Jaký je váš pohled na aktuální stav e-governmentu v ČR?
V našem státě máme přibližně sedm stovek různorodých elektronických
služeb a aplikací e-governmentu. To jasně dokládá, že všechny rezorty se
elektronizaci věnují. Osobně mi chybí vzájemná provázanost systémů, která by
pomohla zatraktivnit služby občanům ČR a umožnit jim rychlou a efektivní komunikaci
s veřejnou správou. Spravedlivě musím ocenit snahu státu o stanovení vizí
a priorit v e-governmentu i práci týmu vládního zmocněnce pro informační
technologie a digitalizaci. Stále se však nedaří realizaci plánů
v oblasti IT včasně zapracovávat do legislativy státu.
Co se v uplynulém roce v Kraji Vysočina v oblasti digitalizace
podařilo?
Úspěšně realizujeme projekt rozvoje elektronických služeb pro území Kraje
Vysočina financovaný mimo jiné z Integrovaného regionálního operačního
programu v hodnotě více než 100 mil. Kč. Mezi již realizované
výstupy projektu patří nové páteřní optické linky krajské sítě ROWANet do
Humpolce, Telče a Velké Bíteše. Aktuálně běží dodávka dalšího vybavení
Technologického centra kraje, což je hlavní serverová a hostingová platforma, kterou
využívá kraj pro své organizace, pro města i obce, ale také pro stát
(provozujeme systémy pro ministerstva vnitra a zdravotnictví). Hlavní aktivitou
projektu je pak realizace šesti nových sdílených služeb pro příspěvkové
organizace kraje.
Dalším výrazným krajským „digitalizačním“ projektem je vedení série tří
mezinárodních projektů zaměřených na elektronizaci zdravotnictví, kde náš kraj
zastupuje na evropském poli celou ČR. Jde o projekty vnitrostátní
i mezinárodní výměny tzv. pacientského souhrnu (dat o pacientovi nutných
pro urgentní péči), přeshraniční výměnu elektronického receptu a zapojení nově
vznikajících systémů elektronické identity do zdravotnických systémů (např. náš
elektronický občanský průkaz).
Chystáte něco inspirativního, případně jaké krajské projekty byste zdůraznil?
Naše zkušenosti i zkušenosti evropských partnerů ukazují, že pro
elektronizaci veřejné správy má velký potenciál využití elektronické identity. Ta
je v ČR dle mého názoru v podobě projektu NIA a elektronického občanského
průkazu dobře nastartována. Budeme se snažit na úrovni samosprávy podporovat další
služby, které budou tyto nástroje využívat a zpřístupňovat tak veřejnosti další
online služby v bezpečném prostředí. Zároveň pracujeme v rámci AKČR na
konceptu využití elektronické identity pro úředníky a další pracovníky
veřejného sektoru.