Mezikrajské rozdíly v kvalitě životního prostředí
Ve vybraných charakteristikách kvality životního prostředí jsou poměrně velké mezikrajské rozdíly. Iva Princová z krajské zprávy Českého statistického úřadu (ČSÚ) porovnávala kraje ve třech údajích, které charakterizují kvalitu životního prostředí – emise do ovzduší, odpady a investice do životního prostředí.
Analýza uvedených údajů byla publikována v druhém čísle časopisu Statistika&My, vydávaného Českým statistickým úřadem.
Nejvíc emisí trápí Prahu
Na kvalitě životního prostředí se pozitivně projevuje celkový pokles emisí. Objem emisí sledovaných znečišťujících látek (tuhé znečišťující látky, oxidy síry, dusíku a oxid uhelnatý) pocházejících ze stacionárních zdrojů z dlouhodobého pohledu klesá. V porovnání roku 2015 s předběžnými údaji za rok 2024 se měrné emise emitované stacionárními zdroji snížily o 64,0 % u oxidů síry (SOx), o 52,3 % u tuhých znečišťujících látek (TZL), o 39,6 % u oxidů dusíku (NOx) a u oxidu uhelnatého (CO) byly nižší o 35,6 %. Obdobně výrazné poklesy byly zaznamenány i u emisí z mobilních zdrojů. Jejich měrné emise se od roku 2015 snížily u CO o 44,9 % a v případě NOx o 35,5 %. K poklesu došlo rovněž u měrných emisí TZL (7,8 %).
Ve většině krajů jsou největším znečišťovatelem ovzduší stacionární zdroje. Výjimku představuje hlavní město Praha, kde v případě TZL, NOx a CO převažují zdroje mobilní. Vyšší emise NOx emitované mobilními zdroji v porovnání se stacionárními vykázaly v roce 2024 ještě kraje Liberecký, Jihomoravský a Zlínský. Nejvíce znečištěnými kraji jsou hl. m. Praha, Moravskoslezský a Ústecký kraj.
Odpady nejméně produkují v Libereckém a Karlovarském kraji
V roce 2024 se v Česku celkem vyprodukovalo 40 242 tis. tun odpadu, meziročně jeho objem vzrostl o 2292 tis. tun (o 6,0 %). Celková produkce odpadu v letech 2018 až 2024 kolísala s tendencí k nárůstu. V porovnání s rokem 2018 se předloni vyprodukovalo o 5,8 % odpadu více.
V přepočtu na obyvatele se v Česku v roce 2024 vyprodukovalo 3696,5 kg odpadu. Pomyslného prvenství z pohledu produkce odpadu na obyvatele dosáhl v letech 2018, 2019 a 2022 až 2024 Jihomoravský kraj, v roce 2024 se zde vyprodukovalo 4677,9 kg odpadu na obyvatele. Naproti tomu nejnižší objemy odpadu jsou dlouhodobě vykazovány v Libereckém kraji, který byl v letech 2018 až 2024 krajem s nejnižší nebo druhou nejnižší produkcí odpadů na obyvatele. Méně odpadu vykázal v letech 2021, 2022 a 2024 pouze Karlovarský kraj, kde v roce 2024 připadalo na obyvatele 2756,0 kg odpadu.
Stejně jako celková produkce odpadů rostla v Česku i produkce komunálního odpadu. V období 2018 až 2024 docházelo s výjimkou roku 2022 k meziročním nárůstům jeho celkového objemu. V roce 2024 bylo v Česku vyprodukováno 5888 tis. tun komunálního odpadu, meziročně o 8,9 % více. V porovnání s rokem 2018 bylo o 12,2 % více. Průměrně se na obyvatele v Česku v roce 2024 vyprodukovalo 540,8 kg komunálního odpadu. Z regionálního porovnání vychází, že nejvíce komunálního odpadu v přepočtu na obyvatele se v roce 2024 vyprodukovalo v Moravskoslezském kraji (651,5 kg). V předchozích letech patřilo prvenství Středočeskému kraji s výjimkou roku 2022, kdy jej předčil Olomoucký kraj. Nejnižší produkcí komunálního odpadu na obyvatele se v roce 2024 mohl pochlubit Liberecký kraj (482,4 kg), v letech 2018 až 2023 se na obyvatele nejméně vyprodukovalo v Karlovarském kraji.
Výdaje na ochranu životního prostředí
Objem investic vynaložených v Česku na ochranu životního prostředí vykázal v letech 2015 až 2024 mírně rostoucí trend. Největší část těchto prostředků směřovala do nakládání s odpadními vodami, s výjimkou let 2016 a 2017, kdy se více investovalo do ochrany ovzduší a klimatu a nakládání s odpadními vodami zaujalo až druhou nejvyšší příčku. Třetím nejčastějším cílem investic napříč všemi roky bylo nakládání s odpady. V roce 2024 se v Česku na ochranu životního prostředí vynaložilo 35 156 mil. Kč v běžných cenách, z toho nejvíce (27,6 %) vynaložili investoři se sídlem v hl. m. Praze (9718 mil. Kč). Nejčastěji investoři v jednotlivých krajích směřovali prostředky do nakládání s odpadními vodami.
Neinvestiční náklady na ochranu životního prostředí v Česku dosáhly v roce 2024 celkem 100 679 mil. Kč, a jejich objem rostl. Při porovnání s rokem 2020 byly v roce 2024 vyšší o 41,6 %. V průběhu let 2020 až 2024 bylo nejvíce neinvestičních nákladů spojeno s nakládáním s odpady, podíl tohoto programového zaměření se na celkových neinvestičních nákladech v jednotlivých letech pohyboval mezi 63,7 % (rok 2020) a 67,6 % (rok 2021). Druhý nejvyšší podíl souvisel s nakládáním s odpadními vodami. Na celkových neinvestičních nákladech do životního prostředí se v roce 2024 nejvíce podíleli investoři se sídlem v hl. m. Praze, a to z 21,9 %. I zde, stejně jako v ostatních krajích, souvisely neinvestiční náklady nejčastěji s nakládáním s odpady a druhým nejčastějším účelem bylo nakládání s odpadními vodami.
(podle časopisu Statistika&My 2/2026)