K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Další informace

Rozhovor na zámku

Datum: 1. 11. 2013, zdroj: VSOL 4/2013, rubrika: Veřejná správa online

Počátkem září proběhla na zámku v Mikulově již tradiční výroční konference „E-government 20:10“ věnovaná elektronizaci veřejné správy v České republice. Společnou záštitu nad letošním ročníkem převzal ministr vnitra, starosta města Mikulov a hejtman Jihomoravského kraje a předseda Asociace krajů České republiky. Využili jsme přítomnosti pana hejtmana JUDr. Michala Haška na a položili mu pár otázek zaměřených především na témata, která letošní konferenci vládla.

JUDr. Michal Hašek

Za prvé to byly otázky dalšího financování elektronizace veřejné správy, zejména s využitím finančních prostředků získaných z fondů Evropské unie v příštím programovém období let 2014 až 2020, a za druhé diskuse nad Strategií České republiky pro oblast e-Governmentu vztahující se na stejné časové období.

Pane hejtmane, záštitu nad mikulovskou konferencí přebíráte každoročně. Je to jen proto, že jste tady v Mikulově, kde se konference koná, na „domácí“ půdě?
Tak to by byl z mého pohledu velmi nedostatečný důvod (smích). Ano, máte sice pravdu, že jsem na domácí půdě a to dokonce doslova a do písmene, neboť nádherný státní zámek Mikulov, kde se nyní nacházíme, a kde probíhá zmíněná konference, je ve vlastnictví Jihomoravského kraje, jehož jsem hejtmanem. Takže jsem tady tak trochu „domácím pánem“.
Existuje ale mnohem významnější důvod, proč každoročně přebírám záštitu nad touto konferencí. Velmi silně si uvědomuji význam informačních a komunikačních technologií a to nejen pro veřejnou správu. Informační a komunikační technologie jsou všude kolem nás. Nezadržitelně vstupují do naprosté většiny sfér našeho života. Stávají se jeho součástí a v mnoha případech se my, lidé, stáváme závislí na těchto technologiích. Stejná situace je i v oblasti veřejné správy. Elektronizace některých agend přináší významné úspory času pro občany nebo firmy, zvyšuje rychlost, dostupnost a komfort poskytovaných služeb, zvyšuje efektivitu chodu úřadů veřejné správy. V praxi v naprosté většině převládají pozitiva. Ale jsou samozřejmě i problémy. Jsem přesvědčen o tom, že každé rozhodnutí o elektronizaci chodu veřejné správy musí být prováděno uvážlivě a především efektivně. Finanční zdroje nejsou neomezené a stejně tak nesmíme připustit, aby se elektronizace stala spíše přítěží, než pomocníkem, jako jsme to mohli vidět u některých projektů v minulosti, například na ministerstvech práce a sociálních věcí či dopravy.
Jak jako předseda Asociace krajů ČR vnímáte dosažený stav elektronizace veřejné správy, je tato oblast podle Vás opravdu pro kraje natolik klíčová?
Elektronizace veřejné správy je jen jednou z možných cest, jak dosáhnout efektivní komunikace mezi veřejnou správou a občanem nebo firmou. Jistě víte, že projekty týkající se elektronizace veřejné správy se nedotýkají jen celostátní, ale také krajské úrovně. Cílem elektronizace je efektivní, kvalitní a dostupná veřejná správa. Uvědomujeme si, že občan nebo firma je klientem veřejné správy.
Naším cílem je také veřejnou správu v maximální možné míře zprůhlednit a otevřít, doslova vtáhnout občany do procesů rozhodování o podobě budoucnosti kraje, ve kterém žijí, a současně jim umožnit kontrolovat jeho fungování. To vnímám jako největší přínos, dát lidem možnost, aby se sami podíleli na rozhodování v otázkách týkajících se jejich vlastního regionu.
Můžete uvést nějaký konkrétní případ projektu tohoto typu, který byl v některém z krajů zaveden a jaké pozitivní dopady měl?
Je veřejně známo, že podporuji elektronizaci veřejné správy a rozvoj e-Governmentu považuji za základní prioritu nejen na úrovni státu, ale i krajů. Proto jako hejtman Jihomoravského kraje věnuji elektronizaci veřejných služeb patřičnou pozornost. Zřídili jsme například elektronický portál DOTACE pro příjem a vyřizování elektronických žádostí, a to včetně sledování tohoto procesu elektronicky. Dále například pokračujeme v unikátním projektu „Váš kraj, Váš rozpočet“, díky kterému se mohou lidé prostřednictvím internetu spolupodílet i na přípravě krajského rozpočtu.
