Sociální transfery v (po)koronavirové době
Opatření přijatá proti šíření nemoci Covid-19 znamenala mimo jiné bezprecedentní zásah do ekonomiky České republiky. Zatímco předchozí hospodářské krize měly dlouhodobé strukturální příčiny, tentokrát došlo k utlumení ekonomických aktivit „rázovým“ šokem. Ten se promítne rovněž do příjmů a výdajů veřejných rozpočtů, nevyjímaje jejich rozhodující část, jimiž jsou sociální transfery. Následující článek se zabývá možným scénářem dalšího vývoje a skutečnými dopady epidemie na tuto oblast.

Úvodem je nutno předeslat, že výrazný růst nákladů státního rozpočtu na sociální transfery v roce 2020 byl předpokládán. Promítnou se do něj nejenom neočekávané dopady „koronavirové krize“, ale především opatření vlády přijatá ve zdánlivě bezstarostných časech před vypuknutím pandemie.
Původní předpoklady vývoje v roce 2020
Schválený státní rozpočet pro rok 2020 počítal s celkovými výdaji na sociální dávky ve výši 632 mld. Kč, což činilo cca 39 % jeho plánovaných nákladů. Více než tři čtvrtiny (78,4 %) sociálních transferů přitom reprezentují dávky důchodového pojištění (jde celkem o 495,2 mld. Kč). Letošní státní rozpočet mimo jiné zahrnuje meziroční růst výdajů na důchody ve výši téměř 11 %. Vláda zvýšila starobní důchody od ledna 2020, přičemž k zákonem stanovené částce navýšení přidala tzv. dodatečnou částku ve výši 151 Kč měsíčně.
I další objemově významné dávky jsou pojistného charakteru (dávky nemocenského pojištění, podpora v nezaměstnanosti). Na nepojistné sociální dávky (dávky státní sociální podpory, pomoci v hmotné nouzi, příspěvek na péči atd.) bylo ve státním rozpočtu vyčleněno celkem 89 mld. Kč (14,3 % sociálních výdajů). V případě těchto dávek byl plánovaný meziroční nárůst ještě vyšší než u dávek pojistných (o 13,8 %), přičemž největší vliv mělo navýšení rodičovského příspěvku.
V reakci na epidemii Covid-19 požádala vláda Poslaneckou sněmovnu o několikanásobné zvýšení rozpočtového deficitu, nejprve na 200 mld. Kč a v dubnu dokonce na 300 mld. Kč. Jde o nejvyšší plánovaný schodek v historii samostatné České republiky, přičemž konečný výsledek může přesáhnout stanovený limit. Zatímco první zvýšení deficitu reagovalo především na růst výdajů, jeho další prohloubení bylo odůvodněno především poklesem příjmů.
Tento pokles příjmů bude zřejmě nadále pokračovat. Podle prognózy České národní banky z počátku května 2020 dojde v letošní roce k propadu hrubého domácího produktu o 8 % (pro srovnání: v období předchozí ekonomické krize došlo k nejvyššímu poklesu v roce 2009, a to o 4,1 %). Hospodářské oživení se očekává až v roce 2021, přičemž tento růst má pokrýt jen asi polovinu letošní předpokládané ztráty. Odhady Ministerstva financí jsou mírně optimističtější, s centrální bankou se však shodují v tom, že letošní propad bude plně nahrazen až v horizontu let 2022 nebo 2023.
Starobní důchody
V úvodu byla zmíněna rozhodující role starobních důchodů pro celkové výdaje státního rozpočtu. Zákonný mechanismus upravuje automatické navyšování důchodů v závislosti na růstu indexu spotřebitelských cen a na zvyšování mezd. Ještě v polovině února obě vládní strany deklarovaly, že budou prosazovat zákon, který umožní v roce 2021 zvýšení důchodů nad hranici stanovenou zákonem. Podle informací zveřejněných krátce před dokončením tohoto článku se o navýšení na zákonem stanovenou valorizaci již neuvažuje. Vzhledem k očekávané míře inflace (podle citované prognózy České národní banky se letošní míra inflace bude v jednotlivých čtvrtletích pohybovat mezi 2,4 % až 3,6 %) však zcela jistě ke zvýšení důchodů dojde, i kdyby současná krize zmrazila růst reálných mezd. Předpokládá se, že starobní důchody vzrostou v roce 2021 průměrně o cca 790 Kč měsíčně. Uvedené navýšení reprezentuje celkem 25 mld. Kč, celková suma výdajů na důchody tak přesáhne půl bilionu Kč, což je necelých 8,5 % HDP (pokud nedojde k reformě důchodového systému bude za 10 let činit tento podíl již 14 % HDP). Průměrná výše důchodu se v roce 2021 měla pohybovat kolem 15 270 Kč.
