Současnost i budoucnost tuzemského ICT v kostce
V rámci letošní konference ISSS proběhl čtvrtý ročník ICT Summitu, který je jakousi „vlajkovou akcí“ ICT Unie. Úvodní blok poctila svou přítomností místopředsedkyně Evropské komise Neelie Kroesová. Na akci se diskutovalo především o současném stavu digitální agendy v Česku, např. jaké priority má nebo měla by mít v této oblasti vláda, které konkrétní kroky kabinet či jednotlivá ministerstva chystají a jak k tomu může přispět ICT průmysl.
Neelie Kroesová v první, „komornější“ části ICT Summitu moderované Jakubem Železným, které se zúčastnil i prezident ICT Unie Svatoslav Novák a digitální šampion ČR Ondřej Felix, hovořila o důležitosti vzniku jednotného evropského trhu i dalšího rozvoje eGovernmentu v členských zemích EU. Konkrétně zmínila také elektronické zdravotnictví, jež může pomoci zvýšit efektivitu a kvalitu poskytované zdravotní péče. Svatoslav Novák poděkoval paní eurokomisařce za její aktivity v oblasti digitální agendy i za její účast na konferenci a upozornil, že v ČR je velmi aktuální mj. nutnost odstranění bariér pro budování vysokorychlostních přístupových sítí nové generace.
Jak podpořit další rozvoj eGovernmentu
Druhou část ICT Summitu moderoval člen představenstva ICT Unie Václav Mach. Na úvod podepsali Svatoslav Novák a Pavel Štěpánek, výkonný ředitel České bankovní asociace (ČBA), memorandum o spolupráci ICTU a ČBA. Obě organizace chtějí přispět k rozvoji eGovernmentu a moderních forem elektronické komunikace mezi občany, veřejným sektorem a privátní sférou s cílem zvýšení efektivnosti a uživatelského komfortu této komunikace. Důležitým tématem pro nejbližší období bude využití systémů eGovernmentu pro bankovní sféru umožňující vzdálenou identifikaci klienta, zejména přístup k základním registrům. ČBA a ICTU také již společně vytvořily standard elektronické fakturace B2C-ISDOC, který usnadňuje a sjednocuje postupy při zasílání elektronických faktur klientům přímo do elektronického bankovnictví.
Svatoslav Novák připomněl výzvu adresovanou nové vládě – podepsaly ji ICTU, ČBA, Svaz průmyslu a dopravy, Hospodářská komora ČR i řada dalších sdružení –, na jejímž základě kabinet doplnil oblast ICT mezi priority rozvoje ČR ve svém programového prohlášení. Roman Kamarýt, vedoucí pracovní skupiny eGovernment 2014+, pak představil doporučení ICT Unie pro rozpracování programového prohlášení vlády v oblasti rozvoje ICT a digitální agendy.
Zásadní je podle uvedeného materiálu budovat sdílené služby poskytované napříč resorty, „neobjevovat objevené“, ale inspirovat se pozitivními zkušenostmi ze srovnatelných států a pro nezbytné změny a projekty v oblasti ICT využít v maximální možné míře financování z fondů EU. Mezi hlavní doporučení patří posílení personální kapacity na straně veřejné správy, zabezpečení institucionální stability (vytvoření funkční instituce pro řízení ICT politiky státu v oblasti strategie, např. Rada vlády pro konkurenceschopnost a informační společnost – RVKIS), dále vytvoření koncepce národní architektury veřejné správy ČR, stanovení plánu a rozvoje projektů včetně zacílení investic, zajištění dlouhodobého financování ICT politiky státu nebo efektivní provozování ICT řešení a jejich udržitelnost.
Jan Petrůj ze společnosti IDC CEMA následně prezentoval výsledky analýzy vypovídající o nízké efektivitě dosavadních investic do eGovernmentu v ČR ve srovnání s ostatními zeměmi Visegrádské čtyřky. Poukázal na skutečnost, že v Česku chybí silnější vedení a vize pro ICT ve veřejném sektoru, stejně jako centrální podpora sdílených nástrojů.
Novinky v e-fakturaci a další témata
Petr Kuchař, vedoucí pracovní skupiny ICTU Elektronické standardy výměny dat, seznámil přítomné s aktualizovanou verzí národního formátu elektronické fakturace ISDOC, kterou ICTU připravila ve spolupráci s ministerstvem financí. ISDOC ve verzi 6 je rozšířen o specifické položky používané ve veřejném sektoru, jimiž jsou např. číslo a platnost smlouvy, spisová značka a číslo jednací, kódy výkonového účetnictví státu nebo položky pro evidenci spotřební daně. Označování faktur příslušnými kódy umožní centrálně sledovat, kterých kapitol státního rozpočtu se týkají, a stát bude mít mnohem lepší přehled o pohybu svých finančních prostředků. To může přispět k větší transparentnosti tuzemské veřejné správy a účinnější kontrole finančních toků.
Dalšími vystupujícími byli např. náměstkyně ministra vnitra pro veřejnou správu a legislativu Adriana Krnáčová, poslanec a předseda hospodářského výboru Poslanecké sněmovny Ivan Pilný, předseda Rady ČTÚ Jaromír Novák, Jiří Řehola z ministerstva průmyslu a obchodu nebo Ivan Ištvánffy z NASES (Národná agentúra pre sieťové a elektronické služby). Ten přiblížil situaci na Slovensku, kde byla významná část finančních prostředků z fondů EU použita na rozšíření vysokorychlostního internetu.
ICT vzdělávání: „last but not least“
Na závěr ICT Summitu zavítal i místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace Pavel Bělobrádek. Ten přijal pozvání i na diskusní setkání uspořádané pracovní skupinou ICTU pro vzdělávání, které se konalo bezprostředně po skončení ICT Summitu. Věnováno bylo zejména otázkám zvýšení kvality vzdělávání na vysokých školách a jeho relevance pro potřeby trhu práce. Zástupci akademické sféry a ICT firem diskutovali mezi sebou i s přítomným vicepremiérem.
Pavel Bělobrádek uvedl, že metodika hodnocení kvality vysokých škol (a potažmo vědy a výzkumu) není zdaleka optimální a naše země dokáže jen obtížně reagovat na to, co potřebuje a vyžaduje trh. Diskutující hovořili také o problematice akreditací, „rankingu“ univerzit, důležitosti rozvoje multidisciplinární výuky a zlepšení „měkkých dovedností“ studentů a také o potřebě zavedení povinných praxí v rozsahu nejméně jednoho semestru. Shodli se na důležitosti přijetí kvalitního vysokoškolského zákona. Setkání moderoval místopředseda představenstva ICTU Zdeněk Pilz.