Výzva doby – cílené revitalizace brownfieldů
Zatímco projektů s cílem zlepšit stav životního prostředí v minulosti zregulované, v zásadě ale nevratně nepoškozené přírodě přibývá, do využití (nejen) opuštěných průmyslových areálů (brownfieldů) se moc investorů nehrne. Jejich revitalizace je totiž obvykle nákladnější, často je navíc spojena s potřebou odstranit s nimi související ekologické zátěže, a navíc leží množství brownfieldů v lokalitách s nižší dostupností, a jsou tedy po případné další využití ne zcela praktické.
Rozloha ploch brownfieldů v ČR se přitom podle několik let starého odhadu agentury Czech Invest pohybuje kolem 38 000 hektarů, což je plocha více než trojnásobná v porovnání například s rozlohou města Plzeň, jejich počet agentura odhadla zhruba na 11 000 lokalit. Veškeré takové areály přitom nejenže výrazně narušují estetický vjem jinak celkem příjemné naší krajiny i intravilány obcí a měst, ale i přes takzvané „zakonzervování“ představují také faktické dočasné i dlouhodobé zdroje znečištění.
Priorita rozvojových plánů
Je tak zcela zřejmé, že sanace a opětovné využití areálů browefieldů se musí stát jednou z priorit v rozvojových plánech a investicích obcí i měst, mimo jiné i v souvislosti s dohodou Green Deal (Zelená dohoda), jejímž cílem je snížení zatížení životního prostředí chemickými látkami v mnohem detailnějších a marginálnějších aspektech, než jaké brownfieldy obecně představují.
Na první pohled jednodušší je přitom revitalizace lokalit ve městech, na místech s navazující infrastrukturou a s vyšší možností začlenění výsledných staveb a aktivit do okolního prostředí. Jednou z firem, která se specializuje na redevelopment brownfieldových ploch, a navíc jako jediná v ČR využívá technický standard construct 4.0, který klade důraz na hospodárné využití vody a udržitelnost, je společnost Demaco, která letos získala 2. místo v soutěži „Best of Reality“ za projekt zaměřený na úsporu vody v Pardubicích. Partner uvedené společnosti Jaroslav Kaizr navíc v souvislosti s revitalizací brownfieldů upozorňuje na skutečnost, že ne každá taková akce musí být nutně nákladnější, než stavby „na zelené louce“.
Právě nákladnost revitalizací brownfieldů je přitom jedním z důvodů odrazujících investory od toho, aby se do nich pustili. Z průzkumu společností CEEC Research a KPMG ČR mezi 40 tuzemskými developery totiž v minulosti vyplynulo, že výstavba na brownfieldech zdraží projekt v průměru o 17 procent. V řadě případů ale mnohem více.
Jenže stejně jako u „zelených pozemků“ je příprava brownfieldů individuální. „Pokud není brownfield znečištěný, pokud jsou na něm struktury a stavby, které lze použít při založení nové budovy, a pokud je infrastruktura v dobrém stavu, je výstavba na takovém brownfieldu levnější než v případě zelených pozemků, obzvlášť pokud město reguluje územním plánem jejich množství. Připravme se na to, že v moderním městském prostředí je využití brownfieldů nutností. Každá budova v urbánním prostředí se jednou stane neefektivní a bude vhodné ji recyklovat pro nové, efektivnější využití. Jedná se o běžný životní cyklus každé nemovitosti. Města by měla nastavit podmínky developmentu, aby docházelo k pravidelné recyklaci neefektivně využitých nemovitostí dříve, než se z nich brownfieldy stanou, a dříve, než se začnou využívat zelené pozemky. Náklady na přípravu pozemků jsou přitom jedním z důležitých faktorů, které město má možnost ovlivňovat,“ podotýká Jaroslav Kaizr.
Bariéry revitalizace
Největšími bariérami v revitalizaci brownfieldů jsou podle něj pomalé povolovací procesy, neochota místních komunit ke změně a nedostatek know how. „Městské a státní orgány musí mít zájem nahrazovat a zaplňovat tmavá místa v urbánním prostředí a aktivně k těmto místům přistupovat. Investoři mají zájem o jakékoliv projekty, které dávají ekonomický smysl a ve kterých je riziko kvantifikovatelné – těch je ovšem poskrovnu,“ konstatuje Kaizr.