Předsedou Asociace krajů ČR jste již 5 let. Co se na poli informatiky za toto období stalo zásadního, jaké konkrétní projekty na úrovni krajů se realizovaly? A které se naopak ukázaly jako problematické?
Úspěšných aktivit, které se významně podílely na rozvoji elektronizace veřejné správy na úrovni krajů, je značné množství. Mezi ty nejvýznamnější lze určitě zařadit realizaci myšlenky Technologických center krajů jako stěžejního prostředí pro poskytování elektronických služeb na území kraje. Zavádění jednotných a centralizovaných služeb pro obce a příspěvkové organizace. Ve spolupráci s ČUZAK byla dokončena tzv. Účelová katastrální mapa jako jedna z aktivit projektu Digitální mapa veřejné správy. Pokračovalo se v rozvoji regionálních vysokorychlostních datových sítí a služeb elektronického zdravotnictví atd.
Samozřejmě i v oblasti rozvoje informatiky existují problematické projekty a aktivity. Mezi ně určitě patří projekty, kde kraje často marně a velmi dlouho čekají na slíbené kroky centrální správy. To se týká například výrazného zpoždění realizace projektů Národního digitálního archivu, Národního informačního systému Integrovaného záchranného systému (NIS IZS), Integrované Telekomunikační Sítě Nové Generace (ITS NGN) a nové podoby Centrálního místa služeb. Další velmi problematickou kategorií je rostoucí komplikovanost administrativní procesů při realizaci evropských projektů a složitých veřejných zakázek.
Rozpočty krajů jsou většinou dost napjaté a jedním z jejich argumentů je, že na modernizaci státní správy jim chybí prostředky. Jaké jsou cesty ve financování elektronizace úřadů?
V této otázce je základní podmínkou a jednoznačnou prioritou efektivní čerpání a účelné vynakládání finančních prostředků v oblasti elektronizace veřejné správy. V následujících letech bude prioritou vyvarovat se podobných „zvlášť vydařených“ projektů elektronizace veřejné správy jako byly IZIP (elektronická zdravotní knížka), centrální registr vozidel, systém vyplácení sociálních dávek (sKarta), Opencard apod. Podobné přešlapy se velmi negativně podepsaly na pověsti veřejné správy a nelehkým úkolem nové vlády bude toto napravit. Druhá, neméně důležitá cesta k financování rozvoje informatiky na úrovni krajů, je koordinované a efektivní využívání strukturální fondů. Zejména pak IOPu (Integrovaný operační program) a ROPu (Regionální operační program).
Co je důležité z pohledu krajů pro budoucí úspěšný rozvoj elektronizace veřejné správy?
Čeká nás složité období, neboť budeme muset navrátit zpět důvěru české veřejnosti ve schopnost veřejné správy chovat se jako řádný hospodář. K tomu je nezbytné důsledné posuzování reálné přidané hodnoty všech nových projektů a současně důsledná koordinace rozvoje elektronizace na úrovni vlády.
Klíčový je i společný postup ústřední státní správy a samosprávy. Asociace krajů již v březnu letošního roku zpracovala tzv. Digitální strategii pro roky 2014 až 2020. Společnou vizí krajů v oblasti rozvoje informačních technologií je udržitelný rozvoj zvyšující kvalitu a efektivitu výkonu veřejné správy a podporující rozvoj, spolupráci a konkurenceschopnost regionů.
Česká republika musí být z mezinárodního hlediska konkurenceschopná. Dobře provedená a přiměřená elektronizace, nejen veřejné správy, může dát České republice jistou konkurenční výhodu oproti ostatním zemím. Proto musíme této oblasti věnovat patřičnou pozornost. „Tvrdým“ ukazatelem, jak si Česká republika povede ve srovnání s ostatními státy, pak budou srovnávací žebříčky a to nejen Evropské unie. Osobně si přeji, abychom figurovali v těchto žebříčcích co nejvýše.

Děkuji za rozhovor.

PK

TOPlist
TOPlist