Zeptali jsme se Mgr. Pavla Koláře, náměstka ministra vnitra ČR pro veřejnou správu

11. 7. 2013 VSOL 3/2013 Veřejná správa on-line
Mgr. Pavel Kolář, náměstek ministra vnitra ČR pro veřejnou správu
V jakém stavu je z vašeho pohledu český e-government a reforma veřejné správy?
Český e-government stojí na prahu nového programového období. Důraz je proto kladen na definici tematických okruhů, v jejichž rámci by měly být realizovány legislativní i nelegislativní opatření, včetně projektů, tak, aby bylo možné dosáhnout modernizace veřejné správy v souladu s cíli, které vytyčila vláda ČR. MV ČR v současnosti pracuje na dokumentech „Strategický rámec“ veřejné správy a e-governmentu, tak koncepce rozvoje veřejné správy. Navazuje přitom na cíle vytýčené Strategií realizace Smart Administration a plně respektuje podmínky nastavené Evropskou unií pro čerpání financí ze strukturálních fondů. V uplynulém období se nám v oblasti e-vládnutí podařilo zrealizovat kmenové projekty a na tyto úspěchy budeme nyní navazovat.
Pokud mluvíme o technických změnách vedoucích k elektronizaci veřejné správy, musíme s tím, ruku v ruce, mluvit o lidských zdrojích a vzdělávání. Ten první krok, který obsahuje změnu legislativy, budování informačních systémů, jejichž datový obsah je garantovaný státem, se postupně uskutečňuje. V praxi většina z nás využila služeb Czech POINTu, nebo možnost elektronického podání dokumentů. S elektronickými dokumenty jsou spojeny už konkrétní úspory za přispění informačního systému datových schránek, který zároveň zrovnoprávnil písemnou a elektronickou formu dokumentu.
V oblasti moderních nástrojů řízení se mohu zmínit o probíhajícím projektu Procesního modelování agend veřejné správy, který nám umožní jejich následnou standardizaci a finanční ohodnocení jejich nákladovosti. Pokud se podívám na tento neúplný výčet, je zřejmé, že po technické stránce se pro elektronizaci udělalo hodně. Tam, kde jsou pořád ještě velké možnosti ke změně, je v oblasti lidských zdrojů. A to nejen těch úřednických. Konzervativní způsob myšlení, i přes relativně velké investice do vzdělávání v oblasti e-governmentu, dále zůstává. Může existovat mnoho nástrojů, sofistikovaných a usnadňujících práci, když se ale jeden elektronický formulář vyplní ručně nebo si úředník bude opakovaně vyžadovat údaje, které má k dispozici v informačním systému základních registrů, vždy bude elektronizace veřejné správy pokulhávat.
Pokud jde o reformu veřejné správy, nechceme ji provádět nekoncepčně. Příprava zákona o úřednících prošla téměř pětiletou peripetií, která byla poznamenána jak pádem vlády, tak personálními změnami na Ministerstvo vnitra, které celý proces výrazně zpomalily a měly rovněž vliv na projednávání návrhu s těmi, kterých se to týká nejvíce – s územními a dalšími správními úřady, se kterými se chystáme navázat úzkou spolupráci.
Mělo by se především jednat o změnu přístupu k využití úpravu vyměření působnosti, výběrových řízení a vzdělávání úředníků.
Vládě jsme již předložili návrh paragrafovaného znění zákona, kde nyní bude probíhat jeho projednávání. Současně také připravujeme novelizaci zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků, který by se měl přibližovat zákonu o státních úřednících. Kde se nechystáme zásadně měnit jeho podstatu, jelikož lze tento zákon směle řadit k těm nejlepším, co tu po r. 2000 vznikly – o čemž svědčí i minimum jeho novelizací.
Jsme si vědomi toho, že tento zákon je všeobecně velmi dobře přijímán, a proto jej chceme cestou dílčích úprav přiblížit k již zmiňovanému zákonu a zvýšit tak prostupnost mezi státní správou a samosprávou.
Chcete zmínit ještě nějaké další priority v této oblasti?
Dominantním tématem pro oblast e-governmentu je podpořit konkurenceschopnou a na inovacích založenou ekonomiku ČR, a to prostřednictvím důsledného zavádění principů e-vládnutí do veřejné správy. Takto provedenou integrací prostředků a nástrojů chceme zjednodušit a racionalizovat většinu postupů.
V ohnisku našeho zájmu zůstává stále občan a jeho potřeby komunikace s veřejnou správou, a proto budeme důsledně odstraňovat problematizující faktory, jako jsou např. duplicitně vedené agendy, neexistence standardů pro procesy ve veřejné správě, neúměrná administrativní zátěž, nekoncepčnost, neefektivita a nízká transparentnost procesů ve veřejné správě. Naším cílem je tzv. úplné elektronické podání. Toto řešení bude vycházet z využití inteligentního formuláře, který si můžeme představit jako interaktivní rozhraní umožňující formou kompozitních služeb vyplnění údajů žadatele bez nutnosti předkládat jakékoliv další doklady, neboť údaje jsou doplňovány automaticky z informačních systémů na základě prvotní autentizace žadatele.
Jak to bude vypadat v praxi?
Agendy ve veřejné správě bude možno provádět třemi způsoby – a) samoobslužným procesem s formulářem dostupným na Portále veřejné správy a jeho následným podáním prostřednictvím datové schránky, b) asistovaným procesem prostřednictvím rozhraní CzechPOINT s variantami on-line a off-line rozhodnutí a c) interaktivním procesem s postupným prohledáváním identifikovaným a autorizovaným uživatelem přes portál veřejné správy.
Ministerstvo vnitra si je vědomo důležitosti efektivního fungování veřejné správy, a to v celé její šíři. Proto se realizují všechny výše uvedené kroky vedoucí k její racionalizaci a zefektivnění – vyjádřené jednoduchou větou: Efektivní štíhlý úřad nadměrně nezatěžující své klienty. Samozřejmě jiné byly možnosti realizace těchto vizí v 90. letech a dnes, ale základ je pořád stejný. Místo nepřehledného systému zákazů a omezení dát jednoduchá a transparentní pravidla, která platí pro všechny bez výjimek. Místo robustního nepružného výkonu velkého množství nadbytečných agend minimální, ale o to kvalitnější výkon bezpodmínečně nutných agend. Minimální zatížení přenášením kompetencí státu na obce základního typu a v případě přenesení kompetence na obce její úhrada na základě standardů a nákladových modelů. K tomu účelu podpořím další pokračování projektů zaměřených na procesní modelování ve veřejné správě, spojených s následnou standardizací zahrnující časové, personální, informační a technologické požadavky, jejichž splnění je předpokladem pro kvalitní výkon agendy.
A abych ještě doplnil ty priority – mezi ty neposlední v řadě patří rovněž například podpora zavádění nástrojů metod kvality rozvoje ve veřejné správě, snižování byrokratické zátěže atd.
Na co se může veřejná správa těšit v horizontu následujících měsíců?
Jak jsem již předeslal, v nejbližších měsících chystáme setkání se zástupci územních samospráv, abychom s nimi prodiskutovali záměry ministerstva v rámci přípravy Koncepce rozvoje veřejné správy. Budu velice rád, když se nám podaří navázat intenzivní spolupráci, a to na bázi rovnocenného partnerství.