Dostupnost bydlení a efektivita výstavby

Nedávno schválená hospodářská strategie řeší také strukturální problémy v dostupnosti bydlení a efektivitě výstavby. Výstavba je pomalá a komplikovaná, bydlení je pro většinu populace stále méně dosažitelné. Tato specifická situace mezi poptávkou a nabídkou neúměrně zvyšuje ceny, které u nás patří v přepočtu na kupní sílu k nejvyšším v Evropě.

Výchozí stav

pro řešení těchto problémů není jednoduchý. Rychlost získání stavebního povolení v Česku zaostává za většinou evropských států (v ČR je to 246 dnů, v Polsku 156, Německu 126, ve Velké Británii 86, v Dánsku 64). Ceny základních stavebních materiálů jako beton a cihly jsou u nás na úrovni Německa a Rakouska, přitom v Polsku jsou nižší o 40 % a na Slovensku o 20 %. Situaci zhoršují vysoké úrokové sazby, v roce 2023 patřila Česká republika mezi šest zemí v EU s průměrnými sazbami hypoték nad 5 %.

Bytů je dostatek

v celkovém souhrnu, ale málo jich zbývá pro rodiny s dětmi a v místech, kde lidé chtějí bydlet. Máme nadprůměrný počet bytů na obyvatele (0,47 jednotky, v Polsku je to 0,42 a v Itálii 0,29), avšak jejich využití je nízké. Vzrostl počet jednočlenných domácností a prázdných bytů. Dlouhodobě neobydlených bytových jednotek máme cca 600 tisíc, což je asi dvojnásobek ve srovnání s podobnými zeměmi. Motivace k pronájmu prázdných bytů je kvůli nízkým daním z nemovitostí minimální (poměrově desetkrát až dvacetkrát nižší než v Polsku, ve Francii a Velké Británii).

Klesá tempo nové výstavby

V posledních čtyřech letech klesá tempo výstavby nových bytů i stavebních povolení. Počet dokončených bytů klesl v roce 2024 vůči roku 2021 o pětinu a počet stavebních povolení se snížil z 34 tisíc/rok na 24 tisíc. Za tempem 60.–80. let stále zaostáváme, tehdy se ročně stavělo i přes 50 tisíc nových bytů ročně. Ročně stavíme 3,5 bytu na tisíc obyvatel, Rakousko 5 bytů a Itálie 6 nových bytů na tisíc obyvatel.

Stát a obce

vlastní málo bytů pro aktivní bytovou politiku. Rozdílné je to v evropských městech, která pomocí veřejného fondu stabilizují nájemní trh a poskytují sociální bydlení. Dlouhodobé nájemní smlouvy má v ČR jen 45 % nájemníků, ve Francii 80 % a v Německu 90 %, a to zvyšuje tlak na vlastnické bydlení. Pražská metropole vlastní 4 % bytových jednotek v městě, Paříž 9 %, Berlín 18 % a Vídeň 23 %. Dostupnost vlastnického bydlení je nejhorší v Evropě. Ekvivalent průměrných ročních hrubých mezd potřebných k zakoupení nového bytu (70 m²) je v ČR 13,3 (Maďarsko 10,2; Polsko 7,9; Rumunsko 5,9; Norsko 4,0).

Vize a priority

Hospodářská strategie má vizi zajistit rychlejší stavební řízení a jednodušší územní plánování, zajistit dostupné bydlení pro mladé, rodiny a seniory a chce podpořit rozvoj nájemního i vlastnického bydlení. Vytvoří motivační nástroje pro výstavbu družstevních i služebních bytů a společně s obcemi a soukromým sektorem vznikne prostor pro rychlejší výstavbu, začnou se budovat státní byty pro vojáky, policii, hasiče, zdravotníky ad. Cílem jsou konkrétní – maximální celková lhůta pro stavební povolení 1 rok, digitalizace územního plánování a povolování staveb do roku 2030 a nastartovat výstavbu 50 tisíc bytů ročně do roku 2030.

Prioritní opatření jsou rozpracována do jednotlivých kroků s časovými termíny a určením jednotlivých resortů, celková zodpovědnost za koordinaci implementace přísluší Ministerstvu pro místní rozvoj. Hlavní strategická opatření zahrnují:

• reformu stavebního řízení a územního plánování,
• obnovu výstavby veřejného bydlení,
• podporu družstevního a firemního bydlení,
• podporu rekonstrukcí a revitalizací sídlišť a
• reformu nájemního trhu.

Další informace

• Hospodářská strategie pro dlouhodobý růst