V Česku má oprávnění řídit dron přes 92 tisíc lidí

Dronů nad Českem přibývá. Úřad pro civilní letectví eviduje ke konci září 105 395 registrovaných provozovatelů dronů a 92 283 lidí s platnou pilotní způsobilostí. Za prvních devět měsíců letošního roku úřad přijal 524 oznámení přestupků, podnětů a dotazů souvisejících s drony, o 8,5 procenta více než loni ve stejném období. Stát mezitím chystá zákon, podle kterého by se provozovatelé elektráren, letišť a dalších objektů kritické infrastruktury mohli proti neoprávněným dronům bránit sami.

Platných oprávnění k provozu v kategorii SPECIFIC, která je určena pro náročnější lety, eviduje úřad ke konci září 737. „Mohu potvrdit meziroční nárůsty u všech sledovaných údajů. Účel letů neevidujeme, legislativa nerozlišuje například mezi hobby a profesionálním provozem. Pestrost využití je ale obrovská, od prostého snímkování po vysoce sofistikované měřicí přístroje na palubě,“ říká Tomáš Michalík, vedoucí oddělení bezpilotních systémů Úřadu pro civilní letectví.

Zasahovat by mohli i provozovatelé objektů

Návrh zákona připravila ministerstva vnitra a dopravy a v červenci jej poslala do meziresortního připomínkového řízení. Dnes mohou drony zneškodnit jen policisté a vojáci. Nově by Úřad pro civilní letectví mohl na podnět provozovatele zřídit nad objektem kritické infrastruktury, kde už platí trvalý zákaz létání dronů, prostor, v němž by proti neoprávněnému dronu směli zasáhnout proškolení pracovníci provozovatele. Ten by musel mít předem zpracovanou dokumentaci s analýzou rizik, postupy pro detekci a zamezení letu a systémem pravidelného školení. Rušičky ani podvržení signálu mu návrh nepovoluje. Zda o takový prostor požádá, má být na rozhodnutí provozovatele. Účinnost se předpokládá od 1. července 2027.

Kdo bude smět zasáhnout

Debata se stáčí k otázce, kdo konkrétně bude smět zasáhnout. Podle ministra vnitra se v připomínkovém řízení teprve rozhodne, kdo všechno bude nová oprávnění mít. Návrh v současné podobě počítá jen s lidmi v pracovním nebo služebním poměru k provozovateli. Ochranu velkých areálů přitom podle bezpečnostních firem často zajišťují smluvní bezpečnostní služby. „Posílení ochrany kritické infrastruktury před drony považujeme za správný krok. Specializované bezpečnostní společnosti ale už dnes mají dohledová centra, vyškolený personál i nastavené postupy. Za vhodné bychom považovali zvážit i zapojení odborně způsobilých a výslovně pověřených pracovníků smluvních služeb, samozřejmě při splnění přísných požadavků,“ říká Lukáš Převrátil, ředitel M2C Space, dohledového a bezpečnostního centra společnosti M2C, která zajišťuje ostrahu a správu objektů.

Firma zároveň rozlišuje mezi detekcí dronu a jeho zneškodněním. Detekce, vyhodnocení situace a předání informací mohou být podle ní běžnou součástí práce bezpečnostní služby. Samotný zásah ale musí mít jasná zákonná pravidla a jasnou odpovědnost.

Drony už dnes pomáhají ostraze

Drony přitom bezpečnostní firmy využívají už dnes, především při pravidelných kontrolách rozsáhlých areálů. Pracovník ostrahy ujde při pochůzce kilometr přibližně za 12 až 15 minut, dron stejnou vzdálenost zvládne za 2 až 3 minuty a z výšky navíc kontroluje větší prostor, s optickým přiblížením i termovizí. M2C letos v srpnu vyzkoušela řízení dronu na objektu v Brně z dohledového centra v pražských Roztylech. „Nejde o úplné nahrazení fyzické ostrahy, ale o efektivnější využití lidí. Dron převezme rutinní kontroly a pracovníci se mohou soustředit na situace, které skutečně vyžadují lidský zásah,“ dodává Převrátil.