Celá oblast základních registrů přináší obrovský potenciál pro inovace

Předseda Českého úřadu zeměměřického a katastrálního Ing. Karel Večeře hovoří v tradičním bilančním rozhovoru pro Veřejnou správu online o nových možnostech, které přináší systém základních registrů, provozu katastru v dobách ekonomické krize, službách pro veřejnou správu i úkolech, které ČÚZK čekají v následujícím období…

Ing. Karel Večeře, předseda ČÚZK

Jak vypadá e-government v ČR na počátku roku 2013 z pohledu ČÚZK? Dominantní jsou asi základní registry…

Poslední léta plná rozpočtových restrikcí a úsporných opatření příliš nepřála novým rozvojovým záměrům, takže se v poslední době soustřeďujeme spíše na dokončování dříve zahájených projektů. V minulém roce jsme uvedli do provozu základní registr územní identifikace, adres a nemovitostí, který tvoří jeden celek s ostatními základními registry. Po velmi napjatém finiši v prvním pololetí 2012 se nakonec uvedení do provozu zdařilo lépe, než jsem očekával, některé obavy z nedostatečného odladění celého systému základních registrů se nenaplnily. K registrům se postupně připojují další a další agendové systémy, zátěž roste, ale funguje to bez větších problémů.

Práce je ale na registrech určitě stále dost…

My se nyní snažíme ty obce a stavební úřady, které dosud neprovádějí aktualizaci dat v registru územní identifikace, adres a nemovitostí včas a správně, aby tak činily, neboť základní registry budou účinným pomocníkem jedině tehdy, když všechny zúčastněné subjekty budou své povinnosti důsledně plnit. Celá veřejná správa chce aktuální údaje, ale moje zkušenost z katastru nemovitostí je taková, že řada institucí není důsledná v plnění svých povinností a jimi spravované údaje důsledně neohlašuje. To pak vede k situaci, že na informační systémy, které mají tyto údaje obsahovat, se nelze spolehnout. Z katastru to známe třeba v případě různých typů ochrany nemovitostí, ať již z důvodů památkové péče či třeba ochrany přírody či jiných. Registry vytváří příležitost základní údaje o území shromáždit v jednom systému a společně je využívat. Dobře to bude fungovat pouze v případě, že instituce zodpovědné za vznik různých důležitých atributů je budou důsledně do RÚIAN vkládat. Dnes tato povinnost dopadá kromě správce registru jen na obce a stavební úřady, ale to se začne brzy měnit. K prvnímu rozšíření obsahu by mělo dojít zavedením volebních okrsků, které si budou vyznačovat obce, a které umožní přípravu aktuálních voličských seznamů z registru obyvatel už pro příští parlamentní volby. Jednáme s Ministerstvem kultury, aby se v nových předpisech o památkové péči již počítalo s editací údajů o památkové ochraně nemovitostí z jejich systému přímo do RÚIAN a stejný systém bychom chtěli zavést u ochrany přírody a krajiny, lázeňských území, nerostného bohatství či vodních zdrojů. Tedy nikoli již písemné podání katastrálnímu úřadu, ale přímo z agendového systému správce údaje do RÚIAN a odtud ke všem, kdo ten údaj potřebují. Takové změny lze realizovat v horizontu 2 až 3 let.

Základní registry tak spolu s postupující digitalizací katastrálních map otevírají řadu možností…

Důležité údaje nebudou nutně muset být obsahem RÚIAN, ale pokud budou vymezeny určité územní prvky v jiných geografických informačních systémech, bude možné poskytovat služby, které zprostředkují nové informace kombinací údajů z RÚIAN a těchto systémů. Příkladem mohou být údaje o kvalitě zemědělské půdy (bonitované půdně ekologické jednotky) či lesních porostů (soubory lesních typů), ale třeba i územní plány, které by mohly být uživatelům dostupné v kombinaci s údaji RÚIAN. Celá oblast základních registrů přináší obrovský potenciál pro inovace v postupech veřejného sektoru, které mohou přinést významné zjednodušení a tím zrychlení často kritizovaných procesů. Jde jen o to, jak tento prostor dokáže veřejný sektor využít.

Objevily se v poslední době nějaké problémy?

