Bezbariérové přístupnosti webu není třeba se bát, říká Radek Pavlíček

21. 11. 2014 VSOL 4/2014 Veřejná správa on-line

Jedním ze soutěžních kritérií při hodnocení Zlatého erbu, soutěže o nejlepší webové stránky a elektronické služby měst a obcí, je testování bezbariérové přístupnosti webu. Metodiku i vyhodnocení mají na starost odborníci z projektu Blind Friendly Web. O podrobnostech s námi pohovořil Radek Pavlíček.

Co je to přístupnost a proč je důležitá?

Smyslem přístupnosti je zmírňovat či odstraňovat bariéry na webu tak, aby kladl svým uživatelům co nejméně překážek a ti jej mohli bez problémů používat a udělat na webu to, proč na něj přišli (získat požadovanou informaci, vyplnit formulář, atp.). Pro stručnou charakteristiku přístupnosti nám může posloužit následujících pět zásad:

  • Dostupnost: uživatel se musí být schopen k informacím vůbec dostat.
  • Ovladatelnost: když už se uživatel dostane tam, kam potřebuje, musí být schopen daný prvek ovládat (typickým příkladem jsou odkazy či formulářové prvky).
  • Srozumitelnost: uživatel musí rozumět tomu, co se po něm chce.
  • Orientace: uživatel se musí být pomocí navigačních mechanismů na webu dostat tam, kam potřebuje.
  • Čas: toto všechno musí být schopen udělat v rozumném čase.

Je přístupnost nějak legislativně ošetřena?

Na národní úrovni je legislativní rámec pro oblast přístupnosti vymezen zejména u webových stránek úřadů jako orgánů veřejné správy. Podle ustanovení § 5, odst. 2, písm. F), zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy jsou orgány veřejné správy povinny mimo jiné: „postupovat při uveřejňování informací způsobem umožňujícím dálkový přístup tak, aby byly informace související s výkonem veřejné správy uveřejňovány ve formě, která umožňuje, aby se s těmito informacemi v nezbytném rozsahu mohly seznámit i osoby se zdravotním postižením“. Konkrétní požadavky pak stanovuje vyhláška č. 64/2008 Sb., o formě uveřejňování informací souvisejících s výkonem veřejné správy prostřednictvím webových stránek pro osoby se zdravotním postižením (takzvaná vyhláška o přístupnosti).

Protože stávající Vyhláška o přístupnosti z roku 2008 již nepokrývá aktuální potřeby z hlediska přístupnosti, je v plánu začít v praxi používat mezinárodně uznávanou metodiku Web Content Accessibility Guidelines 2.0, která přináší celou řadu výhod.

Jaká je vaše role v soutěži Zlatý erb?

Michal Jelínek z brněnského TyfloCentra v poradně pro přístupnost
Michal Jelínek z brněnského TyfloCentra v poradně pro přístupnost

Už od roku 2003 společně s kolegy z týmu pod hlavičkou projektu Blind Friendly Web, který v současné době realizuje brněnské TyfloCentrum, testujeme přístupnost webových stránek obcí a měst v celostátním kole soutěže a jsme odborným garantem pro oblast přístupnosti. Kromě toho jsme autory zkráceného testu bezbariérovosti, který se používá hodnotiteli v krajských kolech.

Tak jako vše, i způsob našeho testování a hodnocení webů prošel za dobu, co s organizátory soutěže spolupracujeme, určitým vývojem. Testování v letech 2002 a 2003 bylo založeno na výpočtu míry přístupnosti v procentech v závislosti na stanovené prioritě jednotlivých zásad metodiky Blind Friendly Web, kterou jsme v té době používali jako referenční (v ČR dosud nebyla žádná obecně platná pravidla přístupnosti). Stoprocentně přístupných webů bylo velmi málo, za výborný výsledek se považovala více než 80 % přístupnost.

V roce 2004 došlo k první zásadní změně. Výsledkem testování již nebylo jediné číslo, určující míru přístupnosti v procentech, ale weby byly zařazovány do kategorií základní, střední a nejvyšší úroveň přístupnosti podle toho, jaká kritéria přístupnosti web splňoval. Hodnocení stále probíhalo heuristicky dle vlastní metodiky Blind Friendly Web.

