Weby z první ruky
Kdyby byla nějaká talk show, specializovaná na obce a města, rád bych tam mluvil o webech. O všem, co jsem se za dlouhá léta díky nim dozvěděl, o lidech, které jsem s jejich přispěním poznal. Jsem přesvědčen o tom, že internetová revoluce obrátila naruby – a dále v tom úspěšně pokračuje – způsob, jímž vnímáme informace o životě sídel v naší zemi. Dříve bychom měli sklon považovat vše, co je zprostředkované a neplyne z naší osobní zkušenosti, na nepřesné a fádní. Web nás v těch nejlepších případech vtahuje doprostřed dění, o němž vypovídá, a počíná si stále vynalézavěji.
Podobně jako se na principech filmu zrodila televize coby samostatné médium, web šel ještě dále a vstřebal knihovny, galerie, noviny i pohyblivé obrázky. I na něm jsou samozřejmě na jedné straně ti, kteří udávají rytmus a tvoří trendy, na straně druhé pak ostatní usilují alespoň o dosažení úctyhodného standardu. Při vší úctě budou weby měst a vesnic patřit vždy spíše do druhé zmíněné kategorie (byť překvapení se dějí). Na prvním místě musí totiž zprostředkovat to, co plyne ze zásad zastupitelské demokracie a otevřenosti úřadů, teprve pak je obvykle vnímáno, jak to činí.
Okolnosti chtěly tomu, abych se po dlouhá léta souvisle pohyboval v zákulisí dvou soutěží, jež se weby měst a vesnic zabývají. V jedné jako porotce celostátního kola, v té druhé jako spolutvůrce. Ta první je klasická, skupina vystavená zkoumání porotců vzniká na základě přihlášení, druhá soutěž používá kombinovanou metodu, neboť velkou roli v ní hraje rovněž celoroční průzkum municipálních webových prezentací, uskutečňovaný v dresu časopisu Veřejná správa. Připadáme si jako rybářský kutr uprostřed oceánu, který tvrdošíjně vleče po dně síť s posedlostí chytit do ní zlatou rybku. Když ta rybka zazáří v Parádním webu, nebývá neobvyklé, že pak uspěje i ve Zlatém erbu. Jako člověk, jímž jsou obě soutěže poněkud propojeny, mám radost, že oba týmy mohou dát dohromady poměrně přesnou a neiluzivní zprávu o prezentaci samospráv na webu. Jaká je?
Stále na okraji dlouhé cesty. Vždyť – byť je to už třináctý rok v rozporu se zákonem – některé obce stále svoje samostatné prezentace nemají. Jiné se skrývají v rámci společného webu sdružení obcí, další pak, aby se neřeklo, mají na webu jen jakousi ušmudlanou vizitku. Spousta měst a obcí využívá „šablony“ různých firem, takže i obeznámenému brouzdači webovým municipálním světem hodně, hodně splývají! Často slyším, že jde přece o obsah a originalita zpracování není pro municipalitu důležitá. Odpovídám, že s originalitou webů měst a vesnic se to má jako s kreativitou jejich zastupitelů a úředníků. Potřebuje tato země více tvůrce šablon nebo kreativní osobnosti? Zlaté rybky, které uvázly v síti kutru Veřejná správa, jsou podle mne dostatečnou odpovědí.
Trochu krutosti. Ukazuje se, že z více než šesti tisíc obcí jich dobrá polovina ničím na webu neupoutá a jejich webové stránky vykazují mnohé chyby. Následuje velká skupina průměrných prezentací, často využívající zmíněné šablony. Zejména pro web města nebo vesnice platí, že má mít svoji poetiku. Míním tím jeho jednolitost, nezaměnitelnost a vizuálnost. Pozornost si tak zaslouží něco kolem pěti set prezentací měst a vesnic. Nezbytné je dodat, že velikost sídla nemusí hrát roli. Kvalita webů stojí a padá s osobností jejich tvůrců a s patřičným pochopením zastupitelů i úřadu. Právě tito „apoštolové kvality“ jsou největší radostí tvůrců obou soutěží. U nich se lze často setkat s novou „mízou“ webů, za niž nejnověji považuji originálně pojatá videa.
Webový svět měst a obcí stojí za zkoumání i aktivní metodickou podporu. Věřím, že soutěže Parádní web i Zlatý erb objeví společně ještě spoustu elektronických obrozenců.