Samotné obce a města jsou přitom v plánech na revitalizaci brownfieldů aktivní do té míry, do jaké pro ně má daná stavba přínos v rámci limitů, které stanoví místní komunita. „Naším záměrem je zhodnocení původních nemovitostí za pomoci šetrné rekultivace. Pokud je to možné, snažíme se zachovat genius loci původní nemovitosti, aby změna byla pro místní komunitu pozvolná. Každá rekultivace ovšem znamená vyšší užití původně tmavé plochy, a proto je důležitá koordinace s obcí vzhledem ke zkapacitnění místní infrastruktury,“ uzavírá představitel společnosti Demaco.
Brownfieldy v krajině
Trochu jiná a obecně složitější je ovšem revitalizace brownfieldů v extravilánech obcí a měst a přímo v samotné krajině, a to především v absenci zmiňované infrastruktury. Jako žádoucí výsledek takových revitalizací se proto jeví místo stavebních spíše aktivity vedoucí ke zvýšení rekreačního potenciálu příslušných lokalit, často ve spojení s vytvářením nových vodních ploch, jako je tomu například v řadě projektů na severu Čech v podobě rekultivací území po těžbě hnědého uhlí. Tématu se mimo jiné věnoval i loňský on-line seminář „Děčínský dialog o vodě“, a to v jednom z referátů o potenciálu a možnosti využití jezera Most, rozkládající se na ploše 309 hektarů, což je aktuálně jedna z největších vodních ploch v Ústeckém kraji. V kraji jsou navíc plánovány další rekultivace (ČSA, Vršany, Nástup a Bílina), které dohromady zaujmou plochu 2816,5 hektaru a zadrží 1,260 miliardy kubíků vody.
Situace v uvedeném území je samozřejmě specifická, i tak ale poskytuje inspiraci k budoucímu využití vhodných lokalit bez nějaké moderní průmyslové výstavby. I v tomto případě jsou ovšem častou bariérou postoje místních komunit a veřejnosti, která cítí v plánovaných revitalizacích riziko zásahů do zavedených zvyklostí, zejména pak problémy s možným zvýšením frekvence dopravy a ostatně i budoucích turistů, pakliže by mělo být výsledkem výše zmíněné zvýšení rekreačního potenciálu lokalit.
Obnovitelné zdroje
Využití brownfieldů je ale také možné k produkci obnovitelných zdrojů energie, především pak fotovoltaických elektráren. Také ty byly v minulosti veřejností odmítány jako zařízení, která ubírají zemědělskou půdu a hyzdí krajinu, k negativní image fotovoltaiky přispěly i původní vysoké dotace kvůli vysoké pořizovací ceně, i poměrně nízká účinnost. Také proto se výroba obnovitelných zdrojů energie (OZE) ze slunečního záření přesunula z polí na střechy budov a do míst mimo zemědělskou půdu. Je však třeba připomenout, že mnohé z lokalit brownfieldů možnost zemědělského hospodaření v zásadě vylučují, a k produkci obnovitelných zdrojů energie jsou vhodné. Nehledě na skutečnost, že zvyšování podílu OZE na produkci energií je jednou ze strategií EU a je ostatně i závazkem naší země. To již delší dobu vnímá například ČEZ, jehož elektrárny vyrobily v posledních deseti letech více než 914 tisíc MWh ekologické elektřiny, čímž podle statistik ušetřily 822 000 tun uhlí a zamezily vypuštění více než 875 000 tun CO2. Právě takové dopady by si vyžádala výroba stejného množství energie v klasických elektrárnách. Zařízení ČEZ umístěná na území šesti krajů ČR ročně v závislosti na přírodních podmínkách vyrobí elektřinu pro zhruba 40 tisíc českých domácností, loni vyrobily dohromady více než 128 tisíc MWh, což představuje 5,7 procenta celkové výroby ze slunce v ČR.
