K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Další informace

Kdo stojí v čele obce – žena či muž?

Datum: 2. 12. 2021, zdroj: OF 4/2021, rubrika: Regiony

Zájemců o starostenský post v obci je vždy více, než kolik jich může tuto funkci získat. Česká republika má více než 6250 obcí a cca 10,65 milionů obyvatel. V průměru tak o jedno starostenské místo připadá asi 1 700 lidí.

Pro srovnání – je to nejnižší počet v rámci evropských zemí. Např. na jedno místo v čele obce připadá v Maďarsku více než 3 tisíce lidí, v Německu jich je 7,5 tisíc, v Litvě pak 48 tisíc, a to nemluvě o Velké Británii, ve které je to dokonce téměř 200 tisíc lidí.

Být starostou nebo starostkou není vůbec jednoduché. Platí to obecně, a v České republice obzvlášť. Pokud se v obci vše daří, o osobě v čele obce se mnoho nemluví. Jakmile se objeví problém, musí však starosta dát věci co nejrychleji do pořádku. Mnohdy se ale jedná o záležitosti, které leží zcela mimo působnost obce, přesto většina jejich obyvatel bude s největší pravděpodobností chtít po starostovi řešení, pokud možno okamžitě.

Pracovní doba starosty není jen osmihodinová. Musí umět jednat s lidmi, a to i s těmi, se kterými by se normálně patrně vůbec nestýkal. Musí umět nalézat kompromisy, vyjít s opozicí, být v obraze, pokud jde o neustálý přísun všech novinek, a to nejen právních, které fungování obce zpravidla ovlivňují nejvíce.

Peněz v rozpočtu je a bude vždy méně, než kolik by jich obec byla schopná využít. Objem dotací bude vždy nedostatečný a poptávka po nich vysoká, i když jsou občas spojeny s rizikem vrácení v případě porušení dotační smlouvy. A problémů bývá určitě mnohem víc. Je proto s podivem, že o starostenský post je stále velký zájem. Po volbách bývá v naší zemi jen málo obcí, ve kterých není hned ustaveno zastupitelstvo.

Ve městech je méně starostek

Obcí je v České republice přes šest tisíc, jak bylo uvedeno, a každá z nich má buď starostu, či starostku. Ve struktuře obcí naprosto převažují ty malé. Šedesát procent obcí má do 500 obyvatel a v devadesáti procentech obcí žije méně než 2000 lidí. Proto nepřekvapí, že téměř polovina obcí má starostu neuvolněného. To znamená, že kromě starostování má tento člověk další zaměstnání, podniká, případně pobírá důchod, či má jiný zdroj příjmů.

Většina obcí má starostu. Ženy v čele obce to mají stále ještě těžší než muži. Jsou to většinou ony, na kterých dosud leží většina péče o domácnost, o děti a o širší rodinu. Starostky však přesto nalezneme ve více než čtvrtině obcí. Zastánce rovnoprávného zastoupení žen a mužů možná potěší, že podíl žen v čele obce se mezi rokem 2017 a 2020 zvýšil, i když jen o tři procentní body. Znamená to, že v roce 2021 oproti roku 2017 se počet starostek rozrostl o 138 na celkem 1656 (viz graf 1).

Graf 1. Podíl starostů/starostek v  2021 a 2017
Graf 1. Podíl starostů/starostek v  2021 a 2017
Pramen: Ministerstvo vnitra, výpočty: CRIF, a. s.

V obcích s počtem obyvatel od 199 do 499 dosahuje počet žen v čele obcí 28 % a je zde nejvyšší ze všech velikostních kategorií. O jeden procentní bod nížší je podíl žen ve starostenských funkcích v nejmenších obcích (do 199 obyvatel). Dále pak podíl starostek klesá s velikostí obce a zdaleka nejmenší je v největších obcí, a to pouhých 15 % (blíže viz graf 2). Je to obdobné jako u vedení obchodních společností. I zde ve vedení velkých společností naprosto převažují muži. Ve vedení menších společností však nejsou ženy zas tolik vzácné.

Graf 2. Podíl starostek v obcích podle velikosti
Graf 2. Podíl starostek v obcích podle velikosti
Pramen: Ministerstvo vnitra, výpočty: CRIF, a. s.

Mezi rokem 2017 a 2021 se zastoupení starostek zvýšilo ve všech zde uváděných kategoriích obcí, s výjimkou těch největších. Největší vzestup zaznamenaly nejmenší obce, a to o čtyři procentní body. V další velikosntích kategoriích se podíl starostek v daném období zvedl o dva procentní body.

Karlovarsko má nejvyšší podíl žen v čele obcí

Mezi kraji panují značné rozdíly v podílu žen v čele obcí. V Karlovarském kraji, který má nejmenší počet obcí ze všech krajů v ČR, stojí žena v čele třetiny obcí, což je nejvyšší podíl mezi všemi kraji České republiky. Ve více než 30 % obcí je v čele žena v krajích Ústeckém, Libereckém a Středočeském. V těchto krajích, s výjimkou Středočeského, přitom převládají větší obce. Nejnižší podíl starostek má kraj Vysočina, kde stojí v čele obce žena pouze v každé páté obci. Tento kraj má ze všech krajů v průměru nejmenší obce. Obdobná je situace i ve Zlínském kraji s 21 % obcí se starostkou – viz graf 3.

