Dospěje někdy územní samospráva k vyrovnanému rozpočtu?
Rozpočet územní samosprávy, kam se řadí rozpočty obcí a krajů, vykazuje setrvale již řadu let přebytek. To neznamená nic jiného, než že každý rok utratí obce a kraje méně peněz, než kolik jich mají v rozpočtu k dispozici. Minimálně v letech 2020 až 2023 rostly úspory obcí a krajů, měřené objemem peněz na jejich bankovních účtech, rychleji než objem příjmů. V roce 2023 se meziročně celkové příjmy územní samosprávy zvedly o 13 %, avšak objem peněz na bankovních účtech stoupl o 19 %. Míra úspor územních samospráv, daná poměrem jejich vkladů k příjmům, se mezi rokem 2020 a 2024 zvýšila o šest procentních bodů na 57 %.
Změní se na tomto vývoji v letošním roce něco? Podívejme se na poslední dostupné údaje o rozpočtu územní samosprávy, tj. údaje ke konci května.
Hospodaření za pět měsíců letošního roku
Již na první pohled je zřejmě, že rozpočet územní samosprávy skončil v daném období opět přebytkem, a to ještě vyšším než v předchozích dvou letech. Příjmy dosáhly výše 342 mld. Kč, výdaje byly o 28 mld. Kč nižší. Meziročně vzrostly příjmy o 5 %, výdaje jen o 1 % a přebytek rozpočtu byl vyšší dokonce o 66 %. Takže ani údaje za pět měsíců letošního roku o rozpočtovém hospodaření obcí a krajů nenaznačují žádnou změnu v dosavadním trendu vývoje.
K meziročnímu přírůstku příjmů o 15 mld. Kč nejvíce přispěl růst nedaňových příjmů o 11 mld. Kč. Daňové příjmy se na přírůstku příjmů podílely 6 mld. Kč a 1 mld. Kč dodal růst kapitálových příjmů. Celkové dotace se naopak meziročně o 2 mld. snížily. Pokles se týkal výlučně neinvestičních dotací (o 7 mld. Kč), investiční dotace se naproti tomu o 4 mld. Kč zvýšily.
Daňové příjmy tvořily letos, stejně jako v loňském roce 47 % celkových příjmů. Váha dotací v celkových příjmech se meziročně o tři procentní body snížila na 41 %.
Výdaje kapitálové vzrostly o jeden procentní bod rychleji než výdaje běžné. Běžné výdaje, které tvoří většinu celkových výdajů, se meziročně zvýšily o 3 mld. Kč, ty kapitálové o 1 mld. Kč. Přebytek rozpočtu se na příjmech podílel 8 % letos, o rok dříve to bylo 5 %.
Provozní saldo (rozdíl mezi běžnými příjmy a běžnými výdaji) dosáhlo 53 mld. Kč a na běžných příjmech se podílelo 16 %. To jsou peníze, které samosprávy ušetřily v rámci financování provozu. V letošním roce se výrazně zvýšil podíl investičních dotací na celkovém objemu dotací, a to z 6 % loni na 9 % v letošních pěti měsících.
Na konci května letošního roku dosáhly daňové příjmy 160 mld. Kč. Největší část stále zaujímá daň z přidané hodnoty, i když se její výnos meziročně prakticky nezměnil. Daň z příjmů fyzických osob přispěla 34 % a její meziroční růst byl v rámci položek daňových příjmů nejvyšší. Poslední položka sdílených daní, tj. daň z příjmů právnických osob s výnosem ve výši 31 mld. Kč. Nejmenším dílem k daňovým příjmům přispěly ostatní položky v objemu 13 mld. Kč s nulovou meziroční změnu.
Mezi pěti měsíci roku 2020 a stejným obdobím v roce 2023 se podíl daně z přidané hodnoty o pět procentních bodů snížil na 51 %. Podíl daně z příjmů fyzických osob se naopak o čtyři procentní body zvýšil na 22 %. Necelá pětina daňových příjmů připadá na daň z příjmů právnických osob a zbývajících 8 % na ostatní daňové příjmy.
| 2023 | 2024 | 2024/2023 | 2023−2022 | |
|---|---|---|---|---|
| DPFO | 30,8 | 34,4 | 12 % | 3,7 |
| DPPO | 28,5 | 30,9 | 8 % | 2,4 |
| DPH | 81,6 | 81,3 | 0 % | −0,3 |
| Ostatní | 12,9 | 12,9 | 0 % | 0,0 |
| Celkem | 153,7 | 159,5 | 4 % | 5,7 |
Pramen: Měsíční zpráva o hospodaření územní samosprávy ke konci května 2024, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.
