Na opatření proti suchu dalo od roku 2017 Ministerstvo zemědělství 144 miliard korun

Řešení vodních zdrojů, propojování vodohospodářských soustav, investice do čistíren odpadních vod a zadržování vody v krajině. To jsou priority Ministerstva zemědělství (MZe) v boji se suchem. Opatření vycházející ze strategických záměrů přijímá MZe průběžně řadu let, aby se jejich efekty výrazněji projevily na znatelném posílení vodních zdrojů a na zlepšení stavu vodních poměrů v krajině.

Současná situace není jednoduchá, o to více v letošním roce, kdy sucho zasáhlo nejenom Českou republiku, ale celý region střední a východní Evropy.

Podle ministra zemědělství Martina Šebestyána je jednou z priorit zadržování vody v krajině a možnost ji v území zpomalit, primárně péčí o zemědělskou a lesní půdu, dále prostřednictvím nádrží nebo pomocí malých vodních děl. „Když vodu zpomalíme a zadržíme, jsme pak schopni ji pomalu odpouštět a nadlepšovat průtoky našich vodních toků. Důležité je také propojování vodohospodářských soustav k zajištění pitné vody a investice do čistíren odpadních vod. Při nedostatku vody, který Česko v současnosti zažívá, je kvalita vody zásadní,“ uvedl ministr Šebestyán.

Ministerstvo zemědělství průběžně plní opatření vyplývající z Koncepce ochrany před následky sucha pro území České republiky. V letech 2017 až 2025 bylo na opatření související s adaptací na sucho a posilováním vodního režimu krajiny vynaloženo téměř 144 miliard korun.

Mezi nejvýznamnější výsledky patří podpora výstavby a modernizace vodovodů a kanalizací, realizace 120 projektů propojení, posílení a zabezpečení vodárenských soustav, díky nimž se zlepšila bezpečnost zásobování pitnou vodou pro přibližně 4,6 milionu obyvatel. Pokračovala také podpora drobných vodních toků, malých vodních nádrží a rybníků, kde bylo podpořeno více než 2200 projektů a vedle toho také probíhá příprava významných vodních nádrží (Vlachovice, Kryry, Senomaty, Šanov, Nové Heřminovy nebo poldr Skalička).

V oblasti zemědělství pokračují opatření ke zvyšování odolnosti půdy vůči suchu. Prostřednictvím Strategického plánu společné zemědělské politiky jsou podporována protierozní opatření, zvyšování obsahu organické hmoty v půdě, ekologické zemědělství i rozvoj precizního zemědělství. Od roku 2023 je například celofaremní ekoplatba poskytována na přibližně 3,4 milionu hektarů zemědělské půdy.

Pokračují také pozemkové úpravy, na které bylo v letech 2017 až 2025 vynaloženo 17,4 miliardy korun. Také v období 2026 až 2030 zůstávají strategickým nástrojem veřejného zájmu, který propojuje řešení vlastnických vztahů s ochranou krajiny, adaptací na klimatické změny a podporou udržitelného rozvoje venkova.

V lesním hospodářství pokračuje obnova lesních porostů po kůrovcových a běžných těžbách, kdy bylo v období 2017 až 2025 obnoveno více než 92 tisíc hektarů lesní půdy melioračními a zpevňujícími dřevinami, a realizují se opatření ke zvýšení ochrany lesů před požáry. Lesy ČR, státní podnik, který hospodaří na více než polovině lesní půdy, se zavázaly během tří let vybudovat 3 tisíce tůní, mokřadů, retenčních nádrží a přehrážek na drobných tocích.

Pro MZe je důležitá zpětná vazba a potřeby v místech zasažených suchem. Proto dlouhodobě sbírá podněty od zemědělců, obcí, krajů i správců povodí, aby na jednáních Národní koalice pro boj se suchem otevřelo otázky spojené se zabezpečením zdrojů pitné vody, zvyšováním retenční schopnosti krajiny a urychlením přípravy klíčových vodních děl.

MZe také dlouhodobě průběžně vyhodnocuje přínosy jednotlivých opatření a hledá další možnosti, jak zvýšit odolnost krajiny a vodních zdrojů vůči suchu.