Samozřejmě. Ne všechno, co se týká základního registru územní identifikace, jde hladce. Příkladem, kde to trochu drhne, je digitální mapa veřejné správy, která má být kompozicí ortofota, katastrální mapy a technické mapy obce. Ortofoto v dostatečné kvalitě i aktuálnosti je k dispozici a katastrální mapy také nejsou tak velkým problémem. Jejich digitalizace běží i přes rozpočtové restrikce zatím plynule, na konci roku 2012 jsme dosáhli pokrytí území téměř ze 70 %. Pokud se podaří ještě 3 roky tímto tempem pokračovat, bude téměř hotovo, zbude jen malý počet katastrálních území, kde je současná katastrální mapa tak špatná, že je třeba nové mapování třeba v kombinaci s pozemkovou úpravou. Problém vidím spíše v oblasti technických map, tedy informací o technické infrastruktuře. Ačkoli se zdá být velmi srozumitelné, že v urbanizovaných územích nelze zajistit nezbytný přehled o různých sítích a další technické infrastruktuře bez informačního systému zachycujícího jejich polohu a důležité atributy, stále se velmi těžko hledá shoda o společných pravidlech pro geografické informační systémy, jejichž základem je technická mapa. Paradoxně těžko hledáme shodu o tomto tématu zejména s Ministerstvem pro místní rozvoj. Přitom pro účely územního plánování a stavebního řádu jde o velmi přínosný nástroj, který by při lepším metodickém zastřešení mohl přinést tolik potřebné zjednodušení a zrychlení přípravy dokumentů pro územní a stavební řízení, zrychlit jeho průběh a zvýšit transparentnost.

Jaká je situace v oblasti zápisů do katastru?

Naše statistiky za loňský rok potvrzují pokračující stagnaci trhu s nemovitostmi. Počet návrhů na vklad meziročně mírně poklesl, naproti tomu se mírně zvýšil počet zápisů týkajících se exekucí, což také potvrzuje nepříliš dobrý vývoj ekonomiky. Jedinou pozitivní zprávou tak je to, že na vklady práv se nikde v republice dlouho nečeká, do dvou týdnů od podání návrhu je zpravidla vyřízen. Rozpočtové restrikce spolu s poklesem realitních obchodů nás nutí redukovat síť katastrálních pracovišť, což je kritizováno ze strany starostů obcí. V prvním čtvrtletí letošního roku tak dojde k uzavření 5 katastrálních pracovišť (Jilemnice, Sušice, Nepomuk, Kaplice, Havířov) a k přesunu jejich agendy na jiné blízké katastrální pracoviště. Dnes už by takový krok neměl působit větší problémy, neboť většinu informací z katastru nemovitostí lze získat našimi internetovými službami, výpisy poskytují Czech POINTy fungující dnes ve většině obcí, u notářů či na poštách. S postupující digitalizací katastrálních map jsou stejně dostupné i mapové údaje. Občané nekupují a neprodávají nemovitosti každý rok, takže zrušení pracoviště katastrálního úřadu se dotkne spíše profesionálů, kteří s nemovitostmi pracují každodenně. Od roku 2014 připravujeme možnost podávání i návrhů na vklad práva elektronicky prostřednictvím datových schránek, takže pro toho, kdo s katastrem přichází do styku často, by mělo být celkem snadné začít tyto možnosti využívat a osobní návštěvy na našem pracovišti redukovat. Lze totiž očekávat, že budeme muset v redukci počtu katastrálních pracovišť pokračovat, neboť i po již naplánované redukci nám bude zbývat nejméně 10 katastrálních pracovišť s malým rozsahem agendy, jejichž fungování není dostatečně efektivní.

Co informační služby ČÚZK a jejich využívání občany či veřejnou správou?

Elektronické služby poskytování údajů včetně úředních výpisů už několik let převažují nad klasickým poskytováním papírových výpisů. Za loňský rok došlo k dalšímu poklesu požadavků na tyto výstupy na přepážkách katastrálních úřadů o 17 %, v roce 2011 to bylo o 20 %. Na katastrální úřady dnes lidé chodí řešit spíše složité případy, kdy potřebují radu i nějakou kopii listiny ze sbírky listin nebo kopii mapy v dosud nedigitalizovaném katastrálním území. Elektronizace výstupů z katastru nemovitostí je tedy bezpochyby úspěšná, přináší nejen snadnou a rychlou dostupnost údajů, ale také větší komfort pro jejich uživatele a nám úsporu nákladů.