Graf 3. Podíl starostek v obcích podle krajů
Graf 3. Podíl starostek v obcích podle krajů
Pramen: Ministerstvo vnitra, výpočty: CRIF, a. s.

Věkové složení

A jaké je věkové složení osob v čele obce? Ve zde uváděné nejmladší věkové kategorii, tj. 20 až 29 let se vyskytuje pouze 10 mužů a žádná žena. Jejich počet však nedosahuje ani jednoho procenta z celkového počtu lidí v čele obce. Ani zastoupení ve věkové skupině 30 až 39 let není velké. Z celkového počtu tvoří 6 %. Silněji je zastoupená věková skupina 40 až 49 let, a to 26 %. Nejvyšší podíl zaujímají lidé ve věku od 50 až 59 let, a to 37 %. Na nejstarší věkovou kategorii, tj. 60 a více let pak připadá 31 % starostů a starostek – viz graf 4.

Graf 4. Věková struktura osob v čele obce
Graf 4. Věková struktura osob v čele obce
Pramen: Ministerstvo vnitra, výpočty: CRIF, a. s.

Ze srovnání roku 2017 a 2020 je vidět, věk lidí v pozici starosty či starostky se zvyšuje. Mírně se snížil podíl mladších lidí a rovněž osob ve věku od 40 do 49 let, v každé skupině o jeden procentní bod. Nezměnila se váha osob ve věku od 50 do 59 let. Zato o dva procentní body se zvedl podíl lidí ve věku 60 let a více. Ovšem i celková populace v České republice stárne.

Ve struktuře starostů a starostek zjevně převládají starší ročníky. Lidé ve věku 50 let a více nalezneme ve více než dvou třetinách všech obcí. Na starostenském postě tak nalezneme lidi s určitými zkušenostmi, ať již životními či pracovními. Řada z nich starostuje již druhé nebo i další volební období.

Rating obcí

CRIF – Czech Credit Bureau používá k hodnocení úspěšnosti hospodaření obcí ukazatel ratingu. Je to souhrnné hodnocení, zejména ekonomického fungování obce, které vychází z řady jejích finančních a nefinančních ukazatelů. K finančním ukazatelům, které mají ve výsledku vyšší váhu, patří např. dluh, cizí zdroje, saldo rozpočtu, likvidita, závislost na dotacích či hospodářský výsledek. K nefinančním ukazatelům se řadí zejména míra nezaměstnanosti v kraji, průměrná mzda či věková skladba obyvatel obce. Hodnocení se vyjadřuje pomocí sedmi stupňů, od nejlepšího stupně A (téměř žádné riziko) až po nejhorší stupeň C− (vysoké riziko). Míra rizika obce vypovídá o finanční stabilitě a schopnosti obce hradit své závazky včas a řádně.

Graf 5 ukazuje, že pokud jde o hospodaření obcí hodnocené na základě ratingu, není výrazný rozdíl mezi obcemi vedenými ženou nebo mužem. Když podrobněji rozebíráme jednotlivé skupiny obcí, tak se jedná jen o velmi mírnou převahu obcí se starostkou v čele. Tyto obce mají o něco vyšší zastoupení ratingového stupně B, a nižší zastoupení v nejhorším stupni C−. Průměrný rating obcí se starostkou je 3,51, kdežto v případě obcí se starostou to je 3,55. Pro průměrný rating platí, čím nižší hodnota, tím lepší výsledek.

Graf 5. Rating obcí za rok 2020
Graf 5. Rating obcí za rok 2020
Pramen: Ministerstvo vnitra, výpočty: CRIF, a. s.

Závěr

Obecně si úctu a obdiv zaslouží jak starostky, tak i starostové. Ženy možná o něco více, protože je na nich stále ještě větší část péče o domácnost a děti. V České republice má 80 % obcí méně než 1000 obyvatel. Znamená to, že 80 % starostů/starostek je při slaďování často velmi různorodých požadavků a zájmů obyvatel s možnostmi, které skýtá obvykle nevelký rozpočet, jedinou osobou, která s pomocí několika málo zastupitelů musí rozhodovat, co je pro obec nejlepší.

Peněz v rozpočtu bude vždy méně, než kolik by jich bylo možno využít pro uspokojení všech potřeb obce. Poskytovatelé dotací jsou štědřejší vůči větším obcím, nehledě na rizika s dotací spojená. Pokud ji obec nedostane, peníze vynaložené na přípravu žádosti jsou ztracené. I v případě, že ji dostane, nemá vyhráno, a to v případě, že následná kontrola nalezne rozpory s dotační žádostí, pak je nutné dotaci vrátit a někdy i s penálem. Starosta/starostka tak opravdu musí rozumět „všemu“, a na vše včas reagovat, a to od neustále se měnící legislativy až po sousedské spory. Pomoc většinou nachází jen u sousedních obcí s obdobnými problémy. S obdivem je pak nutné hodnotit práci starostů a starostek, působících ve funkci i několik volebních období.

Ing. Věra Kameníčková, CSc., CRIF, a. s.

TOPlist
TOPlist