Příjmy obcí podle krajů

Obecní příjmy 2.

S přihlédnutím k souhrnnému přehledu příjmů obcí podle velikostních kategorií, o kterém jsme psali v předchozí části, je třeba posuzovat "bohatost obcí" v jednotlivých krajích. Je totiž nutné přihlížet také k velikostní struktuře, která ovlivňuje průměrné příjmy všech obcí v kraji.

Není např. náhodné, že na prvních třech místech z hlediska celkových příjmů na obyvatele (viz tab. 2), jsou obce Jihomoravského, Plzeňského a Moravskoslezského kraje. Jejich průměrné celkové příjmy na obyvatele výrazně ovlivnily právě příjmy našich tří největších měst -- Brna, Ostravy a Plzně. Proto přikládáme rovněž orientační tabulku velikostní struktury obcí podle jednotlivých krajů.

Tab. 1: Počty obcí v krajích podle velikostních skupin (rok 2007)

Z jednotlivých krajů dosáhly nejvyšších příjmů v přepočtu na obyvatele v období 2004 až 2007 (tab. 2) obce Jihomoravského kraje, a to 23 231 Kč. Je to o 14 % více než činil průměr za všechny kraje. Nejmenší rozpočtové příjmy (18 213 Kč) vykázaly obce v Královéhradeckém kraji, zaostaly tak za průměrem obcí v ostatních krajích o 10 %.

Tab. 2: Příjmy obcí (bez Prahy) podle krajů (průměrné hodnoty přepočtené na obyvatele v Kč za období 2004–2007)

Daňové příjmy

Nejvyšší úroveň daňových příjmů vykázaly opět jihomoravské obce (12 142 Kč), na opačném konci nalezneme jihočeské obce (8 710 Kč, což je 72 % daňových příjmů obcí v nejbohatším kraji). Ty zůstaly za průměrem ve výši 9997 Kč o více než 1200 Kč v přepočtu na obyvatele. Pořadí krajů je stejné i u daně z příjmů fyzických osob a v jejím rámci daně ze závislé činnosti. Nejvíce aktivní při výběru daně z příjmů fyzických osob ze samostatné činnosti byly obce Středočeského kraje a naopak nejméně získaly moravskoslezské obce.

Obce v Ústeckém kraji byly favoritem při výběru poplatků celkem (v přepočtu na obyvatele), zejména poplatků a odvodů v oblasti životního prostředí. U místních a správních poplatků to byly obce plzeňského kraje. Nejméně na poplatcích celkem (v jejich rámci na správních a místních poplatcích) obdržely obce v kraji Vysočina. Nejvyšší výnos daně z nemovitosti dosáhly středočeské obce, a to 621 Kč, pouhých 428 Kč pak obce Zlínského kraje.

Nedaňové příjmy

U nedaňových příjmů dominovaly obce Plzeňského kraje. S částkou 3434 Kč značně převýšily průměr za celou Českou republiku. Platí to i o jednotlivých složkách nedaňových příjmů, s výjimkou odvodů příspěvkových organizací. V tomto případě se na prvním místě umístily obce moravskoslezského kraje. Nejmenší částku u nedaňových příjmů získaly do svého rozpočtu obce v Olomouckém kraji (1722 Kč), což platí i pro příjmy z vlastní činnosti.

Středočeské obce byly nejaktivnější při prodeji svého majetku. V přepočtu na obyvatele vykázaly nejvyšší příjmy, zejména v položce prodej nefinančního majetku. V případě prodeje finančního majetku byly nejúspěšnější obce Ústeckého kraje. Nejmenší částku prodejem majetku dosáhly obce v Olomouckém kraji, a to pouhých 40 % toho, co středočeské obce.

Dotace

Nejvíce dotací připlynulo do rozpočtu obcím Jihomoravského kraje, nejméně pak obcím v Královéhradeckém kraji. V rámci neinvestičních dotací získaly nejvíce moravskoslezské obce, a to především zásluhou dotací od rozpočtů ústřední úrovně, protože od krajské úrovně obdržely naopak nejméně -- pouhých 957 Kč. Nejštědřejším poskytovatelem těchto dotací byl kraj Vysočina, který převedl do rozpočtů obcí v přepočtu na obyvatele částku 1215 Kč.

