Posílit prvky většinového systému
Svaz měst a obcí České republiky téma zavedení přímé volby starostů sleduje delší dobu. Již v roce 2003 na VIII. Sněmu Svazu měst a obcí České republiky byla otázka otevřena jedním z delegátů v závěrečné diskusi. V nastalé diskusi bylo nakonec navrženo nevyjadřovat se k této otázce bez dalšího podrobnějšího projednání. To se uskutečnilo v dubnu 2005 na 12. Kongresu starostů a primátorů.
Téma přímé volby starostů bylo sice trochu zastíněno tehdejší novelou zákona o střetu zájmů, přesto v diskusi zazněly názory pro i proti. A nahlas byl vyřčen i důvod, proč je tato otázka otvírána. Klíčová otázka není "Jak chceme volit starostu?", nýbrž "Jak silného chceme mít starostu?".
Hlasování o tom, zda je nutné posílit pravomoci i odpovědnost starosty pak proběhlo na IX. Sněmu Svazu v roce 2005 ve Žďáru nad Sázavou. Navrhováno bylo, aby se Svaz zasadil o přímou volbu starostů již pro komunální volby v roce 2006. Po diskusích byla nakonec přijata následující dvě usnesení, jenž je nutné uvádět pospolu.
IX. Sněm Svazu měst a obcí ČR
- nepovažuje v současné době za nezbytné zavedení přímé volby starosty do právního řádu České republiky
- ukládá Předsednictvu Svazu měst a obcí ČR prosazovat změnu v zákonu o volbách do zastupitelstev obcí a zákonům jemu předcházejícím a na něj navazujícím tak, aby byly posíleny prvky většinového systému pro volby zastupitelů obcí.
Z výše uvedeného lze vysledovat, že většina členů Svazu měst a obcí České republiky nepovažuje za nutné příliš posilovat pravomoci starostů, ale v rámci lepšího chodu obce podporuje prvky většinového volebního systému. Podle čl. 102 Ústavy ČR jsou členové zastupitelstev voleni tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva a to na čtyřleté funkční období. Oproti volbám do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Ústava výslovně nestanovuje, že volby do zastupitelstev obcí a krajů se musí konat na základě poměrného systému.
Posilování prvků většinového systému v systému poměrném se děje prostřednictvím čtyř základních proměnných:
- Velikost volebního obvodu
- Velikost volebního obvodu je klíčovým faktorem. Obecně platí pravidlo, že se zvyšující se velikostí volebních obvodů vzrůstá míra proporcionality a naopak, snižováním velikosti se zvyšuje disproporcionalita. Možnost ovlivňovat velikost volebního obvodu mají obce již v současné době a to na základě § 27 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, kdy zastupitelstvo obce může nejpozději 85 dnů přede dnem konání voleb vytvořit více volebních obvodů, podle zákonem stanoveného pravidla.
- Uzavírací klauzule (kvóta)
- Nejpoužívanějším prostředkem pro omezení proporcionality (poměrnosti) volebního systému je uzavírací klauzule. Kandidátní listina, která získá méně než zákonem určené procento hlasu se vyřadí. V ČR je uzavírací klauzule ve volbách do Poslanecké sněmovny, krajských a obecních zastupitelstev ve výši 5 %.
- Počet úrovní volebních obvodů
- Tuto proměnnou nelze ve volebním systému do zastupitelstev obcí měnit, protože většina obcí tvoří pouze jeden volební obvod.
- Volební formule
- Volební formule odstraňují problémy s nepřidělenými mandáty. Mandáty jsou rozděleny všechny v jediném skrutiniu na úrovni příslušného volebního obvodu. Tyto metody pracují na principu řady dělitelů. V poměrných volebních systémech je nejrozšířenější volební dělitel D´Hondtův (dělí se čísly 1, 2, 3, 4, …), který je používán ve volbách do Poslanecké sněmovny a ve volbách do zastupitelstev obcí. Tento volební systém mírně preferuje nejúspěšnější kandidátky. Volební formule používaná ve volbách do zastupitelstev krajů je však odlišná a hovoříme zde o modifikovaném D´Hondtově systému, kdy je obměněna první cifra 1 na cifru 1,42 a dále následují čísla 2, 3, 4, … Použití modifikovaného D´Hondta má výrazně většinový efekt v malých volebních obvodech.
Důležitější problémy
Případné zavádění přímé volby starosty (a posílení jeho kompetencí) přináší jistě mnohé problémy, včetně nutnosti změny Ústavy. Svaz měst a obcí České republiky vždy upřednostňuje přístup, který problémy řeší a nevymlouvá se na ně. V současnosti však většinový náhled na absenci přímé volby starosty netvrdí, že jde o problém, kterým je nutno se bezprostředně zabývat.
V rámci dokončení reformy veřejné správy se jeví důležitějším ustálit financování obcí prostřednictvím systému RUD, odstranit rezervy ve výkonu samostatné i přenesené působnosti, vyjasnit pravidla zákona o střetu zájmů či spustit a dokončit elektronizaci veřejné správy (v rámci zavádění e-Governmentu). K tomu stát velmi dobře vykročil, systém Czech POINT je totiž obcemi přijímán velmi pozitivně. Doufejme, že i ostatní problémy se podaří obcím ve spolupráci se státem vyřešit.
- Seriál Přímá volba starostů
-
- Jak silného chceme mít starostu?, 4. 11. 2008
- Posílit prvky většinového systému, 5. 11. 2008 (právě čtete)