„Fotovoltaické elektrárny jsou už dnes důležitou součástí našeho portfolia zelených elektráren, jejich skutečný boom je ale doslova za dveřmi. Solární panely jsou více než dvakrát levnější než před deseti lety, mnohem odolnější proti rozmarům počasí a jejich účinnost půjde brzy přes dvacet procent. K dosažení stejného výkonu tak potřebují mnohem menší plochu. To všechno z nich činí jednoznačnou jedničku mezi obnovitelnými zdroji, které chce ČEZ v příštích letech rozvíjet. V průmyslových areálech nebo na rekultivacích připravujeme nové solární zdroje o výkonech v tisících MW, které svou produkcí nahradí v české energetice končící uhelné elektrárny,“ říká Jan Kalina, generální ředitel společnosti ČEZ Obnovitelné zdroje. Podstatné přitom je, že ČEZ staví fotovoltaické elektrárny také na klíč, stále vyšší poptávka je pak po propojení fotovoltaiky s bateriovými systémy. Těchto řešení ČEZ Prodej loni instaloval 485, fotovoltaik s akumulací do vody pak 55.
Důležité téma rozvoje obcí a měst
Bylo by zejména žádoucí propojit revitalizaci brownfieldů s veřejně prospěšnými aktivitami, jako je akumulace zdrojů vody nebo produkce OZE, což jsou a v příštích letech ještě více budou trendy evropské energetické a environmentální politiky. Realizace takových aktivit je tedy možností, jak „zabít dvě mouchy jednou ranou“, a navíc lze předpokládat kromě stávajících možností i další formy dotací poté, co se Rada ministrů, Evropská Komise a Evropský parlament dohodnou v rámci Trialogu o nastavení a podmínkách priorit EU v příštích několika letech. Jistým signálem je ostatně i ocenění společnosti Demaco za současnou revitalizaci s využitím technologií na úsporu vody.
Regenerace a podnikatelské využití brownfieldů v ČR dotačně podporuje speciální program Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO), zatím poslední výzvu vyhlásilo ministerstvo v březnu letošního roku. O podporu mohou žádat kraje a obce, které se nacházejí na území strukturálně postižených krajů (Moravskoslezský, Ústecký, Karlovarský) a hospodářsky problémových regionů vymezených „Strategií regionálního rozvoje ČR na období 2014-2020.“ Podle MPO je cílem programu revitalizace zanedbaných a nedostatečně využívaných areálů a jejich přeměna na průmyslové plochy do 10 hektarů a objekty pro průmysl a podnikání. Prostřednictvím nového využití těchto areálů budou vytvořeny podmínky k hospodářskému oživení znevýhodněných regionů. Žadatelé o dotaci, obce a kraje mohou na letošní rok využít finanční prostředky ve výši 210 milionů korun, příjem žádostí byl ukončen 30. června 2021.
Samozřejmě lze podotknout, že jak podpora soustředěná pouze na některá území, tak celková výše dotací zdaleka neodpovídá investiční potřebě k opětovnému využití brownfieldů, i tak jde ale o signál, že revitalizace brownfieldů je, a zejména bude, důležité téma v rozvoji obcí, měst i ochraně přírody. Představitelé obcí, měst a veřejné správy mohou také získat podrobnosti (nejen) o podmínkách dotací na brownfieldy na stránkách Národní dotace, které provozuje společnost ND agentura, s. r. o.
Princip taxonomie
Problematiku revitalizace brownfieldů lze přitom začlenit do širšího rámce, který začíná být znám jako „princip taxonomie“, což je v praxi soubor zásad Evropské komise určený pro komerční sektor, jehož cílem je posuzování veškerých investic z pohledu dopadů do životního prostředí (v zásadě jakási „bankovní EIA“). Stále častěji bude platit (a řada projektů, i v ČR, se již takovým způsobem hodnotí), že zejména banky a pojišťovny, obecně ale všichni investoři nebudou podporovat (a tedy ani například poskytovat úvěry) na aktivity s negativním dopadem na životní prostředí. Platí to však i naopak – pokud příslušný stavební, rekultivační nebo revitalizační projekt stav prostředí zlepší, bude taková podpora politicky, a také reálně podporována.
Je přitom zřejmé, že revitalizace brownfieldů mezi zlepšení stavu životního prostředí, tedy městského i venkovského patří, a patřit by tak měla mezi priority z hlediska obcí nebo jako iniciátorů i místních občanských aktivit.