Klesá kvalita veřejných výdajů
Nový globální žebříček nepříjemně hodnotí moderní vlády – ve většině bohatších ekonomik světa dnes stát dává občanům výměnou za jejich peníze méně než před deseti lety. Index bohatství národů, který připravil varšavský Enterprise Institute (WEI) spolu s 20 think-tanky z celého světa, ukazuje, že kvalita veřejných výdajů klesá, ačkoli vlády jsou stále větší a dražší.
Na souhrnném výsledku projektu Index bohatství národů se podílel také pražský Institut Liberálních studií.
Index bohatství národů (WBN)
pokrývá 40 ekonomik – v praxi jsou to země Evropské unie, země OECD a Ukrajina. Zatímco hrubý domácí produkt (HDP) představuje celkovou peněžní hodnotu veškerých finálních statků a služeb, WBN dělá obtížnější věc – porovnává velikost soukromé ekonomiky se samostatnou mírou toho, kolik občané skutečně dostávají od státu v sedmi oblastech: obrana, vnitřní bezpečnost, infrastruktura, životní prostředí, zdravotnictví, školství a vysoké školství.
Princip hodnocení je v podstatě jednoduchý, nejsou hodnoceny vynaložené prostředky, ale pouze jejich dopady. Indikátor tedy vládu hodnotí ne za to, kolik utratí, ale za to, co může občan reálně označit: bezpečnější ulice, fungující nemocnice, slušné školy, silnice, které někam vedou atp. Letošní ročník je nejvíce mezinárodní v historii projektu a umožňuje čtenářům nezávisle posoudit každou ze sedmi oblastí podle vlastních priorit.
Obecné poznatky projektu
Veřejné prostředky ve sledovaných zemích se nezlepšily, ale většinou zhoršily. Ve 27 ze všech čtyřiceti zemí dal stát výměnou za veřejné peníze méně hmatatelných výsledků než v roce 2015. Veřejné rozpočty sice narostly, ale reálné výsledky se neshodovaly.
Všeobecný pokles je postpandemickým fenoménem, který začal po roce 2021 a od té doby se šíří. Růst soukromého sektoru se ve vzorku jako celku snížil víceméně na polovinu a v tuctu ekonomik se dostal do záporných hodnot. Vítězné stupně se však nemění – Spojené státy, Norsko a Švýcarsko v čele pelotonu, zatímco Mexiko, Kolumbie a Ukrajina jsou na dně. Motorem největšího pokroku je východ Evropy – Rumunsko je dlouhodobým lídrem v postupu, následované Chorvatskem, Bulharskem a Řeckem. Největší pokles v letošním hodnocení zaznamenalo Irsko a Česká republika. Česko kleslo v žebříčku Indexu bohatství národů 2026 o čtyři příčky na 32. místo.
Kdo vede a proč. Tři země na vrcholu sdílejí jednu společnou věc: silnou soukromou ekonomiku podporovanou státem, který obecně funguje. První místo Ameriky je téměř výhradně příběhem o soukromém bohatství, nikoli o dokonalosti veřejných služeb. Norsko a Švýcarsko naopak spojují soukromou prosperitu se skutečně kvalitní infrastrukturou, čistým životním prostředím a v případě Švýcarska také univerzit světové úrovně. Dohánějící ekonomiky střední a východní Evropy jsou tažené spíše soukromým sektorem než státem. V celém seznamu se táhne jedno velké varování – v podstatné části sledovaných zemí existují snahy pohánět růst spíše spotřebou, než investicemi – je to špatný základ pro budoucí prosperitu.
WEI zdůrazňuje, že svobodná ekonomika neznamená absenci státu, ale jeho omezení a efektivitu, a že bohatství národů je určováno především soukromým kapitálem a podnikáním, nikoli samotným rozsahem přerozdělování.
Podle materiálů Warsaw Enterprise Institute