„Praktická užitečnost systému základních registrů závisí na kázni a pečlivosti editorů“

říká v tradičním bilančním rozhovoru zaměřeném na aktivity Českého úřadu zeměměřického a katastrálního v minulém roce jeho předseda Karel Večeře. Hovoří také o změnách, které přinesl nový občanský zákoník, či o pokračování digitalizace katastrálních map a pozitivně hodnotí produkty a služby z oblasti zeměměřictví.

Ing. Karel Večeře, předseda ČÚZK

Co vám z minulého roku utkvělo v paměti jako nejdůležitější?

Rok 2014 bude v historii katastru nemovitostí nepochybně spojen se zásadní koncepční změnou civilního práva, tedy s novým občanským zákoníkem. Pro nás tato změna začala již před 1. lednem 2014, neboť v posledních měsících před účinností nového OZ se prudce zvýšil počet návrhů na vklad práv k nemovitostem. Snad všichni, kdo nějakou transakci s nemovitostí připravovali, se snažili, aby proběhla ještě podle starých předpisů. Bylo to poněkud stresující jak pro naše klienty, tak pro zaměstnance katastrálních úřadů. První dva měsíce roku 2014 jsme zapisovali tyto změny práv ještě podle staré právní úpravy. Současně jsme museli provést takové zásahy do katastrální databáze, jako například spojení budov a pozemků, pokud měly stejného vlastníka, nebo výběr údajů o nemovitostech s nedostatečně identifikovaným vlastníkem a jejich předání k řešení Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. Nové zákony účinné od 1. 1. 2014 přinesly nejen zásadní změny v administrativních krocích (důkladnější informování vlastníků), ale i v posuzování předložených smluv a dalších listin. Zpočátku nám to dělalo určité potíže a čekání na zápis se prodloužilo, ale ve druhé polovině roku už byla 30denní lhůta pro vklad práva k nemovitostem dodržována. Na to, že se podle nové právní úpravy na zápis práva čeká déle, si musí naši klienti zvyknout. Katastrální úřad čeká 20 dnů, zda někdo navrhovaný zápis ještě před jeho provedením nezpochybní. Tak rozhodli zákonodárci s cílem snížit riziko podvodu při nakládání s nemovitostí. Za loňský rok jsme však zaznamenali jen 6 případů, kdy v této 20denní lhůtě vlastník nemovitosti návrh zpochybnil. Poměříme-li to s více než 1 milionem podaných návrhů a náklady zvýšenými o několik desítek milionů korun, nezdá se být toto opatření právě nejefektivnější. Budeme to muset letos vyhodnotit a případně navrhnout nějaké úpravy.

Jaké byly z vašeho pohledu hlavní změny v zápisech?

Nový občanský zákoník umožnil zřizovat a do katastru zapisovat mnoho nových typů práv a poznámek. Hned v prvním roce účinnosti začal být v masovém měřítku využíván zákaz zcizení nebo zatížení nemovitosti sjednaný jako věcné právo současně se zástavním právem. Tuto novou možnost začaly využívat především banky, za loňský rok jsme měli 62 tisíc takových zápisů. Naproti tomu například právo stavby jsme zapisovali jen v několika stovkách případů. Totéž platí i o zápisech nájmů nebo pachtů, které jsou ale závislé na vůli vlastníka nemovitosti a zápis v katastru je pouze výhodou pro nájemce nebo pachtýře, neboť sjednané podmínky zůstanou zachovány i při změně vlastníka. Zapisujeme také mnoho nových poznámek, opět vedou poznámky související se zástavními právy.

Jak pokračuje digitalizace katastrálních map?

Celkem plynule. Dosáhli jsme pokrytí 85 % katastrálních území digitální formou mapy a blížíme se k závěru tohoto víceletého projektu. Stále častěji však narážíme na katastrální území s velmi nekvalitními katastrálními mapami, které by bylo třeba obnovit novým měřením v terénu a nikoli digitalizací starých podkladů. V závěru celého procesu digitalizace proto plánujeme začít více využívat nové mapování, které je sice pracnější a nákladnější, ale zaměřuje se vlastníky potvrzené hranice a výsledek je přesný. Česká republika by se v horizontu 20 až 30 let mohla dopracovat k nahrazení málo přesných katastrálních map odvozených od více než 150 let starého mapování pro stabilní katastr mapami novými, přesně zaměřenými.

