Stáří je perspektivní
V posledních 31 letech rostla zaměstnanost nejvíce u nejstarších věkových skupin, zatímco podíl mladých pracujících do 24 let se stal marginálním. Pro udržení vysoké zaměstnanosti bude nutné vytvářet a přizpůsobovat pracovní místa i pro seniory s nižším stupněm vzdělání.
Podle Českého statistického úřadu se od roku 1993 zvýšil počet obyvatel v ČR o 1,6 % a dosáhl výše 10 495,7 tisíc. Přitom klesly počty dětí a mladých lidí do 29 let, stagnovala kategorie 30–34 let, mírné snížení potkalo i kategorii 35–44 let. Naopak, počet lidí ve věkových kategoriích nad 45 let rostl a největší přírůstek byl u starších, počet 60 a víceletých se od roku 1993 zvýšil o téměř polovinu a v loňském roce tato kategorie tvořila 26 % obyvatelstva České republiky. Mezi obyvateli ve věku 65 a více let došlo k nárůstu o 61,3 %. Uvádí to ve svém článku Gabriela Strašilová z oddělení statistiky pracovních sil ČSÚ (Statistika&My).
Počet pracujících se od roku 1993 zvýšil o 6,5 % a činil 5192,4 tisíc osob. Přitom počty pracujících do 44 let klesaly, avšak počet pracujících 60letých a starších se více než ztrojnásobil. Pracujících starších 60 let bylo v roce 2024 dvakrát více než pracujících do 25 let a počet pracujících 65letých a starších byl dokonce šestkrát vyšší než zaměstnaných mladých do 20 let. Pracovní trh a celkovou zaměstnanost tedy rozhodujícím způsobem ovlivňuje účast osob ve vyšším věku.
Jsme třetí v Evropě
Ve věkové kategorii 15–64 let došlo v Česku za posledních 31 let k nárůstu míry zaměstnanosti z 69,0 % na 75,4 %. Ve věku 20–64 let se míra zaměstnanosti zvýšila ze 74,6 % na 82,3 %.
Ve věkové skupině 20–64 let je již k dispozici srovnání z jednotlivých států EU z roku 2024, kdy průměrná míra zaměstnanosti v EU27 dosahovala 75,8 %. Nejvyšší míru zaměstnanosti měly Nizozemsko (83,5 %), Malta (83,0 %) a na třetí příčce se umístilo Česko (82,3 %). Sousední Polsko vykázalo míru zaměstnanosti 78,4 %, Slovensko 78,1 % a Rakousko 77,4 %. Nejnižší míry zaměstnanosti zaznamenaly Itálie (67,1 %), Řecko (69,3 %) a Rumunsko (69,5 %).
Míra zaměstnanosti nejvíce rostla na Maltě (24,0 p. b.), v Maďarsku, Polsku a Rumunsku. Vysoký nárůst zaměstnanosti byl i v České republice (zvýšení o 11,4 p. b.), ze 70,9 % v roce 1993 na 82,3 % v roce 2024.
Mladí déle studují, staří déle pracují
Nyní se podrobněji podíváme na jednotlivé věkové skupiny v Česku. U mladých do 24 let byl ve sledovaném období patrný výrazný pokles míry zaměstnanosti. Míra zaměstnanosti v nejmladší věkové kategorii 15–19 let v roce 1993 dosahovala 31,3 %, do roku 2024 ale spadla na 5,0 %. K výraznému snížení míry zaměstnanosti z 65,9 % na 46,9 % došlo i u 20–24letých, což bylo způsobeno hlavně prodloužením délky studia. Mírný nárůst míry zaměstnanosti ze 76,5 % na 77,9 % nastal u 25–29letých, kteří mnohdy teprve nastupují do prvního zaměstnání po ukončení vzdělávání. V této věkové kategorii stály za nárůstem míry zaměstnanosti ženy. V roce 1993 byla míra zaměstnanosti žen ve věku 25–29 let pouze 58,7 %, v roce 2024 již 65,8 %. U mužů došlo k mírnému poklesu z 93,5 % na 90,2 %. V kategorii 30–39 let naproti tomu míra zaměstnanosti u žen klesla, protože v tomto věku odcházejí na rodičovskou dovolenou a věnují se péči o děti. U mužů v této skupině míra zaměstnanosti mezi lety 1993 a 2024 stagnovala. Ve věkové kategorii 40–44 let už míra zaměstnanosti stagnovala u mužů i žen a od 45 let věku začala růst. V kategorii 45–49 let se jednalo mezi lety 1993 a 2024 o nárůst z 90,2 % na 94,0 %, u 50–54letých dokonce z 81,4 % na 93,0 %. Vůbec nejvýraznější nárůst míry zaměstnanosti byl zaznamenán ve věkových kategoriích 55–59 let (ze 46,2 % na 89,9 %) a 60–64 let (ze 17,5 % na 62,9 %). Míra zaměstnanosti rostla i u osob ve věku 65 a více let (z 5,6 % na 8,4 %).
Nejvíc seniorů pracuje v pobaltských státech
Jednotná metodika výběrového šetření pracovních sil napříč státy Evropské unie umožňuje získat srovnání a informace také o pracovním zapojení starších osob v jednotlivých zemích EU. V celé Evropské unii pracovalo v roce 2024 celkem 6,4 milionu osob ve věku 65 a více let, jejich průměrná míra zaměstnanosti v EU27 tak dosáhla 6,7 %. To je o něco méně než v České republice, kde se nacházela na úrovni 8,4 %. Rozdíly mezi zeměmi jsou ovšem velké. V 11 zemích byla míra zaměstnanosti starších pracovníků vyšší než u nás. Vůbec nejvyšší najdeme v pobaltských státech (18,3 % v Estonsku, 15,0 % v Lotyšsku), ale také v severských zemích.
Ubývá lidí ve výrobě
Celkově se u nás největší počet pracujících v roce 2024 nacházel stále ve zpracovatelském průmyslu, od roku 1993 jich zde ale ubylo více než 9 %. Jednalo se o pokles počtu pracujících žen, počet pracujících mužů ve zpracovatelském průmyslu naopak mírně vzrostl. O téměř 60 % se snížil také celkový počet pracujících v zemědělství, lesnictví a rybářství. Zde šlo jak o muže, tak o ženy. S útlumem těžkého průmyslu výrazně ubylo pracovníků v těžbě a dobývání, především mužů.
Nárůst na více než dvojnásobek počtu pracujících (mužů i žen) mezi lety 1993 a 2024 zaznamenaly profesní a vědecké činnosti. K podobnému zvýšení došlo rovněž v informačních a komunikačních činnostech, v nichž přibývali hlavně muži. Převážně ženy obsazovaly nové pozice v oblasti zdravotní a sociální péče, kde celkový nárůst počtu pracujících činil 56,1 %. Na více než dvojnásobek se dostal počet specialistů. Řídicích pracovníků máme více o téměř 40 %, a za navýšením zde stojí především muži. Počet pracovníků ve službách a prodeji se zvětšil o 22,6 %, čemuž napomohly zejména ženy. Naproti tomu ubyla téměř třetina pomocných a nekvalifikovaných pracovníků (mužů i žen) a čtvrtina řemeslníků a opravářů, jejichž řady opouštěli zpravidla muži.