Stavební úřady – více nebo méně?
Navrhovaný stavební zákon mění též institucionální zabezpečení výkonu státní správy na úseku územního rozhodování a stavebního řádu. Navrhuje se dát do souladu správní obvody stavebních úřadů s obvody obcí s pověřeným obecním úřadem. Nově se navrhuje zřídit Nejvyšší stavební úřad, který by vykonával dozor nad dodržováním stavebního zákona.
Obecnými stavebními úřady mají být obce s pověřeným obecním úřadem stanovené zákonem č. 314/2002 Sb., které by svoji působnost vykonávaly ve správních obvodech stanovených vyhláškou č. 388/2002 Sb. Důvodů, které vedly k navrhované úpravě v novém stavebním zákoně je několik.
Stavební úřady na úrovni měst a obcí byly zřizovány pouze opatřením přednosty okresního úřadu a nikoliv zákonem. Tento vývoj ukončila novela stavebního zákona č. 83/1998 Sb., přetrval však stav, kdy obvody jsou nekompatibilní s obvody obcí s pověřeným obecním úřadem a obcí s rozšířenou působností.
Řízení podle stavebního zákona jsou vedena v součinnosti s řadou dalších orgánů veřejné správy např. na úseku zákona o vodách, zákona o ochraně zemědělského půdního fondu nebo zákona o ochraně přírody a krajiny, které však vykonávají obce s pověřeným obecním úřadem. Navrhovaná úprava má být prvním krokem k tomu, aby si vyjádření těchto dotčených úřadů neopatřoval stavebník, ale aby je opatřil sám stavební úřad.
Nejvyšší stavební úřad
Novinkou je rovněž zřízení Nejvyššího stavebního úřadu jako součásti Ministerstva pro místní rozvoj, který by vykonával vrchní dozor nad dodržováním povinností stanovených stavebním zákonem. Zkušenosti prokazují, že je třeba zesílit kontrolu nad prováděním staveb, zejména z hlediska bezpečného provádění a užívání staveb.
V současné době není institucionálně zabezpečen postup pro případy, kdy např. dojde ke stavebně technickému selhání staveb a jejich konstrukcí. Není vytvořen systém dozoru, který by systematicky sbíral a signalizoval takové informace, hodnotil zjištěné skutečnosti či navrhoval a přijímal účinná nápravná opatření.
Odpověď na takové otázky nemůže dát státní stavební dohled prováděný pověřenými pracovníky stavebních úřadů, k tomu je nutné systémové řešení založené zákonem. Proto se navrhuje zřízení Nejvyššího stavebního úřadu, jehož úkolem mimo jiné bude vytváření přehledu a analýz závažných nebo opakujících se vad ve výstavbě, kterým je třeba ve veřejném zájmu předcházet.
Důležité působnosti bude mít tento stavební úřad též v územním plánování. Bude dbát, aby se v činnosti orgánů územního plánování a stavebních úřadů uplatňovaly soudobé poznatky urbanistické, architektonické a stavebně technické a aby byly na tomto úseku respektovány veřejné zájmy jako je ochrana života a zdraví, péče o životní prostředí, a ochrana kulturního a přírodního dědictví.
Kvalita výkonu
Navrhované změny v soustavě stavebních úřadů ve svém důsledku povedou k snížení jejich současného počtu. V České republice je nyní více než 600 stavebních úřadů s prvoinstančním rozhodováním. Máme-li podle zákona č. 314/2002 Sb. celkem 390 obcí s pověřeným úřadem, dá se očekávat, že přibližně 230 stavebních úřadů, které působí v obcích bez pověřeného úřadu zanikne.
Ze seznamu těchto obcí je patrné, že v rozhodující části jde o úřady s jedním pracovníkem. Je zřejmé, že kvalita výkonu činnosti takového stavebního úřadu nemůže z řady objektivních příčin dosahovat požadované úrovně. To však vůbec neznamená, že na těchto místech nepracují schopní a kvalifikovaní úředníci. Ti by dokonce mohli v řadě případů zůstat na svých místech jako detašované pracoviště pověřeného úřadu.
Za zamyšlení však stojí skutečnost, že 160 stavebních úřadů je v obcích s méně než 1500 obyvatel, nejmenší obec se stavebním úřadem má 508 obyvatel. Na druhé straně je na pováženou rušit stavební úřady např. ve Františkových Lázních, v Dubí, v Kunovicích či ve Štramberku.