Metodika zadávání veřejných zakázek

Řada starostů obcí volá zcela oprávněně po zjednodušení administrativy, která souvisí se zadáváním veřejných zakázek. Vzhledem k složitosti legislativy žádají o vytvoření jednoduchého manuálu, který by jim usnadnil práci a pomohl překonat záludnosti předpisů.

V této souvislosti je třeba upozornit na Metodiku zadávání veřejných zakázek, kterou zpracovalo Ministerstvo pro místní rozvoj – Odbor práva veřejných zakázek a koncesí. Tato verze metodiky je zpracována primárně pro elektronické použití. Obsahuje velké množství hypertextových odkazů, které umožní rychlý přesun od hesla na jiné místo v metodice, kde je toto heslo vysvětleno. Materiál zahrnuje obsáhlou problematiku zadávání veřejných zakázek a je zpracován podle právního stavu k 1. říjnu 2013.

V první části jsou vysvětleny základní pojmy, druhá část se věnuje přípravě zadávacích podmínek, v třetí části jsou rozebrány všechny procesní instituty, část čtvrtá popisuje druhy zadávacích řízení a pátá část se zabývá soutěží o návrh. V šesté části jsou popsány opravné prostředky, část sedmá je o veřejných zakázkách v oblasti obrany nebo bezpečnosti. Pro většinu obcí a měst bude zajímavá závěrečná část, která se zabývá metodikou veřejných zakázek malého rozsahu. Popisuje závazná pravidla zadávání veřejných zakázek, obecné způsoby zadání (právní rámec), speciální kapitola se věnuje elektronickým tržištím a pořizování a uchovávání dokumentů.

Z úvodní části přetiskujeme zkrácené obecné zásady veřejného zadávání.

Zásady veřejného zadávání

Při zadávání veřejných zakázek je každý subjekt povinen dbát, aby dodržoval základní zásady, tj. výchozí pravidla, která musí být dodržena vždy, bez ohledu na druh veřejné zakázky nebo druh řízení v němž je zadávána. Tyto zásady se promítají jak do přípravy zadávacích podmínek a zadávacího řízení, tak do postupu zadavatele v zadávacím řízení či při uzavírání smlouvy.

Každý je povinen v souvislosti se zadáváním veřejné zakázky dodržet zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

Při postupu podle zákona o veřejných zakázkách je třeba tyto aplikovat při zadávání zásady v případě veřejného zadavatele nadlimitních veřejných zakázek, podlimitních veřejných zakázek i veřejných zakázek malého rozsahu, jakož i při soutěži o návrh.

Zásada transparentnosti říká, že jakákoliv zakázka musí být vždy zadána transparentním způsobem. Základním účelem zásady je zajištění co největší průhlednosti řízení, která podstatnou měrou přispívá k přezkoumatelnosti celého řízení a k možnosti kontroly postupu v řízení.

Naplnění této zásady lze spatřovat například v povinnosti

• pořizovat o všech významných úkonech písemnou dokumentaci;
• jasně vymezit kritéria, dle kterých budou hodnoceny nabídky dodavatelů;
• opatřit všechna rozhodnutí řádným odůvodněním;
• uveřejnit smlouvu na plnění veřejné zakázky;
• uveřejnit skutečně uhrazenou cenu veřejné zakázky.

Zásada rovného zacházení říká, že každý zadavatel je v průběhu zadávání veřejné zakázky, resp. již od okamžiku přípravy řízení, povinen přistupovat stejným způsobem ke všem dodavatelům, kteří mohou podat či podávají nabídky.

K dodržení této zásady ze strany zadavatele dochází například tím, že v souvislosti s přípravou řízení definuje jeho přesné podmínky tak, aby všichni uchazeči předem věděli, jak bude řízení probíhat.

Zásada zákazu diskriminace uvádí, že v průběhu zadávání veřejné zakázky je zadavatel povinen postupovat vždy tak, aby jeho jednáním nedošlo k neodůvodněné diskriminaci žádného z dodavatelů. Zadavatel vymezením zadávacích podmínek vždy diskriminuje tu část dodavatelů, kteří zadávací podmínky nemohou splnit, a proto se nemůžou účastnit zadávacího řízení. Veškeré podmínky omezovacího charakteru (požadavky na kvalifikaci, obchodní podmínky, jiná smluvní ustanovení) však musí podstatným způsobem souviset s předmětem veřejné zakázky. Zadavatel je tedy oprávněn stanovit přesné podmínky pro účast v řízení, nesmí však uzavírat přístup jiným dodavatelům z důvodů, které podstatným způsobem nesouvisejí s předmětem veřejné zakázky.

Zásady „3 E“

Smyslem zadání veřejné zakázky je zajistit statek, který zadavatel skutečně potřebuje pro zajištění plnění svých úkolů tak, aby uspokojil jeho potřebu (účelnost) za co nejnižší cenu (hospodárnost), respektive za nejnižší cenu připadající na jednotku užitečnosti (efektivnost). Ve své podstatě se jedná o to, aby zadavatel se svěřenými prostředky ekonomicky a smysluplně nakládal. Na úrovni veřejné správy je tato povinnost především ustanovena zákonem č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě, zákonem č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, zákonem č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, zákonem č. 129/2000 Sb., o krajích a zákonem č. 128/2000 Sb., o obcích.

Účelností se rozumí takové požití veřejných prostředků, které zajistí optimální míru dosažení cílů při plnění stanovených úkolů. Jde tedy o vztah mezi zamýšlenými cíli a skutečnými dopady vykonané činnosti (zda byla uspokojena potřeba, která danou činnost vyvolala).

V přípravné fázi veřejné zakázky zadavatel naplňuje zásadu účelnosti zejména prostřednictvím precizního vymezení předmětu veřejné zakázky, případně technických podmínek, a obchodních podmínek.

Hospodárností se rozumí takové použití veřejných prostředků k zajištění plnění úkolů, při němž dojde k co nejnižšímu vynaložení svěřených prostředků a zároveň je dodržena odpovídající kvalita plněných úkolů. Jinými slovy jde o minimalizaci nákladů (finanční, lidské, věcné) na plnění svěřených úkolů s tím, že je zároveň také dodržena požadovaná kvalita vykonávaných úkolů. Při sledování kritéria hospodárnosti musí zadavatel brát v potaz nejen náklady prvotní (pořizovací), ale i provozní.

Efektivností se rozumí takové použití veřejných prostředků, kterým se dosáhne nejvýše možného rozsahu, kvality a přínosu plněných úkolů ve srovnání s objemem prostředků vynaložených na jejich plnění. Jde tak o vztah mezi vstupem (náklady) a výstupem (zboží, služby či jiná činnost). Efektivností dochází k optimalizaci zdrojů využitých k zajištění plnění úkolů.

Výše uvedené zásady zadavatele provází již od okamžiku rozhodnutí pořídit požadované plnění.

Zásady hospodárnost, efektivnost a účelnost jsou přímo promítnuty do ustanovení § 78 zákona o veřejných zakázkách. Zadavatel je povinen v případě volby základního hodnotícího kritéria ekonomická výhodnost, vždy také stanovit dílčí hodnotící kritéria tak, aby vyjadřovala vztah užitné hodnoty a ceny.