Váš IT rozpočet je důležitější, než si myslíte
Samosprávy mezi sebou soutěží jak na mezinárodní, tak na národní úrovni. Snaží se přilákat firmy. Přetahují se o mezinárodní studenty, podnikatele a imigranty, kteří představují zdroj inovací. Svádí boj o občany, kteří mohou najít uplatnění jinde, pokud budou služby nedostatečné, veřejná bezpečnost pochybná a životní úroveň nízká. Pro všechny tyto oblasti jsou investice do informačních technologií zásadní – stejně jako pro zefektivnění výstupních procesů pro hladší zpracování.
Bohužel, jak ukazují čísla, samosprávy ve střední a východní Evropě zaostávají za svými západními sousedy. Pokrytí vysokorychlostním internetem a chytrými telefony představuje pozitivní základ, na kterém lze vystavět rozšíření technologií mezi občany. Poté, co uživatelé získají připojení, budou chtít, aby bylo rychlejší a bylo ho více – poskytovatelé služeb zásadně navýší investice, aby uspokojili rostoucí poptávku, což na oplátku zvýší kvalitu služeb a sníží náklady, a tak umožní získat připojení většímu počtu lidí.
Tento cyklus probíhá v samosprávách střední a východní Evropy prozatím příliš pomalu na to, aby se doopravdy rozběhl. Je pravda, že „Digitální agenda“ Evropské unie a „akční plán eGovernmentu“ spolu se strukturálními fondy zlepšily rozsah a kvalitu služeb dostupných online ve střední a východní Evropě. A ano, obecně vzato, samosprávy vylepšují své administrativní a IT systémy. Ale jako celek samosprávy zemí střední a východní Evropy vydávají mnohem méně na externí IT na osobu než jejich protějšky v západní Evropě. Navíc obce dostávají mnohem méně, jelikož podíl z celkových státních výdajů na IT technologie pro města je také mnohem nižší.
Mnoho orgánů státní správy v ČR navíc neutrácí rozumně. Zatímco stát vydává více za IT na osobu než Španělsko, Itálie a Rusko, jeho umístění v průzkumu UN eGovernment Survey je daleko za těmito třemi státy. Dodatečný průzkum (provedený IDC & partners) zjišťující dostupnost online služeb, který byl vypracován pro EU, ukazuje velkou mezeru mezi Českou republikou a členskými státy západní Evropy, pouze malé pobaltské národy Estonsko, Lotyšsko a Litva zde dopadají relativně slušně.
Toto vše je špatné pro konkurenceschopnost místních samospráv. Jistěže vytvoření atraktivního prostředí pro podnikatele, občany, sezónní dělníky a imigranty zahrnuje komplexní společenské, ekonomické a procesní systémy, které sahají daleko za oblast IT. Ale IT je v současné době zdrojem životní síly všech těchto systémů, stojí při vytváření daňových stimulů, oprávnění, hospodářské politiky, poddávání formulářů, územních povolení, stavebních povolení, sestavování rozpočtu – prostě na co ukážete. Češi také rychle přebírají nové technologie. Používají sociální sítě, interaktivní webové stránky, email, instant messaging a aplikace pro smartphony. Zatímco Češi přistupují ke svým zvoleným zastupitelům a státním úředníkům s určitým cynismem, očekávají zároveň, že samosprávy zavedou informační technologie a zpřístupní služby, zjednoduší odbavení formulářů a placení poplatků.
Pro města to znamená jednak zvýšit investice do informačních technologií a zároveň investovat rozumněji. Navyšování rozpočtů by mělo jít ruku v ruce se zajištěním větší transparentnosti a určování odpovědnosti. Drobné investice do srovnávacích studií, interních i externích uživatelských průzkumů, analýza IT portfolia a ohodnocení dodavatele IT může zásadně přispět k tomu, aby pak daný projekt mohl efektivně vycházet ze skutečných potřeb. Pro usnadnění administrativy, komunikace mezi odděleními a agendami stejně tak jako pro rozvinutí jak výstupních tak vstupních služeb – a to vše za rozumnou cenu – bude nezbytné povznést se nad partikulární zájmy jednotlivých rezortů a vytvořit platformy sdílených služeb (jako jsou třeba ty, které byly spuštěny v Rusku a Emirátu Dubaj).
Země západní Evropy to tak už dělají. Země jako je Španělsko, Itálie a Řecko se stále ještě vzpamatovávají z následků recese a finanční krize. Drží se při zemi, hledají jak ušetřit a snaží se zvýšit svou konkurenceschopnost. Zkušenost obyvatel zlepšují tak, že umožňují přístup k informacím, prováděním úředních úkonů a interakcí s úřady. Zefektivňují administrativní procesy pomocí integrace, sdílených služeb či platforem a aplikací pro masovou komunikaci (včetně cloudu pro otevřená data).
Další kolo financování z fondů EU může pomoci českým městům najít prostředky, s jejichž pomocí by mohla udělat totéž, zvlášť pokud budou spolupracovat s ostatními městy. Ale aby opravdu došlo ke změně, řadoví IT technici, jejich nadřízení a představitelé měst a obcí se musí ozvat. To oni vědí, co je třeba udělat a jak to lze udělat. Musí se obrátit na rozpočtové orgány. Musí vyhledat případové studie, které ukazují, jak ostatní města a obce úspěšně postupují a ukázat to zvoleným státním úředníkům a místním voličům. Musí použít čísla (jako třeba ta v tomto článku), na kterých ukáží důležitost informačních technologií a nutnost jejich upřednostnění. A když se řešení zrealizuje, vedoucí IT projektů musí zajistit, aby se na dosaženém úspěchu podílela široká veřejnost. Vytrvalý křik asi nepřinese změnu, ale je velmi nepravděpodobné, že by změna přišla sama bez křiku. A z dlouhodobého hlediska to rozhodně bude stát za to.