Od roku 2005 pak dochází k většímu zapojení testerů se zrakovým handicapem a většímu důrazu na reálnou přístupnost webu. Weby už nejsou testovány pouze heuristicky oproti zvolené metodice (Blind Friendly Web, později vybraná pravidla z českých Pravidel přístupnosti), ale toto heuristické testování je doplněno i uživatelským testováním a výsledné hodnocení u jednotlivých webů pak zohledňuje nejen formální a praktickou míru naplnění jednotlivých pravidel přístupnosti, ale odráží i hodnocení uživatelů se zrakovým postižením.

Čas od času jsme se hodnocení snažili zpestřit nějakou praktickou novinkou. V letech 2005 a 2006 to byly testy rychlosti vyhledání zadané informace, v posledních letech je to pak plnění jednoduchých úkolů, jejichž cílem je zjistit, zda a jak je pro uživatele web přínosný i po praktické stránce.

Při testování se snažíme být maximálně transparentní. Každý rok zveřejňujeme podrobnou zprávu z testování a zájemci mají možnost se s výsledky detailněji seznámit jak na dálku, tak na konferenci ISSS v naší Poradně pro přístupný web.

Od samotného počátku naší účasti v soutěži také navrhujeme web na Zvláštní cenu ministra vnitra, udělenou ministrem vnitra za nejlepší bezbariérový přístup na webové stránky při soutěži Zlatý erb. Připomeňme si její držitele z jednotlivých ročníků soutěže:

Jaké jsou trendy v oblasti přístupnosti?

Za dobu, co přístupnost ve Zlatém erbu testujeme, došlo k výraznému posunu v technickém provedení webů. Zatímco dříve nebývalo výjimkou, že jsme i několik webů museli z hlediska přístupnosti hodnotit velmi nízko, či jim dokonce dát za přístupnost 0 bodů, dnes můžeme s potěšením konstatovat, že fatální nedostatky v technických aspektech přístupnosti už weby prakticky nevykazují.

Problematická stále zůstává orientace ve velkém množství dat, které jsou na webech měst a obcí prezentovány. Lidé chodí na webové stránky měst a obcí pro informace a chtějí je získat co nejrychleji. Drtivá většina webů však má v oblasti přehlednosti, použitelnosti a srozumitelnosti poskytování informací stále rezervy.

Problematická je také nepřístupnost prezentovaných dokumentů. Poměrně často se dnes setkáváme se situacemi, kdy webová prezentace jako taková je přístupná, ale publikované dokumenty již nikoliv, a uživatel se tak nemůže seznámit s informacemi, pro které na web přišel. Věříme, že připravovaná změna legislativy v této oblasti přinese zlepšení tohoto nevyhovujícího stavu.

Co byste vzkázal čtenářům?

Přístupnosti není třeba se bát. Ve své podstatě není složitá a v mnoha případech jde ruku v ruce s tvorbou kvalitního webu. Pokud autor při tvorbě webu respektuje aktuální standardy a trendy a odvádí „poctivé řemeslo“, stránky jím vytvořené by neměly z hlediska základních požadavků na přístupnost klást uživatelům nějaké vážné překážky.

Samosprávám může přístupnost přinést celou řadu výhod: snížit provozní náklady, zvýšit počet návštěvníků či zlepšit pozitivní nahlížení veřejnosti na úřad jako takový.

Pokud byste potřebovali s přístupností nějak pomoci, jsme vám k dispozici. Pod hlavičkou neziskového projektu Blind Friendly Web nabízíme celou řadu služeb, jejichž cílem je pomoci provozovatelům, kodérům či tvůrcům obsahu při zpřístupňování webové prezentace. Více informací najdete na www.blindfriendly.cz.

Mgr. Radek Pavlíček
Mgr. Radek Pavlíček (1978)
Radek Pavlíček vystudoval Fakultu informatiky Masarykovy univerzity v Brně. Od roku 1998 se zabývá speciální informatikou pro uživatele s těžkým postižením zraku, dlouhou dobu působil jako lektor a učil své nevidomé a slabozraké klienty používat počítač. Nyní se věnuje hlavně konzultační a metodické činnosti.
V oblasti přístupnosti aktivně působí od roku 2001, je autorem metodiky Blind Friendly Web a spoluautorem českých Pravidel přístupného webu. Přístupnost je Radkovým koníčkem a věnuje se jí i v rámci svých dalších pracovních aktivit, v projektu Blind Friendly Web má na starost testování přístupnosti a jeho koordinaci, vede školení tvorby přístupného webu či dokumentů. Radek se velmi intenzivně věnuje propagaci přístupnosti na konferencích, seminářích, workshopech a dalších akcích, na které se přístupnost tematicky hodí. O přístupnosti píše na blog POSLEPU a příležitostně pro magazín Zdroják.