenesené působnosti je matriční agenda dlouhodobě přefinancována, neboť příspěvek na tuto oblast významně převyšuje reálné náklady jednotlivých obcí na zajištění jejího výkonu. Ministerstvo vnitra předpokládá, že nastavením nového způsobu financování bude ušetřeno přibližně 150 milionů korun, které budou v rámci příspěvku na výkon přenesené působnosti převedeny na jiné agendy, jejichž výkon je naopak dlouhodobě podfinancován (například agenda územního plánování).