V roce 2012 jsme se v oblasti poskytování údajů chystali především na církevní restituce, které projednávala vláda a Parlament. Říkali jsme si, že celý ten složitý proces přece nemůže probíhat stejně krkolomně jako zemědělské restituce v devadesátých letech. Proto jsme připravili speciální aplikaci na bázi známého nahlížení do katastru, která pracuje nejen se současnými katastrálními mapami a ortofotem, ale i s historickými mapami, ve kterých je možné dohledávat nemovitosti, které byly zapsány na církevní subjekty v roce 1948. Cestou této aplikace zpřístupňujeme i některé kopie z pozemkových knih a sbírek listin, aby je měly elektronicky k dispozici i povinné osoby rozhodující o vydání či nevydání majetku a pozemkové úřady, dáváme touto cestou k prohlížení i porovnání parcel z ukončených obnov katastrálního operátu a i některé další informace potřebné pro tento proces. Tato aplikace by měla usnadnit postup žadatelů o vydání nemovitostí, posuzování jejich požadavků před rozhodnutím o vydání či nevydání nemovitosti i postup pozemkových úřadů při schvalování dohod.

Řada obcí dodnes řeší zapsání majetku, který mají už mnoho let…

To je pravda, navíc to musí stihnout do 31. 3. 2013, jinak o něj přijdou. Zápis majetku, který do jejich vlastnictví přešel účinností zákona č. 172/1991 Sb. k 24. 5. 1991, tedy před 22 lety, je třeba urychleně dokončit. Já jsem to v 90. letech jako starosta malé obce v Pardubické kraji také řešil a někdy koncem roku 1992 nebo začátkem roku 1993 jsem to měl z 99 % hotové. Tím nechci tento problém nijak bagatelizovat, určitě existují složité případy, jsou města s velkým rozsahem majetku, která na tom průběžně pracují a nějaké složité případy dosud vyřešeny nemají. Je ale třeba přiznat, že pokud významnou část obecního majetku některá obec začala řešit až v roce 2012 po vydání zákona č. 173/2012 Sb., tak to asi nebude problém ani zákonodárců ani státní správy, ale zakopaný pes bude v té obci. Ředitelé katastrálních úřadů v průběhu mnoha těch uplynulých let poskytovali informace i značnou míru součinnosti zejména malým obcím, aby byl obecní majetek do vlastnictví obcí zapsán. Ve většině případů se to během těch téměř 22 let podařilo. Takže snaha zákonodárců tento vleklý transformační proces už nějak ukončit je vcelku pochopitelná.

ČÚZK nemá na starosti jen katastr, ale také základní zeměměřické produkty a služby…

Úroveň státem garantovaných zeměměřických produktů a služeb je u nás dnes zcela srovnatelná třeba s Německem a zvládáme i jejich harmonizaci s evropskou směrnicí INSPIRE, jejímž praktickým výsledkem je postupné zpřístupňování všech základních geografických dat od různých pořizovatelů jednotným způsobem, prohlížecími, stahovacími a transformačními službami, a to včetně metadat.

V roce 2013 bychom měli dokončit pořizování dat pro nový přesný výškopis ČR laserovým skenováním a postupně dokončit nové výškové modely, které budou sloužit pro řadu aplikací včetně např. ochrany před povodněmi.

Jinak děláme spíše dílčí inovace, které mají zajistit aktuálnost Základní báze geografických dat a její využívání pro tvorbu kartografických modelů, ze kterých vznikají základní mapy ČR. Uživatelé se o našich výsledcích mohou snadno přesvědčit na našem geoportálu.

Kde vidíte těžiště práce ČÚZK v nejbližší budoucnosti? – poměrně dost to asi souvisí s novým občanským zákoníkem…

Rok 2013 bude ve znamení dokončování příprav na změny, které přináší nový občanský zákoník od roku 2014. Nový katastrální zákon je v Poslanecké sněmovně, prováděcí předpisy se připravují, analyzujeme dopady do informačního systému katastru nemovitostí a připravujeme jeho úpravy. Řešíme nový způsob evidence staveb, z nichž většina se stane v právním smyslu součástí pozemku, zápisy nových typů práv, která současné občanské právo neobsahovalo, nebo se do katastru nezapisovala a velký důraz klademe na změny v procesu zápisů práv, které mají zajistit, že se o provedených zápisech dotčené osoby spolehlivě dozví, neboť to je důležitá podmínka pro uplatnění zásady materiální publicity obsažené v novém občanském zákoníku. Nově by se také měly do katastru zapisovat některé cenové a daňové údaje. Obcí by se mělo dotýkat především stanovování daňového základu daně z pozemků v zastavěných územích, který chce Ministerstvo financí zavádět do katastru tak, jak tam dnes jsou pro daně třeba bonity u zemědělské půdy.

Děkuji za rozhovor.

Prokop Konopa

© 2022 Triada, spol. s r. o., Praha, spolupráce: Webhouse, s. r. o.