E-government a e-participace – jak je (bohužel) neznáme

CRM (Customer Relationship Management) v sektoru veřejné správy a místní samosprávy se odvíjí od koncepce CRM v komerční sféře. K občanům je přistupováno jako k zákazníkům a je s nimi veden aktivní dialog. Jsou online informováni o správě a dění kolem různých životních situací v rámci své obce, resp. kraje. Tato oboustranná komunikace umožňuje flexibilní kontakt občanů s místní samosprávou – a naopak. Jde o aktivní zapojení lidí do života obce. Je potřebné pokročit od formy e-vládnutí (e-government), kde je občan spravován o obecném dění formou nástěnky, ke skutečně aktivnímu a otevřenému dialogu typu e-participace, resp. e-demokracie.

V současné době již zdaleka nestačí, aby orgán místní samosprávy zveřejňoval informace o přijatých rozhodnutích pouze na své webové stránce nebo nástěnce kdesi na úřadě. Občaneě očekávají mnohem víc. Jsou zvyklí používat internet, chytré telefony a sociální média jako běžný prostředek dennodenní komunikace – a něco podobného očekávají i od orgánů veřejné správy či místní samosprávy. Přániě podílet se na utvářeniě svého okolního prostředí je zcela pochopitelné a vítané a celá řada elektronických kanálů k tomu poskytuje vhodný prostředek. Při současných komunikačních návycích a dovednostech se e-participace stává pro mnoho lidiě v zemích civilizovaného světa formou preferované účasti na vládnutí.

1. Komunikace mezi obcí a občanem

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, OECD, formuluje tři úrovně vztahů komunikace občana s vládní mocí (G2C, Government to Citizen).

Informační úroveň (e-informace, e-sdílení)

Velmi prostý jednosměrný vztah, kdy zastupitelé poskytují informace občanům formou nástěnky.

Obec→Občan

Konzultační úroveň (e-konzultace)

Dvoucestný vztah, ve kterém občané poskytují zpětnou vazbu svým zastupitelům kolem témat vybraných zastupiteli.

Obec^→_←Občan

Úroveň aktivního zapojení (e-rozhodování)

Participace obou stran, kde občané aktivně formulují politické návrhy, a zastupitelům je ponechána zodpovědnost za finální rozhodnutí.

Obec↔Občan

Jinými slovy, tento stav má jediný cíl – podpořit všechny občany k výkonu svých práv vyjádřit své názory na rozhodování a poskytování služeb, jež mají sloužit obecním zájmům.

Obr. 1. Tři úrovně komunikace mezi občanem a státem

2. Zpráva OSN

Pravidelný průzkum Organizace spojených národů (United Nations e-Government survey) zveřejněný letos 2. září hodnotí rozvoj elektronizace státní správy ve 193 zemích naší zeměkoule. S dvouletou pravidelností například zveřejňuje celosvětový žebříček úrovně indexu e-governmentu, EGDI (e-government developement index), nebo se taktéž zabývá s úrovní e-participace a jejím indexem EPI (E-Participation Index) v jednotlivých zemích.

3. Index EGDI (e-governement developement index)

Tento index sestává ze tří podpůrných indexů:

• Index služeb na internetu (OSI, Online Service Index)
• Index telekomunikační infrastruktury (TII, Telecommunication Infrastructure Index)
• Index lidského kapitálu (HCI, Human Capital Index)

Index služeb na internetu (OSI, Online Service Index)

Reprezentuje přístup k e-governmentu, jeho využívání a důležitost, zaměření zemské e-infrastruktury na handicapované občany, menšiny, seniory apod.

Index telekomunikační infrastruktury (TII, Telecommunication Infrastructure Index)

Zahrnuje počty předplatitelů mobilních a pevných tlf. linek, širokopásmových spojů a uživatelů internetu.

Index lidského kapitálu (HCI, Human Capital Index)

Bere v potaz úroveň gramotnosti, školní docházky a délku vzdělávání.

Obr. 2. Tři komponenty EGDI indexu

Hodnota EGDI indexu se pohybuje v rozmezí hodnot nula až jedna a státy jsou podle něj rozděleny na země s:

• velmi vysokým EGDI (>0,75)
• vysokým EGDI (0,5–0,75)
• středním EGDI (0,25–0,5)
• nízkým EGDI (<0,25)

Jednotlivé země jsou dále začleněny do pěti regionů: Afrika, Amerika, Asie, Evropa a Oceánie.

Obr. 3. Průměrné hodnoty EGDI indexu v regionech

Obr. 4. Procentuální zastoupení zemí podle hodnoty EGDI indexu

Česká republika s hodnotou indexu 0,6070 se v rámci zemí EU umístila hned za Slovenskem (0,6148) na jedné z posledních příček. Ovšem před Kyprem, Rumunskem a Bulharskem.

4. E-Participace

E-participace stojí rovněž na třech základních pilířích:

• e-informace, resp. e-sdílení (E-information)
• e-konzultace (E-consultation)
• e-rozhodování (E-decision making)

E-informace, resp. e-sdílení (E-information)

Zapojení občanů do účasti na aktivním vládnutí přes svobodný přístup k veřejným informacím bez nutnosti zvláštních povolení a registrovaných přístupů.

E-konzultace (E-consultation)

Interakce a dialog s občany v dialogu s veřejnými orgány na projednávání a poradenství kolem zákonů a obecném zlepšování veřejných služeb.

E-rozhodování (E-decision making)

Posílení pozice občanů na vládnutí prostřednictvím zapojení občanských návrhu na politických rozhodnutích, včetně jejich implementace a dodávky.

V e-participaci jsou zohledněny tyto základní teze:

• Zpřístupnění oficiálně platných dokumentů občanům (rozpočty, postupy, návody, řády, předpisy) zaměřených na rezorty vzdělávání, zdravotnictví, sociální podpory, financí, pracovních příležitostí a životního prostředí.
• Zpřístupnění aktuálních dat v rezortech vzdělávání, zdravotnictví, veřejných výdajů, sociální spravedlnosti, pracovních příležitostí a životního prostředí.
• Vedení webových stránek a portálů veřejné správy ve vícejazyčném prostředí.
• Možnost vzájemné komunikace veřejné správy s občany formou sociálních sítí.
• Dostupnost mechanizmů pro e-konzultace v oblastech vzdělávání, zdravotnictví, sociální podpory, financí, pracovních příležitostí a životního prostředí.
• Dostupnost vhodných nástrojů pro sdílení a šíření veřejného názoru s podporou platforem sociálních sítí, diskusních fór, veřejných průzkumů, anket a dotazníků.
• Dostupnost nástrojů pro e-rozhodování pro těchto šest odvětví: vzdělávání, zdravotnictví, sociální podpora, financí, pracovní příležitosti a životní prostředí.

Průzkum rovněž zveřejňuje index e-participace (EPI) pro jednotlivé země a nutno podotknout, že pro Českou republiku hodnota EPI indexu není nijak lichotivá. S hodnotou indexu 0,2549 se řadíme na 122 místo z celkového počtu 193 zemí.

Padesát nejrozvinutějších zemí v rámci e-participace i s hodnotou indexu EPI uvádí tab. 2.

Zdroj informací: United Nations E-Government Survey 2014, E-Government for the Future We Want

Petr Zavoral, Yeseter