K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Další informace

Vládní subjekty musí překonat tradiční IT bariéry

Datum: 20. 3. 2013, zdroj: VSOL 1/2013, rubrika: Veřejná správa online

Státní orgány, které zaměstnávají analytiky, budou mít vedoucí postavení v rychlejším a přesnějším získávání informací na trhu – to je jedna z významných skutečností, které vycházejí z rozhovoru s Thomem Rubelem, vicepresidentem pro vládní výzkum společnosti IDC. Ta mimochodem opět nebude chybět mezi odbornými partnery konference ISSS 2013, neboť o její zprávu založenou na postřezích z minulého ročníku byl mimořádný zájem.

Thom Rubel, vicepresident pro vládní výzkum společnosti IDC
Thom Rubel, vicepresident pro vládní výzkum společnosti IDC
Státní orgány se stále potýkají s dostupností informačních veřejných systémů, které by měly snadno umožňovat sdílení a využití informací. Jak by měl vypadat další vývoj?
Další fáze IT vývoje je poměrně zřejmá – využít práci analytiků. Hlavní princip je velmi jednoduchý, analyzovat data a najít cesty, jak nejlépe informovat občany o dostupnosti informací ve všech sférách, jako jsou např. počasí, dopravna, veřejná doprava, spotřeba energie, kvalita ovzduší, návštěvy pohotovosti, obchodní činnost, které přicházejí z různých zdrojů, a analýzou těchto údajů pomoci vládním orgánům a úředníkům s jejich činností, od zvýšení příjmů a ušetření nákladů počínaje až ke snížení kriminality a zlepšení zdraví.
Víme, že to nebude tak snadné. Vládní subjekty musí překonat „tradiční IT bariéry“. Organizace se postupem let vyvíjí ve všech IT oblastech a tvoří si určité ochranné prostředí. To dělá situaci složitou ve smyslu něco změnit či reformovat z hlediska rozpočtu a plánování. To také znamená, že spolupracující agentury nejsou zvyklé sdílet a poskytovat informace ostatním. Přesto všechno je víc než jisté, že budou tyto nelehké výzvy nakonec překonány.
Máte více než dvě desetiletí zkušeností s prací ve vládě nebo s úředníky v IT sektoru. Víte asi nejlépe, jak pomalé může být zavedení změn a jak složitá může být vzájemná shoda o sdílení informací a vybudování společného systému. Co vás vede k optimistickému postoji, že lze tuto vizi uskutečnit?
Optimismus je základ úspěchu, ale zde je nutné hovořit více o skutečnosti, že technologie bude nutit instituce změnit postoje a zavedené způsoby. Vezměte si cloudová řešení jako příklad. Jejich potenciál pro úsporu peněz a zvyšování efektivity prostřednictvím „pay-as-go“ služeb je tak silný, že se nakonec stane dominantní předlohou k jejich poskytování. Tím se otevírají dveře ke standardizaci, které na oplátku usnadní orgánům státní správy podporu IT architektury, databází a systémů.
Za zmínku stojí i využití mobilních a komunikačních prostředků. V loňském roce bylo na trh dodáno kolem 700 milionů chytrých telefonů, rok předtím téměř 500 milionů. Pokud k těmto cifrám přidáme také začínající uživatele, můžeme konstatovat, že každý šestý člověk ve světovém měřítku používá smartphone. A mnozí z nich jsou účastníky sociálních médií.
Podobné trendy vidíme i u nás, chytrých telefonů se prodává více než počítačů a polovina on-line populace používá Facebook…
Přesně tak. Použití jednoho technologického prostředku vybízí k použití druhého a tím se zcela aktivují nové přístupy ke komunikaci. Úředníci mají stále k dispozici tradiční prostředky jako je papír a psací stůl, které jsou základem pro všechny, ale do popředí vstupují různé moderní nástroje: e-mail, instant messaging, SMS, přímé zasílání zpráv, Facebook, diskuzní fóra, data-boxy nebo blogy. Občané očekávají, že vláda bude tyto zdroje využívat. Lidé předpokládají, že vládní portály budou schopné propojit tyto prostředky k užívání ve všech oblastech pro dopravní informace, zdraví, počasí, jakož i vládní transakce nebo ekonomické informace, které zaznamenáme každý den. Tato „datová tsunami“ je výchozím bodem pro analytiky, jejichž úkolem je umožnit použití všech údajů, aby byly srozumitelné a jednoduše dosažitelné pro občany i organizace a zlepšily kvalitu služeb.
Bezpečnost občanů je považována za jednu z klíčových oblastí, kde by právě analytici mohli výrazně přispět. Můžete nám dát příklad, jak by to mohlo fungovat?
Ano, například město New York propagovalo myšlenku sledování podnětů k identifikaci potenciálních hrozeb – což je v podstatě rozpoznávání na základě analýzy dat. V tomto případě máme na mysli nejen ohrožení jako terorismus nebo násilné trestné činnosti, ale také nenásilné trestné činy – například problémy s placením příspěvků na děti v rozdělených rodinách. Analytickou šifrou, rychle a v reálném čase je možné tyto situace řešit a na uvedeném příkladu např. pomoci matkám ve finanční tísní s výdaji.
New York je stále více připraven i na řešení násilné trestné činnosti. Orgány mohou analyzovat informace uvedené v oddělení veřejně dostupných údajů a kombinovat je s jinými fakty např. s policejními daty, informacemi o bydlení, migraci obyvatel v rámci částí měst či ročních období a na tomto základě sledovat, kde je zločinnost nejpravděpodobnější. Policie pak vyšle hlídky do těchto oblastí a zmapuje situaci. Často nedojde k žádnému zatčení, ale již samotná přítomnost policie odradí potenciální kriminální činnost. A protože data jsou veřejně dostupná, není zde narušeno ničí soukromí.
Důsledná analýza dostupných dat může ale určitě pomoci i v jiných oblastech…
Ano, vezměme si třeba dopravní situaci ve městech. Pokud hovoříme o větších městech, víme, že 25 až 50 procent dopravního přetížení je způsobeno řidiči, kteří hledají parkování. Víme také, že města jsou závislá především na příjmech a financování parkovišť. Velký posun v řešení této problematiky zaznamenala třeba města Reno, Palo Alto a Los Angeles. Řidiči komunikují pomocí GPS na svých chytrých telefonech a prostřednictvím monitorů umístěných na strategických místech a jsou schopni rychle reagovat, kde zaparkovat a následně i online zaplatit. Výsledkem je méně času v autech, více času v obchodech, méně znečištěné ovzduší a pokles hluku.
Dalším krokem bude kombinovat tato data s údaji o opravách silnic a chodníků, peších zón, evidenci úrazů na komunikacích, ale také údaje o sportovních akcích, dovolených, obchodních a policejních zprávách či zdraví.
Oba vaše příklady zahrnují města. Proč je tomu tak?
Víte, čím vyšší moci dosáhnete v působení ve vládní instituci, tím více myslíte politicky. A to je možné prakticky provést na úrovních jako jsou města a podobně. Jsou tu ale i jiné oblasti, kde které je nutno brat v potaz.
Například Americké a Evropské centrum pro kontrolu a prevenci nemocí začalo vytvářet experimentální projekty na základě spolupráce s analytiky sociálních médií informačních serverů pro vypuknutí chřipkové epidemie. Obecně jde v podstatě o to, že nejefektivnější propojení moderních způsobů je lépe proveditelné v menším měřítku, jako jsou oblastní místní samosprávy – a pak lze uvažovat o širším využití.

Děkuji za rozhovor.

PK

TOPlist
TOPlist