Každý obyvatel ČR vytřídil loni skoro 72 kilogramů odpadu

21. 7. 2022 OF 2–3/2022 Životní prostředí

Češi loni v třídicích systémech obcí a měst vytřídili více než 766 tisíc tun využitelných odpadů, z toho téměř 55 % tvořily obaly. V přepočtu na jednoho obyvatele to znamená, že každý Čech v průměru vytřídil skoro 72 kilogramů papíru, plastů, skla, kovů a nápojových kartonů. Navzdory pokračující pandemii koronaviru tak lidé v roce 2021 vytřídili meziročně o 7,5 % odpadů více.

Vyplývá to ze statistik, které Svazu měst a obcí ČR poskytla Autorizovaná obalová společnost EKO-KOM.

V průměru 22,5 kg papíru, 16,8 kilogramu plastu, 16,8 kilogramu kovů, 15,2 kilogramu skla a necelý půlkilogram nápojových kartonů – tolik odpadů vytřídil každý obyvatel ČR za rok 2021 (viz graf 1). K největšímu nárůstu došlo u tříděných kovů. Každý z nás jich vytřídil v průměru o 3,2 kilogramu více než v roce 2020.

Graf 1. Výtěžnost podle komodit (kg/obyv.)
Graf 1. Výtěžnost podle komodit (kg/obyv.)

„U množství vytříděných kovů sehrály velkou roli tzv. vícekomoditní sběry. Velké množství obcí umožnilo sběr kovů ve směsi s plastem, případně ve směsi s plastem a nápojovým kartonem dohromady. Na přidání samostatné nádoby na kovy nebo další tříděné komodity nemívají obce často dostatek prostoru,“ vysvětluje Mgr. Pavel Drahovzal, místopředseda Svazu měst a obcí ČR a starosta obce Velký Osek.

Díky tomuto způsobu sběru je třídění kovů dostupnější pro stále více obyvatel ČR. Ke konci roku 2021 tak bylo k dispozici již okolo 119 tisíc nádob, určených pro sběr této komodity. I pro další tříděné komodity je v ČR díky dalšímu zahušťování sběrné sítě dostatek nádob.

S tříděným odpadem nemusí lidé chodit daleko

Lidé mohou v ČR třídit odpady do více než 678 tisíc barevných kontejnerů a menších nádob v ulicích i přímo u rodinných domů. Za poslední dekádu je množství barevných nádob na tříděný odpad téměř trojnásobné. Pro občany je třídění odpadů stále dostupnější – průměrná docházková vzdálenost se od roku 2012 zkrátila o 13 metrů, na současných 89 metrů!

Zejména v některých menších obcích ČR je nádobový sběr ještě doplněn, nebo zcela nahrazen sběrem pytlovým. Pytle se nejčastěji využívají pro sběr plastů, papíru, nápojových kartonů, případně kovových obalů. V ČR mohou lidé třídit odpady také prostřednictvím sběrných dvorů, sběrných míst a výkupen surovin.

Nejvíce odpadu třídí lidé ve středně velkých obcích

Pokud bychom měli říct, v jakých obcích lidé třídí odpady nejlépe, je to v obcích od 4 tisíc do 10 tisíc obyvatel. V nich každý obyvatel loni vytřídil v průměru téměř 90 kilogramů odpadu. Rezervy má třídění naopak v největších městech nad 100 tisíc obyvatel, kde se výtěžnost na obyvatele loni pohybovala jen kolem 57 kilogramů (podrobněji viz graf 2).

Graf 2. Výtěžnost tříděného sběru podle velikosti obcí
Graf 2. Výtěžnost tříděného sběru podle velikosti obcí

Srovnáme-li množství tříděných odpadů v jednotlivých krajích ČR, pak došlo loni k zajímavé situaci. Na prvních příčkách zůstávají staronoví aktéři, ale změnilo se pořadí. Olomoucký kraj se z druhého místa protřídil s průměrnou výtěžností bezmála 90 kilogramů tříděného odpadu na obyvatele na zlatou pozici (blíže viz graf 3).

Graf 3. Výtěžnost podle krajů
Graf 3. Výtěžnost podle krajů

Obce a města ČR se intenzivně snaží zlepšovat systémy nakládání s odpady dlouhodobě. Konkrétní nastavení systému pro sběr tříděných odpadů z papíru, plastů, skla, kovů a případně i dalších komodit je plně v kompetenci jednotlivých měst a obcí. Záleží tedy především na jejich možnostech a jejich rozhodnutí. V poslední době jsou v obcích zaváděny i tzv. vícekomoditní nádobové sběry, kdy lze sbírat například kovy s plasty do žlutých kontejnerů, dotřídí se následně dle jednotlivých frakcí na třídicí lince.

V obcích se třídí také další komunální odpady jako bioodpady, textil, a i jiné složky, jako jsou třeba objemný odpad, oleje, stavební odpady, elektrozařízení, baterie atd. „Nový odpadový zákon ukládá zajistit vytřídění minimálně 50 % komunálních odpadů a do roku 2035 minimálně 70 %. Znamená to mimo jiné nastavit legislativní pravidla vůči výrobcům a distributorům většiny tříděných odpadů, aby se více podíleli na systému třídění, který v současnosti namísto nich musí významně spolufinancovat místní samosprávy, aby občanům zajistily jednoduchý a přehledný systém třídění odpadů“, uvedl místopředseda Svazu Pavel Drahovzal.

(podle statistik společnosti EKO-KOM)

Ing. Alexandra Kocková, mediální zastoupení, Svaz měst a obcí ČR