Nevyužitý potenciál měst – dešťovka

Češi si hledají cestu k úsporám pitné vody především skrze jednoduchá a dostupná řešení. Téměř polovina českých domácností sice sbírá dešťovou vodu, k systematickým úsporám se ale neposouvá.

Vyplývá to z aktuálního průzkumu společnosti Wavin Czechia, podle kterého pokročilejší možnosti, jako jsou oddělené rozvody vody, zůstávají spíše výjimkou. Sběr a využití dešťové vody dnes patří k nejrozšířenějším způsobům, jak v českých domácnostech šetřit pitnou vodu, a to hned po jednoduchých opatřeních typu kratší sprchování nebo využívání úsporných spotřebičů. Dle aktuálního průzkumu s dešťovkou alespoň v nějaké míře pracuje 48 % domácností. Rozsah jejího využití se ale výrazně liší – od jednoduchého zachytávání do sudů na občasnou zálivku až po komplexní systémy pro využití v celé domácnosti. Zásadní rozdíly panují jak mezi městem a venkovem, tak mezi jednotlivými kraji. Do dotazníkového šetření, které se uskutečnilo v průběhu února 2026, se zapojila jak laická veřejnost, tak i odborníci z řad projektantů a instalatérů. Celkem šlo o 830 respondentů.

Standard na venkově, nevyužitý potenciál ve městech

V obcích do 1000 obyvatel pracuje s dešťovou vodou 82 % domácností, zatímco ve velkých městech nad 100 tisíc obyvatel pouze čtvrtina. Regionálně dosahuje nejvyšších hodnot Olomoucký kraj (70 %), naopak v Praze využívá dešťovou vodu jen 23 % domácností.

Výsledky statistiky nepřekvapivě ukazují, že sběr dešťové vody úzce souvisí také s typem bydlení. V rodinných domech, kde žije přibližně 43 % domácností, jde dnes prakticky o standard. V malých obcích, kde podíl RD dosahuje až 88 %, využívá dešťovou vodu naprostá většina domácností. O to větší prostor ale zůstává ve městech a bytové výstavbě. „Právě tady je klíčová role municipalit a developerů, kteří by měli dešťovku zohlednit už při plánování projektů. Například splachovat s pitnou vodou je z dlouhodobého hlediska neudržitelné,“ říká Barbara Kotulánová ze společnosti Wavin Czechia. Rozdíl je patrný podle odborníků. Dešťovou vodu aktivně využívá 82 % projektantů a 74 % instalatérů, kteří ji častěji vnímají jako součást širšího systému hospodaření s vodou, nikoliv pouze jako praktické řešení pro zahradu.

Logický krok zatím nepřichází

Na sběr dešťové vody by přirozeně měla navazovat další opatření – například oddělení pitné a užitkové vody v domácnosti. Právě zde se ale přechod k systematičtějším řešením často zastavuje.

Oddělené rozvody dnes využívá pouze 14 % domácností. Častější jsou v menších obcích (21 %) a o něco více se prosazují v Čechách (16 %) než na Moravě (13 %). Zajímavý je pohled na odborníky. Instalatéři se ukazují jako průkopníci „dvojí vody“ – oddělené rozvody má 32 % z nich. Jedná se přitom o zhruba dvakrát častější využití než u běžné populace i projektantů (17 %).

Z dat je patrné, že tato technologie se do domácností dostává především při rekonstrukcích nebo v rámci výstavby nových domů, nikoliv jako samostatná investice. Právě návaznost mezi využitím dešťové vody a oddělením rozvodů přitom v praxi často chybí, což omezuje celkový efekt úspor. „Oddělené rozvody nejsou technologickou novinkou, ale spíše dosud nevyužitým standardem. Tam, kde se zavedou, dokážou výrazně snížit spotřebu pitné vody a zvýšit efektivitu celého systému hospodaření s vodou,“ vysvětluje Barbara Kotulánová.

Investice přicházejí až s impulzem

Z dat vyplývá, že přechod od dílčích opatření k systematickým řešením brzdí především investiční rozhodování. Celkem 41 % domácností o investici do úsporných technologií uvažuje, pouze 7 % ji ale plánuje uskutečnit v následujícím roce. Dalších 34 % s investicí počítá, ale odsouvá ji na neurčito, zatímco 32 % ji neplánuje vůbec.

Motivace domácností zůstávají převážně ekonomické. Nejčastěji jde o očekávanou úsporu nákladů, obavy z budoucího nedostatku vody a možnost získání dotace. Environmentální hlediska nebo preventivní přístup hrají při rozhodování menší roli.

Domácnosti mají tendenci řešit vodu až v momentě, kdy už ji řešit musí. Přitom právě propojení jednotlivých opatření – od dešťové vody až po oddělené rozvody – dává ekonomicky i technicky největší smysl, pokud se plánuje dopředu.