Jak již bylo řečeno, v období od ledna do konce května letošního roku se kapitálové výdaje meziročně zvýšily o 1 mld. Kč, zatímco dotace, které obce a kraje obdržely na podporu obnovy a rozvoje infrastruktury stouply o 4 mld. Kč. Kapitálové výdaje činily 41 mld. Kč. Souhrn tří zdrojů, které mohou samosprávy bez rizika využít pro financování kapitálových výdajů, dosáhly letos výše 69 mld. Kč. Největší podíl na těchto zdrojích má provozní přebytek ve výši 53 mld. Kč, investiční dotace přispěly 13 mld. Kč a kapitálové příjmy pak 3 mld. Kč.
Rozdíl mezi objemem kapitálových výdajů a objemem peněz z těchto tří zdrojů byl letos 28 mld. Kč, což představuje částku, o kterou mohly být kapitálové výdaje obcí a krajů vyšší. O rok dříve to bylo ve stejném období 17 mld. Kč. Je škoda, že údaje v rozpočtech ze své podstaty nemohou podat více informací o tom, proč obce a kraje neinvestovaly ve větším rozsahu, i když na to peníze měly.
Celkové výdaje obcí se v období od ledna do května letošního roku meziročně zvýšily o 4 %. Některé výdajové oblasti však rostly mnohem rychleji, jiné prošly opačným vývojem. Na první třech místech z hlediska objemu výdajů obcí se drží oblast vzdělávání a školské služby, státní správy a samosprávy a doprava, dohromady tvoří téměř polovinu celkových výdajů. Zatímco výdaje na vzdělávání se meziročně snížily, výdaje na správu rostly stejným tempem jako celkové výdaje a výdaje na dopravu se pak zvedly o 2 %.
Nejrychleji rostly výdaje na ochranu životního prostředí (o 15 %), výdaje na sport a zájmovou činnost (o 13 %) a výdaje na bydlení a komunální rozvoj (8 %). Kromě výdajů na vzdělávání se meziročně ještě snížily výdaje na sociální služby. Shodně o 5 % se meziročně zvýšily výdaje na kulturu, církve a sdělovací prostředky.
| 2023 | 2024 | 2024/2023 | |
|---|---|---|---|
| Vzdělávání | 28,7 | 27,9 | −3 % |
| Správa | 26,2 | 27,3 | 4 % |
| Doprava | 25,1 | 25,7 | 2 % |
| Bydlení | 18,2 | 19,6 | 8 % |
| Ochrana životního prostředí | 10,5 | 12,0 | 15 % |
| Sociální služby | 11,3 | 10,5 | −7 % |
| Kultura | 9,5 | 10,0 | 5 % |
| Sport a zájmová činnost | 8,3 | 9,4 | 13 % |
| Vodní hospodářství | 5,6 | 5,9 | 5 % |
| Veřejný pořádek | 3,5 | 3,7 | 6 % |
Pramen: Měsíční zpráva o hospodaření územní samosprávy ke konci května 2024, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.
Výdaje krajů především zastupuje oblast vzdělávání (56 % celkových výdajů). Hlavní složkou těchto výdajů jsou však dotace z ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, které kraje předávají školám. Objem těchto výdajů se meziročně nezměnil. Druhou nejvýznamnější oblasti je doprava s růstem o 7 %. Nejvyšší růst však zaznamenaly výdaje na zdravotnictví, a to o 14 %. Nejvyšší propad pak kultura, církve a sdělovací prostředky.
| 2023 | 2024 | 2024/2023 | |
|---|---|---|---|
| Vzdělávání | 93,3 | 93,6 | 0 % |
| Doprava | 18,8 | 20,1 | 7 % |
| Sociální služby | 15,4 | 15,5 | 0 % |
| Zdravotnictví | 5,8 | 6,7 | 14 % |
| Správa | 3,2 | 3,2 | −2 % |
| Kultura | 2,6 | 2,3 | −13 % |
| Výdaje celkem | 152,6 | 151,3 | −1 % |
Územní samosprávy i letos pokračují v posilování svých úspor, a to na úkor některých výdajů. V prvních pěti měsících letošního roku byly výdajovou „Popelkou“ zejména oblasti vzdělávání a sociálních služeb, a to jak v případě obcí, tak i krajů. Na „frak“ dostaly v tomto období i kapitálové výdaje. Zatímco se objem pomoci státu v podobě investičních dotací meziročně zvýšil o 4 %, kapitálové výdaje stouply pouze o 1 %. Územní samospráva nevyžila 8 % z příjmů, které měla k dispozici, což je více než ve stejném období loňského roku. Nezbývá jen doufat, že ve zbývající části roku se situace v rozpočtovém hospodaření obcí a krajů alespoň trochu zlepší.