Elektronizace veřejné správy
Redakce časopisu Obec a finance, resp. přílohy Veřejná správa online ráda poskytuje prostor vysokoškolským studentům, kteří se věnují problematice informatizace veřejné správy – tentokrát publikujeme část bakalářské práce Marka Vodáka z Mendelovy univerzity v Brně, který porovnává současnou úroveň e-governmentu v několika evropských zemích.
EU si již od roku 2000 uvědomuje důležitost informačních technologií a jejich potenciál. Vznikly dva akční plány eEurope, jeden mezi lety 2000–2002, druhý do roku 2005. Následuje plán i2010 – informační společnost pro všechny. Všechny si kladou za cíl rozšíření informačních technologií a transformaci jejich využití k ekonomickému růstu. Důležitým bodem je elektronizace veřejné správy a s tím spojené finanční a časové úspory i zvýšení pohodlí při vyřizování agendy s VS. V následujících řádcích se zaměříme na porovnání ČR, Slovenska a Estonska. Se Slovenskem toho máme hodně společného, ale uvidíme, jak rozdílné byly naše kroky po rozpadu federace. V roce 1991 se také vymanily pobaltské státy Estonsko, Lotyšsko a Litva z vlivu SSSR a započala jejich konvergence k EU. Přestože jde o malé a periferní státy Evropy, byl jejich postkomunistický růst pozoruhodný a ne nadarmo byly nazývány pobaltskými tygry. V současné době je estonský e-government hodnocen jako jeden z nejlepších v EU.
Slovensko
Počátky implementace elektronických služeb VS se datují od roku 2006 se vznikem Operačního programu informatizace společnosti. Do té doby neexistoval žádný právní rámec pro rozvoj informačních systémů VS a vznikala roztříštěná síť systémů, které mezi sebou postrádaly propojenost. Paralelně probíhal v ČR projekt Smart Administration, jehož cíle byly podobné – kontaktní místa Czech POINT, základní registry a datové schránky. V obou zemích vstupuje hned po roce 2000 v platnost zákon o elektronickém podpisu, ale na další velké projekty, které by formovaly e-government jako komplexní systém, si Slovensko muselo počkat déle. Teprve od 1. 1. 2014 je zpřístupněna obdoba datových schránek, které v ČR fungují již od 1. 7. 2009. Princip fungování je podobný, rozdíl je hlavně v kvalitě zabezpečení. U českých datových schránek probíhá přihlašování defaultně pomocí přihlašovacího jména a hesla a právě zde vzniká prostor například pro phishingové útoky. Od prosince 2013 začal být v SR vydáván elektronický občanský průkaz (eID) s čipem a čtečkou karet. Právě ten slouží k veškeré verifikaci uživatele, tedy i při přihlašování do datových DS. Aby mohl někdo zneužít identitu, musel by se zmocnit eID a také znát její přihlašovací číselný kód. Nutnost použití eID eliminuje použití na veřejných počítačích, telefonech a tabletech, ovšem za cenu vysoké bezpečnosti. Elektronický OP s čipem lze pořídit od 1. ledna 2012 na požádání a za poplatek 500 Kč i v&nbs p;ČR, ovšem své využití najde pouze jako prostředek pro elektronický podpis.
e-Estonsko
Estonsko začalo s budování X-road systému, který byl spuštěn v roce 2001. Představuje hlavní páteř e-governmentu a umožnuje komunikaci a výměnu dat mezi subjekty státní správy. V roce 2001 vstupuje v platnost zákon o digitálním podpisu a rok poté začíná jako doklad totožnosti fungovat elektronická ID karta s čipem. Narozdíl od české nebo slovenské ID karty, které slouží pouze pro zabezpečené přihlašování nebo elektronický podpis, estonská verze nabízí mnohem větší škálu možností. V jedné kartě je tak zahrnut občanský a řidičský průkaz, jízdenka na MHD nebo průkaz do knihovny. Estonsko bylo také prvním státem, ve kterém již v roce 2005 proběhly elektronické volby. V roce 2011 volilo prostřednictvím internetu 25 % voličů. Otevírají se tím také možnosti podílet se na větší míře rozhodování například prostřednictvím referend. Využití e-voleb tak umožňuje konat referenda častěji než klasické volby, které jsou finančně a organizačně náročné. Na úřad nemusí Estonci ani při zakládání firmy – celý proces zabere jen pár minut a vše lze vyřídit z pohodlí domova.
Portály veřejné správy
Portál VS je hlavním rozcestníkem a informátorem pro interakce s veřejnou správou. Měl by poskytovat důležité informace a zajišťovat pohodlnější komunikaci. Měl by samozřejmě splňovat určité standardy a jako hlavní stránka veřejné správy ji náležitě reprezentovat. Důležité je, aby se uživatel během krátké chvíle zorientoval a věděl, kde co má hledat, aby používání stránky bylo intuitivní a pohodlné. Portál by měl nabízet také lokalizaci v jiném jazyce, přinejmenším v angličtině, stejně jako přizpůsobení pro mobilní zařízení.
