Propad porodnosti odráží partnerskou i ekonomickou situaci mladých lidí

Mladí lidé chtějí stále nejčastěji dva potomky, aktuální propad porodnosti ale ukazuje na různé důvody, proč se podle svých plánů ne vždy chovají. Roste podíl těch, kteří jsou bez partnera ve věku, kdy je relevantní přemýšlet o rodině. V kategorii do 29 let 40 % mužů a třetina žen uvádí, že nemá trvalejší vztah. Když k tomu přičteme ekonomickou nejistotu, a hlavně bytovou situaci, je jasné, že Česko má vážný problém. Svědčí o tom úhrnná plodnost, která je nyní na jednu ženu nižší než 1,4 dítěte, připomíná socioložka a demografka Národního institutu SYRI Anna Šťastná.

Mladí se podle Šťastné chovají pragmaticky. „Odmala slyší, že se mají učit, být úspěšní a budovat kariéru. Takže představy a nároky, co všechno by mělo být splněno, než přijdou děti, jsou výrazně vyšší, než byly dřív,“ uvedla demografka. Odkládání rodičovství pak často vede k situaci, kdy vedle ekonomických podmínek začnou hrát důležitější roli také zdravotní aspekty spojené se snahou otěhotnět ve vyšším věku.

„Mění se podoby partnerství, ale také to, že daleko více lidí ve věku, kdy se dříve zakládaly rodiny, je nyní single. Nejenom, že s nikým nežijí ve společné domácnosti, ani s nikým trvale nechodí. Přitom podíl těch, kteří děti vůbec nechtějí, je pouze někde mezi pěti a sedmi procenty. Úroveň plodnosti však hodně závisí na vnějších ekonomických a sociálních podmínkách. Když se zhorší, tak se rodičovství odkládá na dobu, kdy, jak mladí předpokládají, bude lépe,“ uvedla Šťastná.

Poslední roky navíc prohloubily nejistotu. Procházíme řadou krizí, jako byla pandemie Covid-19 a nyní válka na Ukrajině. „Rodičovství je naopak dlouhodobý závazek, za rostoucí nejistoty stále více lidí váhá, zda a kdy jej podstupovat,“ uvedla Šťastná. Ztížila se mj. dostupnost bydlení, což je velká překážka pro založení rodiny. Mladí si navíc představují, že budou rovnou bydlet ve vlastním a podmínky, ve kterých často začínali jejich rodiče jsou pro ně nepředstavitelné.

Česko se ve výsledku hroutí do spirály, kterou představuje zrychlené demografické stárnutí populace. „Ubývá lidí v produktivním věku, což je největší strašák ve všech vyspělých společnostech, protože to má ohromné dopady na ekonomiku a na celkové fungování společnosti. Ve většině západních zemí se populace na současné výši udržuje zahraniční migrací, což se týká i České republiky,“ dodala Šťastná.

Počet obyvatel ČR se v letošním prvním pololetí celkově snížil o 27,2 tisíc na 10,88 milionu. Více lidí zemřelo, než se narodilo. Čtvrtý rok podle statistiků pokračovalo snižování porodnosti. Během prvních šesti měsíců letošního roku se narodilo 37,4 tisíc dětí, což je meziročně o 4,9 tisíc, tedy o 12 procent méně.