Česká republika potřebuje rychlý internet
Masivní rozšíření vysokorychlostních přístupových sítí nové generace (NGA) bude prospěšné všem občanům Česka, firmám a podnikatelům i státní správě a samosprávě. Dostupné připojení k rychlému internetu i na tzv. bílých místech a obecně v oblastech, kde to zatím možné nebylo, přinese kromě jiného nové podnikatelské příležitosti, stimuluje rozvoj digitální ekonomiky, zlepší online komunikaci mezi státem a občany, pomůže dalšímu prohloubení elektronických dovedností široké veřejnosti.
To si velice dobře uvědomuje Evropská unie, a proto v rámci Digitální agendy pro Evropu stanovila cíl závazný pro všechny členské země, aby byl nejpozději do roku 2020 zajištěn přístup k internetu o rychlosti 100 Mb/s alespoň pro polovinu domácností a připojení o rychlosti 30 Mb/s bylo dostupné všem obyvatelům. V České republice byl tento záměr vtělen do strategického dokumentu „Digitální Česko 2.0 – Cesta k digitální ekonomice“, který na jaře roku 2013 schválila vláda.
Od počátku však realizaci uvedené strategie provázely problémy. Ať už to byl v červnu téhož roku pád vládního kabinetu vedeného premiérem Petrem Nečasem či následně faktické zastavení činnosti Rady vlády pro konkurenceschopnost a informační společnost (RVKIS), která měla v gesci plnění řady opatření definovaných v rámci Digitálního Česka 2.0.
Bariéry i cesty k jejich překonání
Proto již v létě 2013 ICT Unie vytvořila pracovní skupinu zabývající se koncepčně právě otázkami usnadnění výstavby vysokorychlostních přístupových sítí. Tento expertní tým pojmenoval překážky bránící této výstavbě – spočívají mj. v nejednotných pravidlech přípravných jednání pro stavby elektronické infrastruktury (územní řízení a vznik věcného břemene), nedostatečném územním plánování a dlouhých lhůtách projednání návrhů na vydání územního rozhodnutí a vypořádání nesouhlasných stanovisek nebo neúměrných finančních nárocích obcí za využívání veřejných prostranství. ICT Unie rovněž upozornila, že zde chybí zřetelná deklarace veřejného zájmu.
Naopak usnadnit výstavbu NGA mohou změny zastaralých technických i právních norem nebo přijetí standardů pro budování sdílené infrastruktury. Specifikovat a zjednodušit postupy související se stavbami elektronických komunikací má pomoci vytvoření metodických pokynů pro stavební úřady. Současně je podle expertů vhodné soustředit evidenci veškeré stávající infrastruktury, kterou lze pro příslušné telekomunikační sítě použít (např. kabelovody, kolektory, topné kanály apod.), do tzv. registru pasivní infrastruktury.
V roce 2014 pak ICT Unie iniciovala vznik Sektorové komise pro rozvoj vysokorychlostních sítí elektronických komunikací. Společně ji založily Asociace provozovatelů kabelových a telekomunikačních sítí, Česká asociace elektronických komunikací, Česká asociace telekomunikací a ICT Unie. Cílem činnosti zmíněné komise je jak názorové sjednocení ICT průmyslu v problematice budování a provozování NGA, tak i spolupráce – zejména s MPO a ČTÚ – na přípravě optimálního mechanismu čerpání evropských dotací pro tuto oblast. EU totiž počítá s poskytnutím dotací do lokalit ekonomicky slabých, bez konkurenčního prostředí a perspektivy, že by zde někdo vysokorychlostní přístup k internetu zajistil. Celkový objem finančních prostředků, jež budou v ČR na rozvoj vysokorychlostních přístupových sítí v rámci Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OPPIK) poskytnuty, má činit 14 miliard korun.
Úkoly pro nejbližší období
Nedořešených otázek, které v tuzemsku souvisejí s budoucím čerpáním těchto prostředků, vyhlašováním jednotlivých výzev v rámci OPPIK nebo parametry „soutěžních“ projektů usilujících o přidělení dotací, je dosud mnoho. Jde o záležitosti jak technické, tak zejména legislativní. Ty musejí být vyřešeny ještě před spuštěním celého dotačního programu. Konkrétně jde mj. o stanovení rozvojových podmínek (procento pokrytí obyvatelstva), stanovení parametrů velkoobchodní nabídky pro koncové uživatele (nejen rezidentní, ale také pro podnikatelskou sféru), stanovení zúčtovatelných nákladů, na něž bude možno dotace čerpat, nebo stanovení hodnotících podmínek pro přidělování dotací a určení míry důležitosti jednotlivých parametrů (např. celková výše požadované dotační částky, pokrytí území, provozní náklady na údržbu vybudované infrastruktury, možnost dalšího technologického rozvoje apod.).
Na nedávné odborné konferenci, organizované Českým telekomunikačním úřadem a Českou vědeckotechnickou společností spojů, prezident ICT Unie Svatoslav Novák definoval sadu bodů, které je potřeba urychleně realizovat, aby oněch 14 miliard nebylo promarněno.
- Transponovat směrnici Evropské komise o usnadnění výstavby NGA do českého právního řádu, tj. připravit zákon o podpoře rozvoje sítí vysokorychlostního internetu a reálně usnadnit výstavbu telekomunikační infrastruktury.
- Dokončit Národní plán rozvoje NGA a Program podpory/dotace.
- Zajistit systém pro korektní a aktuální měření parametrů nejen „bílých míst“ v souvislosti s dotacemi do NGA.
- Navrhnout standardy dotovaných sítí a procesy pro přidělování dotací žadatelům, kteří budou mít zájem budovat NGA.
- Dořešit definici NGA v souvislosti s technologickou neutralitou a unijními pravidly pro přidělování dotací.
- Vyřešit nediskriminaci malých provozovatelů bezdrátových i kabelových sítí v souvislosti s pravidly pro přidělování dotací v “bílých místech“.
- Zahájit výstavbu sítí NGA v ČR, v souvislosti s vyhlašováním výzev CzechInvestem a v souladu se zákonem o veřejných zakázkách.
- Zajistit podporu plnění vládních cílů strategie Digitálního Česko 2.0 v regionech.
- Ze strany státu brát vážně a profesionálně závazky Digitální agendy EU a zajišťovat reálnou podporu digitální ekonomiky v ČR.
Realizace většiny těchto bodů – jak dále uvedl Svatoslav Novák – se týká především státních institucí. U některých je ale nezbytná součinnost a usilovná práce operátorů a provozovatelů sítí elektronických komunikací tak, aby standardy a principy poskytování dotací byly reálné a férové.