Český portál veřejné správy
Český portál veřejné správy se nachází na adrese www.portal.gov.cz. Hlavní menu je rozdělené podle uživatelských rolí, tak jak je to u moderních portálů VS zvykem – občan, podnikatel, cizinec a orgán veřejné moci. Uprostřed stránky se nachází vyhledávací pole, které vybízí k vyhledání potřebného formuláře či jiných informací. Celý vyhledávací proces nepůsobí uživatelsky přívětivě, a to z následujících důvodů. Na cílové stránce je příliš mnoho informací, které zahltí a dezorientují. Ten, kdo hledá formulář ke stažení nebo odkaz na elektronické vyplnění, je tak de facto nucen číst celý text, dokud nedojde k barevně odlišenému odkazu. Určitě by bylo přívětivější, kdyby bylo použito výraznějších prvků, např. grafických ikon. V případě použití vyhledávacího pole a nevhodném formulování dotazu mohou být uživateli nabídnuty nerelevantní výsledky.
Změnit by se mělo i uzpůsobení podmenu – chybí na hlavní stránce, přestože by mohlo výrazně usnadnit prvotní orientaci.
Portál také nabízí sekci Informace pro cizince žijící v ČR. Dle statistického úřadu žije v ČR okolo 420 000 cizinců, kteří můžou být potenciálními návštěvníky, a stránky by určitě zasloužily alespoň podporu angličtiny. Pokud se podíváme na portály VS jiných zemí, některé umožňují modifikaci vzhledu pro zrakově postižené, například zvětšení textu, kontrastu a podobně. Některé portály počítají také s prohlížením na jiných zařízeních než na PC a jsou tomu přizpůsobené, viz slovenský portál.
Kromě informací týkajících se kontaktu s úřady můžeme na portálu najít i jiné sekce, například vyhledávání v zákonech, požádat o výpis z registrů nebo zjistit, které osoby jsou držitely datových schránek. Zajímavé je, že v sekci Informace o EU jsou místy už přes půl roku staré informace.
Slovenský portál veřejné správ
Nyní se podívejme na portál veřejné správy SR, který se nachází na adrese www.slovensko.sk. Na první pohled působí slovenská verze příjemněji než česká varianta. Včetně navigace dle uživatelských rolí se zde nachází čtyři výrazné ikony – Formuláře, Instituce, eSlužby a Slovník. Je jasné, co jaké tlačítko vyjadřuje a kam uživatele nasměruje. Přes Formuláře lze najít téměř jakýkoliv potřebný formulář během pár sekund. Pokud daná služba umožnuje elektronické obsloužení, je možné ji vyřídit přes eSlužby. Ověření totožnosti probíhá přes již zmíněnou eID. Oproti českému portálu je slovenský velmi přehledný, intuitivní a nezahlcuje uživatele zbytečnými informacemi. S optimalizací pro telefony a tablety je na tom také mnohem lépe, stránky se přizpůsobují v závislosti na použitém zařízení.
Estonský portál veřejné správy
Estonský portál se nachází na adrese www.eesti.ee a seznam služeb je opravdu velmi početný. Přihlašování probíhá stejně jako ve slovenské verzi pomocí ID karty a čtečky. V sekci Moje data se nachází veškerá data, která stát vede, součástí je i implementovaná datová schránka. Estonský portál je nejpropracovanější jak po vizuální stránce, tak i po té funční. Z množství služeb, které portál nabízí, je zřejmé, že Estonsko je v oblasti elektronizace veřejné správy o mnoho kroků před námi. Všechny potřebné informace a služby jsou dostupné v rámci jednoho portálu a nejsou nijak roztříštěny. Portál VS by měl samozřejmě obsahovat i kontakt pro zpětnou vazbu, například pro případ nějaké chyby. Na českém portálu lze najít pouze čísla na infolinku, slovenský portál nabízí jak telefonní číslo, tak kontaktní formulář. Estonský portál dokonce sám vybízí, aby uživatel ho uživatel kontaktoval se zpětnou vazbou.
Estonský portál nezahálel ani na poli sociálních sítí a má svůj profil na Facebooku, kde se snaží být s občany neustále v kontaktu, zprostředkovávat novinky nebo odpovídat na dotazy. Při práci na tomto materiálu překvapila rychlá a velmi ochotná odezva i nabídnutí přístupu do testovací verze.
