Konference CNZ 2014 – elektronické dokumenty ve veřejné správě po deváté…
V úterý 7. října se v prostorách Národního archivu v Praze 4 uskutečnila odborná konference CNZ s podtitulem „Ukládání elektronických dokumentů – praxe versus teorie“.
Cílem již 9. ročníku konference bylo porovnání problémů reálně provozovaných či nabízených systémů na střednědobé důvěryhodné ukládání elektronických dokumentů s nově publikovanými záměry a metodami v oblasti řešení Digitální kontinuity. Přestože i v ČR je toto řešení chápáno jako klíčový faktor úspěšného budování e-governmentu, z hlediska legislativy či metodiky se bohužel v této oblasti za uplynulý rok nestalo v podstatě nic zásadního. Přitom problémů k řešení je více než dost. Konference CNZ ale momentálně zůstává jedinou platformou, kde se této důležité problematice v ČR věnuje pozornost.
Nabitý program
Klíčovou součástí dopolední části konference byla prezentace Ioannise Sagiase z programu ISA Evropské komise (Interoperability Solutions for European Public Administrations) o Přínosech Interoperability pro řešení ve veřejné správě. Tématicky nebyla úplně optimistická – přestože otevřené a flexibilní služby e-governmentu jsou podmíněny výměnou důvěryhodných informací v elektronické formě, prostředí pro výměnu dat v členských zemích EU je stále značně problematické – chybí metadata, codelisty, taxonomie i větší množství dohodnutých standardů. V následných diskusích ale host z EK zjistil, že na tom v ČR zdaleka nejsme úplně špatně a že zde funguje řada směrnic, které nejsou ve zbytku Evropy zcela běžné.
Následovala přednáška Michala Rady, poradce předsedy vlády pro oblast ICT a e-governmentu, která přiblížila současný stav v ČR. Mimo jiné zde byla vysvětlena i koncepce „čtyřvrstvé architektury“ a padly zmínky i o úplném elektronickém podání.
Zahajovací blok konference poté doplnily přednášky týkající se budování eJustice na Slovensku (Ľubomíra Vrobelová, Ministerstvo spravedlnosti SR) a operačních problémů české eJustice (Radim Polčák, Masarykova univerzita Brno). Závěr dopoledního programu obstarala přednáška Miroslava Šírla ze sdružení CNZ, která zhodnotila stav a zkušenosti z používání a ukládání elektronických dokumentů, a panelová diskuse přítomných odborníků (podrobnosti o ní přinášíme ve vloženém materiálu).
Po polední přestávce se program rozdělil do dvou paralelních bloků, které se zaměřily částečně na jednotlivá odborná témata a částečně na příklady dobré praxe a informace o běžících projektech. Na závěr konference byl představen vítězný projekt Ceny CNZ 2013 – „Digitalizace přijatých dokumentů od dodavatelů a jejich následné elektronické zpracování“ společnosti DB Schenker a vyhlášeny nové ročníky soutěží IT Projekt roku a Cena CNZ.
Odbornými účastníky panelu na téma „Co říká veřejná správa a privátní sektor na rozmach elektronických dokumentů?“ byli Vladimíra Hloušková, předsedkyně pracovní skupiny Archivnictví ICT Unie a informační analytička společnosti Intelligent Markets; Vojtěch Kment, nezávislý konzultant; Jana Pattynová, právní expertka z právní kanceláře Pierstone; Radim Polčák, Ústav práva a technologií Právnické fakulty Masarykovy univerzity; Michal Rada, Poradce předsedy vlády pro oblast ICT a eGOV a Vít Suchánek, Český úřad zeměměřický a katastrální. Moderátorem panelu byl Miroslav Širl.
Již po prvním dotazu „Jaký je váš názor na způsob práce s elektronickými dokumenty z pohledu jejich dlouhodobé použitelnosti?“ nastala čilá diskuze. V. Hloušková poukázala na to, že vyššímu využívání elektronických dokumentů chybí opora jak v zákonech tak i technické podpoře, a to s ohledem na komerční sféru i občany. K tomuto názoru se přidala i J. Patynová, která poukázala i na problematiku digitalizace a konverze dokumentů. M. Rada oponoval, že legislativa by měla pokrývat hlavně potřeby státní správy a pro komerční sféru nejsou žádné regulace zapotřebí.
Na dotaz „Myslíte si, že veřejná správa dostatečně využívá elektronické dokumenty v rámci eGovernmentu?“ se účastníci panelu shodli na tom, že zavádění elektronických dokumentů v jednotlivých úřadech a organizacích je postupné a závislé na konkrétních podmínkách, ať již legislativních, tak i technických. V. Suchánek pak na příkladu projektů ČÚZK ilustroval komplikovanost celého problému.
Na dotaz „Myslíte si, že u systémů, které spravují elektronické dokumenty by se měla řešit otázka důvěryhodnosti?“ panovala mezi diskutujícími jednoznačná shoda na tom, že pro ukládání důležitých dokumentů by systémy měly poskytovat funkcionality potřebné pro ověření a zachování jejich důvěryhodnosti.
Na dotaz „Jak hodnotíte z vašeho pohledu roli a aktivity pro podporu těchto činností?“ informoval M. Rada o přípravách se zavedením nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014, tzv. eIDAS. M. Širl pak vyjádřil lítost nad tím, že se letošní konference CNZ neúčastní žádný zástupce Odboru archivní správy a spisové služby MV ČR.