Snižování regulatorní zátěže

Snižování regulatorní zátěže je v současné době velmi frekventovaným tématem při diskusích o hledání způsobu zefektivňování veřejné správy. Pojícím prvkem těchto diskusí je snaha zlepšit dostupnost přístupu subjektů společnosti (občanů, podnikatelů, institucí) ke správě svých úředních či administrativních záležitostí.

Regulatorní zátěží se v oblasti veřejné správy rozumí všechny náklady územní samosprávy nebo občana spojené s povinnostmi (např. informačními) uloženými právními předpisy. Stav regulatorní zátěže občanů a veřejné správy je od roku 2014 monitorován v návaznosti na příslušná opatření zachycená v dokumentu Strategický rámec rozvoje veřejné správy České republiky pro období 2014–2020. Koordinátorem aktivit je Ministerstvo vnitra a v rámci svých kompetencí se na snižování regulatorní zátěže podílejí také Ministerstvo průmyslu a obchodu (zejména ve vztahu k podnikatelům) a Úřad vlády ČR (zejména v procesu hodnocení dopadů regulace (RIA)).

Možnosti snižování regulatorní zátěže

Ministerstvo vnitra nechalo v roce 2016 zpracovat Analýzu současného stavu snižování regulatorní zátěže občanů a veřejné správy v ČR, která zmapovala současný stav regulatorní zátěže a odhalila její slabá místa. Součástí analýzy byla rovněž doporučená opatření, která mají pomoci snížit regulatorní zátěž v problematických oblastech. Mezi nimi například zrušení místní příslušnosti pro vydávání řidičských průkazů, tj. občané by si mohli zažádat o vydání řidičského průkazu na kterémkoli úřadu obcí s rozšířenou působností, jako je tomu nyní u občanských průkazů, dále elektronizace a digitalizace komunikace mezi úřadem a občanem nebo rozšíření využití elektronického podepisování. Vedle těchto dílčích zlepšení by snižování regulatorní zátěže pomohlo také koncepční využívání hodnocení dopadů regulace (RIA) nebo připravovaná změna zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, která má zamezit obstrukčnímu jednání některých žadatelů, kteří systematicky zahlcují úřad svými žádostmi. Všechna zmíněná opatření jsou v současné době diskutována či již připravována.

Součástí analýzy je také přehled mezinárodních příkladů dobré praxe snižování regulatorní nebo administrativní zátěže. Průkopníkem v měření a snižování administrativní zátěže občanů je Nizozemsko, které se úspěšným využití metody tzv. Route maps (Cestovní mapy) stalo vzorovou předlohou pro Ministerstvo vnitra, které nyní podle nizozemského vzoru uvažuje o přípravě obdobného projektu. Důkladný monitoring úředního styku u dvanácti tzv. modelových profilů (tj. představitelé typického zástupce určité skupiny obyvatelstva, jako jsou například důchodci, studenti, svobodné matky apod.) zjišťoval s jakými konkrétními překážkami a obtížemi (administrativní zátěží) se dané skupiny obyvatel potýkají. Následným zjednodušením legislativních předpisů v identifikovaných oblastech došlo k úspoře časových nákladů o cca 20 %. O dalších zkušenostech zemí, které jsou vybranými lídry, se můžete dočíst ve zmíněné analýze na webové stránce www.mvcr.cz v sekci Veřejná správa.

Optimalizace sběru dat

Zápisy do registrů, vyplňování dotazníků nebo formulářů a další vykazování nejrůznějších dat patří mezi běžné administrativní činnosti obcí a měst. Zvláště pro malé obce se skromným personálním obsazením obecního úřadu případné nadbytečné sběry dat s sebou nesou problémy v podobě regulatorní zátěže. Ministerstvo vnitra proto iniciuje a podporuje kroky k racionalizaci a optimalizaci systému sběru dat ve veřejné správě. V roce 2016 byla vypracována Analýza zatížení veřejné správy sběrem dat a z ní vycházející Metodika optimalizace sběru dat. Materiály byly projednány meziresortní Radou vlády pro veřejnou správu a s dokumenty jsou v současné době seznamovány jednotlivé státní instituce. V návaznosti na stanoviska jednotlivých resortů bude dále iniciováno jednání v připravovaných opatřeních a jejich naplňování v kooperaci s resorty. Cílem je konsensuální implementace návrhů na opatření snížení regulatorní zátěže.

Role eGovernmentu

Významnou měrou se z dlouhodobého hlediska na snižování zátěže podílejí aktivity spojené s eGovernmentem a jeho potenciálem. Již samotná informatizace územní veřejné správy, v podobě vybavení úřadů počítači, připojením k internetu, poskytování on-line služeb, znamenala a stále znamená základní krok k jednodušší, rychlejší a efektivnější komunikaci mezi občanem a úřadem. Elektronizace a digitalizace veřejné správy a styku občana s úřadem (a naopak) je proto i nyní zásadní aktivitou v procesu snižování regulatorní zátěže. Rovněž vybudovaná a stále se rozšiřující síť kontaktních míst Czech POINT, kterých je již přes 7 200, přinesla přiblížení veřejné správy občanům a tím zlepšení nabízených služeb a snížení zátěže. Jako přínosný se potvrdil také Portál veřejné správy, na kterém se v elektronické podobě ukládají texty zákonů, adresáře úřadů nebo návody životních situací (aktuálně cca 480 návodů), které občanům radí, jak, kde a s kým řešit nejrůznější úřední záležitosti. On-line dostupnost informací a rad z domova nesporně přináší zásadní snížení zátěže jak pro občany, tak pro úřady.

Zjednodušení a zefektivnění styku s úřadem přineslo také zavedení datových schránek, jejichž prostřednictvím lze elektronicky komunikovat a činit úkony ve vztahu k orgánům veřejné moci, což snižuje „papírování“. Podle dostupných statistických dat bylo k 13. březnu 2017 zřízeno více než 800 000 datových schránek a odesláno 436 000 000 datových zpráv. Dalším krokem byl zákon o základních registrech, kterým byly legislativně zakotveny tzv. Základní registry (Registr obyvatel, Registr osob, Registr územní identifikace, adres a nemovitostí a Registr práv a povinností). Tímto způsobem byly položeny základy pro propojení datového fondu veřejné správy a vytvořena základní sada referenčních údajů, což značně usnadnilo činnost úřadům a v důsledku i zlepšilo služby občanům.

Spolupracujte s Ministerstvem vnitra na snižování administrativní zátěže obcí

K lepší informovanosti obcí o jednotlivých povinnostech v oblasti výkaznictví se v současné době zpracovává tzv. Termínovník, což je kalendářový přehled termínů informačních povinností. Měl by obcím zpřehlednit pracovní rok a umožnit plánování práce bez stresu spojeného s plněním „na poslední chvíli“. Ministerstvo vnitra chce spolupracovat s úředníky obcí, kteří se v účetním a výkazním prostředí pohybují, mají zkušenosti a zájem podílet se na zjednodušení práce. V případě zájmu prosím pište na e-mail osr@mvcr.cz.