Dávky nemocenského pojištění
Z dalších pojistných sociálních dávek stojí za pozornost (v kontextu dopadů epidemie) především dávky nemocenského pojištění. Objem dávek nemocenského pojištění, z nichž je vypláceno i ošetřovné, byl v upraveném státním rozpočtu navýšen o 10 mld. Kč (původní rozpočet počítal s 50,3 mld. Kč). Právě ošetřovné je v dnešních dnech nejdynamičtěji rostoucí dávkou nemocenského pojištění. Podle údajů České správy sociálního zabezpečení bylo před vypuknutím krize, v únoru 2020, vyplaceno 64 185 dávek ošetřovného. V březnu došlo k mírnému nárůstu na cca 76 tis. dávek. Během dubna a května počet vyplacených dávek rychle akceleroval (v dubnu 151 tis. dávek, v květnu 167 tis. dávek ošetřovného). Téměř výhradním důvodem čerpání tohoto ošetřovného bylo úplné uzavření škol.
V karanténě se ocitlo v období od počátku března do 24. května 2020 celkem 52 773 osob. Pomineme-li tyto karantény, téměř třetinový nárůst zaznamenaly rovněž „běžné“ neschopenky. V únoru bylo vyplaceno 222 tis. těchto dávek, v průběhu března a dubna došlo k téměř třetinovému zvýšení jejich počtu (ve čtvrtém měsíci roku šlo o 298 tis. dávek). V květnu však bude zřejmě naopak zaznamenán jejich pokles (do 24. 5. bylo vyplaceno 232 tis. dávek nemocenského). Po otevření škol, resp. začátkem školních prázdnin se tak situace opět vrátí do „normálního“ stavu. V případě dávek nemocenského pojištění tak představuje koronavirová krize jednorázový výkyv (za předpokladu, že nedojde k dalším vlnám epidemie).
Náklady na dávky nemocenského pojištění totiž výrazně rostou již od roku 2019, kdy bylo jejich prostřednictvím vyplaceno 38,9 mld. Kč (v roce 2018 to bylo 34,0 mld. , což reprezentuje meziroční nárůst o 12,5 %). Nárůst zapříčinilo několik faktorů: růst mezd, vyšší počet nemocensky pojištěných osob, vyšší úroveň dávek (od 31. resp. 61. dne dočasné pracovní neschopnosti) a nárůst počtu proplacených dnů celkem o 9,7 % oproti předchozímu období. Připomeňme, že s účinností od 1. července 2019 vláda prosadila zrušení tzv. karenční doby (obnovení proplácení nemocenské během prvních tří dnů pracovní neschopnosti).
Podpora v nezaměstnanosti
Velkou neznámou představuje otázka, jak se současná krize odrazí v míře nezaměstnanosti. Uzavření hranic totiž z pracovního trhu odvedlo desítky tisíc zahraničních pracovníků, přičemž již před vypuknutím krize se zaměstnavatelé potýkaly s nedostatkem kvalifikovaných i nekvalifikovaných pracovníků. K 22. květnu 2020 hlásil Úřad práce ČR celkem 261 594 nezaměstnaných (v únoru to bylo 225 678 osob). Z březnových 3 % vzrostla v květnu nezaměstnanost na 3,54 %. Nejhorší situace je v tomto ohledu v Moravskoslezském a Ústeckém kraji, i zde se však míra nezaměstnanosti pohybuje jen kolem 5 %. Za „normální“ situace byl v jarních měsících nezaměstnanost naopak klesala díky rozjezdu sezónních prací. Ne každý z uchazečů o zaměstnání má však nárok na podporu v nezaměstnanosti. Například na konci roku 2019 splnilo nárok na vyplácení podpory cca 81,6 tis. osob, tj. 37,9 % z celkového počtu 215,5 tis. osob vedených v té době v evidenci Úřadu práce ČR.
Data o skutečné nezaměstnanosti jsou zkreslena rovněž skutečností, že její růst oddálily programy kompenzačního bonusu „Pětadvacítka“ (resp. „Pětačtyřicítka“), určené pro osoby samostatně výdělečně činné (resp. společníky malých společností s ručením omezeným) a “Antivirus“, jehož prostřednictvím jsou vybraným zaměstnavatelům částečně refundovány mzdové náklady. Skutečné dopady do drobného a středního podnikání se projeví až po skončení podpůrné doby těchto programů. Stát sice vynaložil určité prostředky (využil přitom i zdroje z fondů Evropské unie), snížil si tím však současně tlak na jinou položku státního rozpočtu. V této souvislosti se jeví jako velmi sporné rozhodnutí, na jehož základě se zdrojem kompenzačního bonusu staly i rozpočty obcí a krajů, jejichž podíl na tzv. sdílených daních se tímto způsobem sníží o cca 14 mld. Kč.
Spolu s růstem nezaměstnanosti uvažuje Ministerstvo práce a sociálních věcí o dočasném navýšení této pojistné sociální dávky. Podle jedné z variant by minimální výše podpory měla dosáhnout 500 Kč denně, tj. 15 000 Kč měsíčně (průměrná podpora přitom dnes činí asi 8500 korun).
