Sociálně-ekonomické aspekty veřejnoprávních projektů

Revitalizace vojenského brownfieldu v obci Velká Hleďsebe 5.

Revitalizační projekty municipálních subjektů vzbuzují pozornost veřejnosti v dané lokalitě i v jejím okolí. Společenské mínění se zpravidla polarizuje do tří skupin; jedna je pro navrhované řešení, druhá tvoří jakousi opozici a třetí skupina mlčí a vyčkává. Aktivita jednotlivých skupin se u každého projektu liší, v závislosti na sociální únosnosti a jeho bezprostředním dopadu v místě realizace.

Projekt Opravdu Nový Klimentov výrazně překročil hranice obce Velká Hleďsebe, a to nejen svou investiční náročností, ale i samotnou koncepcí řešení. Obec, která vystupuje jako urbanista a rozvojový stratég, svým postojem vstoupila do podvědomí regionálních orgánů a institucí. V souvislosti se završením první etapy realizace projektu získala obec vysoký kredit a nalezla širokou podporu v odborné i laické veřejnosti, v domácím i mezinárodním měřítku. Skutečnost, že obec převzala odpovědnost za rozvoj území získaného od armády, budí široké sympatie, ale neznamená to automaticky, že má úplný lidský potenciál, schopný a ochotný aktivně napomáhat jeho realizaci.

Takto velké revitalizační projekty řízené obcemi trpí nedostatkem počátečního kapitálu, a to nejen finančního, ale především lidského. Ten musí pokrývat mnoho odborných oborů (stavební, finanční, manažerský), musí zde být ochota spolupracovníků věnovat projektu několik let svého profesního života. Projekt Opravdu Nový Klimentov patří mezi ty projekty, které přesahují střednědobý časový horizont pěti let. Příprava trvá již více jak dva roky a nějakou dobu ještě potrvá, než se začne stavět. Je to ale nejdůležitější fáze projektu, neboť přijatá koncepce se musí organizačně, personálně, funkčně a finančně zabezpečit. V konečném důsledku se jedná vybudování integrální čtvrti obce, která zásadně ovlivní její budoucí hospodářský a společenský vývoj a z tohoto hlediska jde o nepochybný "dějinný zvrat".

Obec často nedokáže svými kapacitami tyto nároky na lidský kapitál naplnit. Na externí zdroje se mnohdy nedostává prostředků, a často ani dostatku společné vůle a důvěry v "odborníky přijíždějící z jiného města".

Sociální únosnost projektu

Otázka externích zdrojů pak je první důležitou prověrkou disponibilního sociálního kapitálu obce, který je možné uvolnit ve vztahu realizaci projektu. Čím je obec ve vztahu k velikosti záměru menší, tím více je potřebná její vnitřní jednota ve vztahu k projektu. Od určitého bodu realizace je existence tří skupin společenského mínění v obci vážným problémem. Bez podpory občanů a členů zastupitelstva se obecné vnější sympatie a podpora rychle vytratí.

V tomto smyslu vystupuje do popředí opět otázka sociální únosnosti projektu. Projekt je ve své podstatě určitou sociální reformou daného území. V tomto smyslu je třeba velice důsledně analyzovat právě jeho dopad na původní sociální strukturu v daném teritoriu. Je třeba si stále uvědomovat střet lidí, kteří přinesli nový projekt a rozhodli se jej realizovat, s lidmi -- starousedlíky, kteří se pro změnu nerozhodli, kterým je nějakým způsobem vnucena. Pro starousedlíky je většina změn symbolem změny k horšímu, zvláště když do jejich blízkosti přivedete nové lidi, kteří jsou pro ně cizinci.

Úspěšná realizace projektu, jako je Opravdu Nový Klimentov, přináší nutně sdílení prostoru starousedlíků s cizími lidmi a život v jejich často nevyžádané blízkosti. Z pohledu domorodce se neustále testují a hledají možnosti a formy soužití, přijatelného pro domorodce i cizince. Cizinci jsou spíše zaujati testováním svého rozhodnutí o změně než poměry a vztahy se starousedlíky. Některé autority píší v tomto smyslu o "mixofobii", která se již v minulosti stala hřbitovem pro celou řadu ambiciózních projektů.

Projekt Opravdu Nový Klimentov má značný mixofilní potenciál. Jediné, co potřebuje, je čas a možnost, aby to mohl prokázat. Čas i onu možnost mu ovšem musí poskytnout především starousedlíci a jejich představitelé.

Ekonomický rozměr projektu

Celkové předpokládané investice projektu Opravdu Nový Klimentov se kalkulují na téměř 5 miliard korun a je samozřejmé, že takto vysokou investici nemůže obec s cca 2000 obyvateli financovat sama.

Jednou z možných variant financování jsou dotační možnosti Evropské unie a státního rozpočtu. Při hledání dotačních titulů je třeba zvážit nejen vhodného žadatele, ale také partnery, kteří projektu přinesou know-how, praktické odborné zkušenosti a zajistí potřebný kofinanční podíl.

Ne všechny záměry lze financovat z dotačních titulů. Projekt Opravdu Nový Klimentov je rozdělen do několika etap, ale musí být v souhrnu samofinancovatelný. Neziskové investiční celky tak budou financovány ziskovými. Mezi neziskové aktivity například patří infrastruktura, sociální služby, zdravotnictví, vzdělávací složka a v neposlední řadě sportoviště a zázemí pro kulturní a administrativní život v obci. Náklady na takto vymezené funkce se kalkulují na cca 1,5 miliard korun. Projekt musí tyto peněžní prostředky vygenerovat na jiných ziskových záměrech. Obec Velká Hleďsebe tak zvolila trnitou a dlouhou cestu vlastní realizace projektu.

Za tímto účelem zřídila v dubnu 2008 svou rozvojovou společnost, která byla přípravou realizace projektu pověřena. S ekonomickými i sociálními aspekty projektu se musí vyrovnat.

Ladislav Kuchta, Klimentovská, a. s

Seriál Revitalizace vojenského brownfieldu v obci Velká Hleďsebe

1. Průmysl stáří, 28. 5. 2008
2. Financování veřejnoprávních projektů, 30. 6. 2008
3. Urbanistický přístup k revitalizaci kasáren Klimentov, 1. 9. 2008
4. Revitalizační projekty v době finanční krize, 14. 1. 2009
5. Sociálně-ekonomické aspekty veřejnoprávních projektů, 21. 1. 2009 (právě čtete)