Nejvíce prostředků v rámci investičních dotací vykázaly obce v Olomouckém kraji (2349 Kč), a to opět zásluhou dotací z rozpočtů ústřední úrovně. Liberecký krajský úřad poskytl obcím na svém území nejvyšší částku dotací na investice (242 Kč), nejméně štědrým byl ústecký krajský úřad (80 Kč, což je zhruba čtvrtina).

Struktura příjmů

Tab. 3: Struktura příjmů obcí (bez Prahy) podle krajů (průměrné hodnoty přepočtené na obyvatele v % za období 2004–2007)

Daňové příjmy

Nejvyšší podíl na celkových příjmech zaznamenaly daňové příjmy obcí Jihomoravského kraje (viz tab. 3), a to 52,3 %, nejnižší pak obce Ústeckého kraje (46,8 %), přičemž průměr za celou republiku byl 49,2 %. Daň z příjmů fyzických osob ze samostatné činnosti dosáhla největšího podílu u obcí Středočeského kraje (4,3 %), zatímco u obcí Ústeckého kraje byl tento podíl jen 2,8 %. I podíl výnosu daně z nemovitosti na celkových příjmech obcí se mezi kraji liší. Nejvyšší hodnoty nalezneme u obcí ve Středočeském kraji (3,2 %), nejnižší pak u obcí v Moravskoslezském kraji (1,6 %).

Nedaňové a kapitálové příjmy

Obce Jihočeského kraje vykázaly nejvyšší podíl nedaňových příjmů na celku, a to 15,8 %, nejnižší pak obce v Ústeckém a Olomouckém kraji (shodně 9,0 %). Tento nízký podíl byl v obou případech kompenzován nejvyšším podílem dotací na celkových příjmech obcí, který činil 37,4 %, resp. 35,2 %. Olomoucký kraj se na prvním místě umístil nejen u neinvestičních ale i u investičních dotací. Nejmenší podíl činily dotace v rozpočtu obcí Plzeňského kraje (25,3 %). Nejvyšší podíl neinvestičních dotací od krajského úřadu nalezneme u obcí v kraji Vysočina, nejmenší podíl tvořily v rozpočtech obcí Moravskoslezského kraje. V případě dotací na investice od krajských úřadů se na prvním místě umístily obce ve třech krajích, a to se shodným podílem ve výši 1,1 %. Jedná se o kraj Královéhradecký, Pardubický a Vysočina. S podílem 0,4 % na celku se na opačný konec dostaly obce v Karlovarské a Ústeckém kraji.

Kapitálové příjmy byly relativně nejvýznamnější u středočeských obcí (podíl 10,3 % na celku), nejmenší byl tento podíl v Olomouckém kraji (4,1 %).

Daně a dotace

Jak již bylo uvedeno, rozložení příjmů obcí podle krajů do určité míry odráží velikostní strukturu obcí, které jsou na jejich území. Platí to zejména pro hlavní daňové příjmy, jež se mezi obce rozdělují podle počtu obyvatel s použitím koeficientů zvýhodňujících větší obce.

Zajímavé je, že obce v Jihomoravském kraji získaly nejvíce (v přepočtu na obyvatele) nejen v rámci daňových příjmů, nýbrž i ve formě dotací. Naopak, obce Jihomoravského kraje, které se umístily na posledním místě u daňových příjmů, získaly na dotacích méně, než činí průměr za celou republiku. Nejmenší celkové příjmy (v přepočtu na obyvatele) vykázaly obce v Královéhradeckém kraji, které jsou na posledním místě i u dotací, zejména v důsledku nízkých investičních dotací.

Ing. Věra Kameníčková, CSc., Ing. Ondřej Pirohanič, CSc., CCB – Czech Credit Bureau, a. s.

Seriál Obecní příjmy

1. Porovnání příjmů obcí podle velikostních skupin, 23. 4. 2009
2. Příjmy obcí podle krajů, 24. 4. 2009 (právě čtete)