Nepojistné sociální dávky
Vzhledem k průběhu předchozích politických diskusí lze za další z “jistot“ (resp. nevratných rozhodnutí) označit růst nákladů na rodičovský příspěvek, jehož výše vzrostla od ledna 2020 z 220 tis. Kč na 300 tis. Kč. K této jistotě přispívá skutečnost, že díky možnosti zrychleného čerpání je významná část tohoto navýšení již vyplacena. V roce 2019 činily celkové náklady na rodičovský příspěvek 24,5 mld. Kč (což představovalo dvě třetiny výdajů na dávky státní sociální podpory). V období od ledna do března 2020 bylo na této dávce vyplaceno 8,7 mld. Kč, tedy o 39,4 % více než ve stejném období loňského roku.
Rodičovský příspěvek je hlavním důvodem, proč se celkové náklady na dávky státní sociální podpory oproti loňskému roku podle schváleného rozpočtu navyšující o cca 10 mld. na 49,2 mld. Kč. Jde navíc o dávku, na níž mají nárok všechny příjmové skupiny (rodiny s vyššími příjmy ho mohou navíc čerpat zrychleně). Dopad pandemie koronaviru na domácnosti se tak projeví pouze u příjmově testovaných dávek, jimž jsou přídavek na dítě, příspěvek na bydlení a porodné. Celkový objem těchto dávek činil v roce 2019 necelých 9,5 mld. Kč (z toho téměř 80 % představují náklady na příspěvek na bydlení). Ani mimořádně nepříznivý ekonomický vývoj tak nebude vzhledem k objemu těchto dávek znamenat větší zásah do státního rozpočtu.
Ostatní druhy nepojistných sociálních dávek jsou závislé nikoliv na výši příjmů, ale na situaci příjemce. Právní úprava stanovuje jejich fixní výše (neodvíjí se například od výše životního minima). V případě příspěvku na péči, dávek pro osoby se zdravotním postižením nebo dávek pěstounské péče se může současná ekonomická krize projevit především tím, že bude oddáleno nebo zrušeno jejich plánované navýšení.
Dávky hmotné nouze
V porovnání s celkovým objemem státního rozpočtu lze označit za zanedbatelné i dopady související s nárůstem nákladů na (politicky velmi sledované) dávky pomoci v hmotné nouzi, které jsou určeny pro sociálně nejzranitelnější skupiny obyvatel. V loňském roce kleslo čerpání těchto dávek na historické minimum, když bylo jejich prostřednictvím vyplaceno 4,4 mld. Kč (o rok dříve to bylo 5,4 mld. Kč). Kromě dobré ekonomické situace sehrála svou roli rovněž restriktivní opatření ve formě tzv. „bezdoplatkových“ zón, která obcím umožnila vyhlašovat celé oblasti, v nichž nově příchozí nemohou získat nárok na vybrané dávky pomoci v hmotné nouzi.
Další pokles objemu dávek určených pro nejchudší domácnosti pokračoval i v prvních měsících roku 2020. Za první čtvrtletí tohoto roku (tedy včetně března, kdy krize vyvolaná epidemií začínala) bylo na tyto dávky vynaloženo 1,04 mld. Kč, což je o 11 % méně než ve stejném období předchozího roku.
V době vydání tohoto článku byly Ministerstvem práce a sociálních věcí zveřejněny pouze dílčí údaje o vývoji během dubna 2020. Týkaly se dávky mimořádné okamžité pomoci, která by měla nejpružněji reagovat na nepříznivé životní situace. V období od 1. března do 22. května 2020 bylo podle údajů Úřadu práce ČR podáno celkem 9 517 žádostí o mimořádnou okamžitou pomoc. Úřad pro tento účel vydal nový typ formuláře „vážná mimořádná událost spojená s COVID-19“. Vyhověno bylo zhruba polovině žadatelů (4 891 žádostí, tj. 51,4 %), přičemž celková částka přiznané podpory činila 17,7 mil. Kč. V loňském roce bylo měsíčně vypláceno na dávkách mimořádné okamžité pomoci cca 4 mil. Kč. Jde tedy o určitý nárůst oproti minulému roku, ovšem se zcela marginálním fiskálním dopadem.
Shrnutí
Z výše uvedeného přehledu je zřejmé, že následky současné krize se budou u jednotlivých typů sociálních transferů výrazně lišit. Jednorázové dopady dosáhnout řádu desítek miliard korun. Dlouhodobější navýšení dávek vyvolané zhoršenou ekonomickou situací domácností se však u jednotlivých typů podpor bude pohybovat jen v řádech jednotek miliard Kč ročně.
Výrazné zvýšení výdajů státního rozpočtu na sociální transfery by nastalo bez ohledu na epidemii. Na toto navýšení mají rozhodující vliv opatření vlády učiněná v době „před koronavirem“. Nelze navíc předpokládat, že v období před krajskými, senátními a zejména klíčovými parlamentními volbami dojde k výraznějšímu omezování důchodů, rodičovského příspěvku a dalších „politicky významných“ sociálních transferů. Nepříjemné je, že tento růst bude probíhat za situace současného poklesu příjmů státního rozpočtu. V případě rychlého oživení ekonomiky lze však „náklady na koronavirus“ považovat za jednorázovou ztrátovou položku. V případě dlouhodobého poklesu ekonomiky existují pouze dva scénáře vývoje. Méně pravděpodobnou variantou je revize dříve učiněných opatření vlády. Druhou možností je jen další prohlubování schodku veřejných financí.