Zeptali jsme se Ing. Michala Peška, ředitele Správy základních registrů ČR

Je to již více než rok, co základní registry slouží orgánům veřejné moci a dalším subjektům a ulehčují tím fungování veřejné správy.

Jak byste shrnul toto období fungování základních registrů v hlavních bodech?

Vzhledem k tomu, že se jedná o 6 projektů spojených do jednoho řešení, které nejen funguje, ale je hlavním dodavatelem referenčních dat pro stát, lze říct pouze to, že stát umí koordinovat, řídit a dokončit projekty 6 dodavatelů a spustit v jednom dni. Hlava e-governmentu v ČR Ondřej Felix si zaslouží nejen ocenění digitálního šampiona, ale projektového leadera, díky němuž jme na popředí rozvoje e-governmentu v EU a možná i na světě.

Uveďme pár argumentů. Po šestnácti měsících provozu, tedy ke dni 31. 10. 2013, SZR eviduje 1657 orgánů veřejné moci, které požádaly o připojení 2524 agendových informačních systémů. Základní registry v současné době využívá aktivně 1376 OVM, které za šestnáct měsíců provozu uskutečnily celkem 208 milionu transakcí. V informačním systému o informačních systémech veřejné správy zaregistrovalo k 31. 10. 2013 alespoň jeden svůj AIS celkem 2352 OVM. Z celkového počtu OVM, které registrují některý svůj AIS v IS o ISVS, se základními registry spolupracuje 70,45 % OVM. Všechna klíčová OVM jsou připojena k základním registrům, spolupracují se ZR a čerpají aktuální změny z registrů. Připojeny jsou např. krajské úřady, všechna statutární města. Kromě Ministerstva zahraničních věcí, které přistupují výhradně přes Czech POINT, jsou připojena všechna ministerstva. Certifikát do produkčního prostředí obdržela po více než roce Všeobecná zdravotní pojišťovna a Česká průmyslová zdravotní pojišťovna.

Jaké jsou současné priority Správy základních registrů v dalším rozvoji e-governmentu?

Po více než ročním provozu se SZR soustřeďuje na zefektivnění vlastních procesů pro plnění zákona 111/2009 Sb., certifikace řízení IT a bezpečnosti a implementace vlastních řešení podporu státní správy v oblasti všech základních registrů. V návaznosti na strategii 2014+ se soustředíme primárně na vytěžování dat ze ZR formou implementace nových služeb, jako jsou nové AISy, podpora voleb a vydávání dat formou volebních seznamů ze ZR, dynamické formuláře a služby pro jiné osoby neboli třetí strany, kde očekáváme využití dat tzv. komerční sférou při dodržení současné legislativy.

Dále je nutné se zaměřit na zaručenou a bezpečnou komunikaci občana se státem, ať to bude využitím technologií občanských průkazů a ztotožnění občana místo vyplňování formulářů, soustředění na zdravotnictví, veřejnou správu ve formě správních a daňových řízení, nebo správu majetkových hodnot státu.

V neposlední řadě bych zmínil digitalizaci datových fondů a jejich napojení na služby ZR, neboť ZR vedou pouze aktuální referenční data a většina služeb si vyžaduje data historická, i když platná, nebo vazby na jiný druh informací.