Obavy budí přechod úředníků

Novela stavebního zákona má zrychlit povolování. V Brně však zaznívá obava z opakování problémů s centralizací. Novela slibuje jedno řízení místo desítek stanovisek, silnější role obcí v územním plánování a příslib výrazně rychlejšího povolování velkých staveb.

Druhé setkání brněnské iniciativy Základy budoucnosti otevřelo debatu o tom, jak nový stavební zákon promění stavební řízení a co změna přinese Brnu, samosprávám i developerům. Vedle očekávaného zrychlení zaznívala také varování před personálními riziky reformy. Setkání odborné platformy, která funguje pod záštitou Regionální hospodářské komory Brno (RHKB), se zaměřilo především na nový stavební zákon a jeho praktické dopady na města a obce. „Nový stavební zákon může změnit nejen samotné povolování staveb, ale i způsob, jakým spolu města, obce, úřady a investoři komunikují,“ říká Josef Pirochta, zakladatel iniciativy Základy budoucnosti.

Jeden úřad, jedno řízení a jedno rozhodnutí

Jednou z největších změn má být vytvoření Úřadu rozvoje území České republiky, který bude u významných staveb integrovat agendy, jež dnes řeší řada samostatných institucí. U významných staveb by tak měl investor namísto systému dílčích řízení a stanovisek projít jedním integrovaným procesem.

„Úřad bude většinu otázek řešit sám v jednom řízení zakončeném jedním rozhodnutím,“ popsal František Korbel, partner advokátní kanceláře HAVEL & PARTNERS a expert na stavební právo a legislativu. U centrálního úřadu má být navíc rozhodování jednostupňové a výsledné rozhodnutí po vypořádání připomínek rovnou pravomocné. „Jestli skutečně půjde za tři měsíce začít stavět, to teprve uvidíme. Ale systém je takto konstruovaný,“ dodal. Podle Korbela ale není podstatná pouze procesní stránka zákona. Za významnou označil i změnu jeho základní filozofie. Nová právní úprava totiž výslovně pracuje s rozvojem jako s veřejným zájmem a má umožnit, aby úřad jednotlivé veřejné zájmy skutečně vyvažoval.

Obavy budí hlavně přechod úředníků

Diskuse se věnovala také tomu, jak se novela promítne do fungování Brna a co bude pro město její zavádění v praxi znamenat. „Město Brno se nemá připravovat na to, jak zákon zrušit nebo předělat. Má se připravit na to, jak se mu přizpůsobit,“ nastínil Jakub Hruška, starosta městské části Brno-Kohoutovice. Zároveň ale upozornil, že právě praktické zavádění změn může být složitější než samotná legislativa. Brno už totiž zkušenost s centralizací stavebních úřadů má. Ta tehdy vedla k výraznému prodloužení lhůt i odchodu části zkušených pracovníků. „Výsledek byl, že ti nejlepší odešli do soukromého sektoru,“ popsal s tím, že tentokrát bude klíčové personální stránku reformy zvládnout.

Podle Vojtěcha Mencla, starosty Brna-středu, může Brnu při zavádění nového systému pomoci právě zkušenost, kterou už si s centralizací stavebních úřadů prošlo. Zároveň připomněl, že tehdejší problémy nebyly způsobeny jen samotným slučováním stavebních úřadů. „V Brně se bohužel potkalo několik věcí najednou – centralizace, nový územní plán, brněnské stavební předpisy a nepovedená digitalizace. Ale dnes už je velká část této fáze za námi,“ doplnil Mencl.

Dlouhé povolování se propisuje do ceny bytů

Zakladatel a ředitel developerské společnosti MIG Roman Šebela zdůraznil především, že je potřeba stabilního a předvídatelného prostředí pro výstavbu. Podle něj Brno v posledních letech udělalo v této oblasti řadu kroků a důležité teď bude zachovat kontinuitu. Za zásadní považuje také způsob, jakým město s investory jedná. „Pokud se k nám město chová korektně, otevřeně a konstruktivně, developer nemá problém jednat o plánovací smlouvě, o příspěvku na infrastrukturu ani o dalších věcech,“ uvedl Šebela.

Délka přípravy projektů se podle něj následně odráží také v ceně bydlení. Jako příklad zmínil areál Zbrojovky, který investor koupil už v roce 2007, nebo projekt na Veveří, jehož příprava trvala zhruba dvacet let. „Všechny ty roky se nakonec promítají do ceny metru čtverečního, kterou zaplatí finální kupující,“ uvedl Šebela.

Základy budoucnosti

Odborná platforma hospodářské komory, která se zaměřuje na kultivaci a zefektivnění povolování staveb, podporu spolupráce napříč oborem a sdílení zkušeností mezi veřejnou správou, samosprávami, odborníky i vzdělávací sférou.

Podle materiálů Regionální hospodářské komory Brno