V současné době také pracujeme na koncepčním materiálu, který by měl nastínit další postupy v aktualizaci údajů o druzích pozemků, jejich využití a ochranách, daňových údajů apod. Po skončení procesu digitalizace bude třeba pokračovat v novém mapování a nelézt efektivnější způsob aktualizace některých evidovaných atributů nemovitostí.

Co systém základních registrů?

Skutečnost, že dnes můžeme zvažovat, které údaje by mohly patřit do základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí a být aktualizovány přímo veřejnými institucemi, jež o nich rozhodují, tedy například orgány ochrany přírody či orgány památkové péče, nám přináší nové možnosti. Současně zvyšujeme tlak na stávající editory údajů RÚIAN, neboť stále máme „spící“ editory i mezi stavebními úřady. Zatímco v případě obcí je možné, že v některých dosud neproběhly takové změny, které měly v RÚIAN vyznačit, u stavebních úřadů je toto zcela vyloučeno. Systém základních registrů funguje dobře. Jeho praktická užitečnost ale závisí na kázni a pečlivosti editorů. Začali jsme proto využívat i mechanismus kontrol výkonu přenesené působnosti a v letošním roce už by měly krajské úřady začít připomínat povinnosti editace základních registrů všem obcím, kde budou kontrolní činnost provádět. Musíme však překonat ten nešťastný český přístup, kdy nejen mezi občany a státními institucemi panuje jakési zbytečné napětí, ale nezdravá atmosféra je i uvnitř veřejného sektoru. Proto se často setkáváme s určitým neporozuměním a neochotou data v RÚIAN editovat. Stává se, že si editor stěžuje na neaktuálnost údajů, za kterou je sám zodpovědný.

Zastavme se ještě alespoň krátce u zeměměřictví…

Naše zeměměřické produkty a služby jsou dnes na srovnatelné úrovni s Rakouskem nebo Bavorskem a není tedy důvod k nějakým zásadním změnám. Soustřeďujeme se proto na postupné zlepšování některých kvalitativních parametrů. Uživatelé mají dnes k dispozici maximálně 2 roky staré ortofoto s rozlišením 20 cm a s vylepšenou polohovou střední chybou 25 cm. To je umožněno použitím nového výškového modelu terénu vytvořeného zcela novým laserovým skenováním zemského povrchu, které jsme už dokončili, a nyní ještě finalizujeme zpracování dat pro nejpřesnější výškový model terénu dosahující 20centimetrové přesnosti. Nové přesné ortofoto a výškopis nám umožňují zpřesňovat i základní bázi geografických dat. Problémem pro plynulejší aktualizaci dat tak zůstává nedostatečná schopnost správců některých informaci průběžně nám je poskytovat. Mám tím na mysli zejména atributy dopravních sítí, vodstva či některé informace z oblasti životního prostředí. Je to také hlavní překážka dalšího plynulého postupu při implementaci směrnice INSPIRE. Není náhodou, že to vázne tam, kde není jeden zodpovědný subjekt. Zpožďuje se tak implementace témat jako jsou dopravní sítě, vodstvo nebo chráněná území, kde musí spolupracovat více subjektů.

Ministerstvo vnitra při přípravě Strategie rozvoje využití geografických informací do roku 2020 identifikovalo jako hlavní problém přílišnou resortní roztříštěnost datových zdrojů a absenci koordinačních mechanismů. V takovém prostředí je těžké dát dohromady databázi nebo služby, které by poskytly definovaným uživatelům, například obcím, pro konkrétní agendu všechna nezbytná geodata. Jsem trochu skeptický, že se podaří v krátké době dosáhnout nějakého výrazného zlepšení. Je to běh na dlouhou trať v oblasti, která stojí na okraji zájmu a je pro ni těžké získat podporu.

Děkuji za rozhovor.

Prokop Konopa