V sekci Moje data jsou všechny osobní informace, které o občanovi stát vede, dále údaje o pozemcích a nemovitostech, zdravotní péči, firmách, které jsou vedené k dané osobě, a samozřejmě také informace týkající se financí a daní a mnoha dalších záležitostí včetně dětí, automobilu, domácích zvířat a jejich očkování apod. Uživatel má k dispozici kalendář, kde je možné přidávat si vlastní události, ale především jsou zde zobrazeny všechny důležité termíny. Dále je zde služba dokumenty, prostřednictvím níž je možné posílat a přijímat dokumenty – obdoba české datové schránky. Uživatel má také značné možnosti nastavení, například SMS notifikace při přijetí nového dokumentu či zprávy, může také nastavit jinému uživateli právo přistupovat na jeho profil. Kvalita služeb a jejich rozsah je opravdu velký a s tím souvisí i míra jejich využití a důvěra v elektronizaci.
Srovnání
Udělali jsme si představu o tom, jaké možnosti má občan v elektronické komunikaci s veřejnou správou. Nyní se podívejme, v jaké míře jsou tyto služby využívány a na to, jak se liší využívání v závislosti na specifických parametrech, například podle věku, vzdělání a zaměstnání.
Graf 1. ukazuje odesílání formulářů veřejné správě mezi aktivními uživateli počítače. Vidíme, že průměr využívání online služeb v EU během pěti let téměř nerostl. Od roku 2008 nepřekročil hranici 30 % a v roce 2013 se ustálil na čísle pouze o dva procentní body větším a to 27 %. V České republice vidíme od roku 2010 velký nárust, který pravděpodobně souvisí se spuštěním datových schránek a mezi lety 2011 a 2012 nastal opět pokles, kdy se hodnota ustálila na 39 %. Na Slovensku během posledních tří let využití vzrostlo na 19 %, ovšem uvidíme jak se bude situace vyvíjet v následujících letech. Co se týče Estonska, vidíme, že se dlouhodobě drží nad průměrem EU, ovšem v posledních letech se potýkalo také s výrazným poklesem. Mezi občany hrají samozřejmě velkou roli věk, vzdělanost, informovanost o těchto možnostech a (ne)důvěra v tyto technologie.
Z grafu 2. vidíme, že elektronickou cestu v kontaktu s VS využívají hlavně lidé s vysokým vzděláním a lidé pracující v oblasti IT. Dokonce mezi IT specialisty důvěra v tyto služby klesla a to o celých 14 procentních bodů. Nejméně tuto cestu využívají lidé s nízkým vzděláním a lidé do 24 let.
Zatímco mezi občany se průměr v celé EU během posledních pěti let téměř nezměnil, mezi firmami je tomu jinak (graf 3.). Můžeme tvrdit, že alespoň v tomto sektoru byly iniciativy ze strany státu a EU, snažící se podnítit online komunikaci s VS, úspěšné. Po zavedení elektronického podpisu rostla křivka na Slovensku i v ČR zhruba stejným tempem, ovšem od roku 2005 do roku 2009 v ČR míra využití téměř stagnovala. Až od roku 2009 jsme zaznamenali rychlý nárust, souvisejí se spuštěním datových schránek. I zde se Estonsko dlouhodobě drží nad průměrem EU.
Závěr
Snaha o elektronizaci veřejné správy započala před 14 lety. Pokrok v informačních technologiích přináší bezesporu možnosti, které nám mohou usnadnit každodenní úkony. Některé státy jako Estonsko, Malta nebo Spojené království pojaly elektronizaci státní správy s větší vehemencí a jejich služby tak patří ke špičce. Nejen množství a kvalita nabízených služeb, ale co je důležité, také míra, ve které jsou využívány. Z výše uvedených závěrů vyplynulo, v jaké míře jsou online služby veřejné správy využívány v EU a jak se vyvíjelo jejich využívání v České republice, Slovensku a Estonsku. Po představení dostupných služeb a portálů veřejných správ, jsme si mohli udělat představu o tom, že česká a slovenská elektronizace má oproti leaderům EU ještě co dohánět.
MV ČR reprezentuje e-government prostřednictvím panáčka eGona, který má za cíl přiblížit pojem elektronizace občanům. Dle mého názoru se eGon nachází někde v pubertě a bude trvat ještě dlouhou dobu, než vyspěje a bude reprezentovat tak kvalitní služby, jaké nabízí například estonská státní správa.
Elektronizace veřejné správy je velmi komplexní proces a je potřeba postupovat po dílčích krocích – od obecných cílů, na kterých můžeme postupně budovat sofistikovanější. Zavádění nových technologií je ovšem nevyhnutelné a záleží na jednotlivých státech, vládách i městech, jaký k tomu zaujmou postoj. Bohužel často slýcháváme o různých korupčních skandálech, které veřejné mínění nezlepší, naopak. Jak pak má mít někdo důvěru v něco, jehož podstatou má být věci usnadňovat a zefektivňovat, ale už proces budování je sám o sobě neefektivní?