K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Nový zákon o hazardních hrách – dopady na obce

Správa místních poplatků III.

(Místní poplatky 10.)

Datum: 14. 4. 2015, zdroj: OF 1/2015, rubrika: Legislativa

Tento text představuje třetí část pojednání o správě místních poplatků, jehož právní úprava je obsažena v zákoně č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o místních poplatcích“), který však ve své procesní části obsahuje pouze některé instituty, které souvisejí se správou místních poplatků. Další příslušné postupy správce místních poplatků (obecního úřadu) jsou upraveny zákonem č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů.

Stanovení (vyměření) místních poplatků

Místní poplatky stanoví (vyměřuje) správce místního poplatku, a to platebním výměrem nebo hromadným předpisným seznamem (nebudou-li místní poplatky zaplaceny poplatníkem včas nebo ve správné výši – viz § 11 odst. 1 zákona o místních poplatcích).

Způsob vyměření hromadným předpisným seznamem využívá správce místního poplatku v případě potřeby vyměřit místní poplatek většímu počtu poplatkových subjektů. Dnem doručení hromadného předpisného seznamu, tj. i rozhodnutí v něm obsažených, je třicátý den po jeho zpřístupnění k nahlédnutí (viz § 50 daňového řádu). Právní moc a vykonatelnost rozhodnutí doručovaných prostřednictvím hromadného předpisného seznamu se posuzuje stejným způsobem jako u jednotlivých platebních výměrů.

Z ustanovení § 101 odst. 2 až 4 daňového řádu obecně vyplývá, že rozhodnutí je vydané okamžikem, kdy byl učiněn úkon k jeho doručení; rozhodnutí, které se nedoručuje, je vydané okamžikem, kdy bylo podepsáno úřední osobou. Příjemcem rozhodnutí je ten, komu je rozhodnutím ukládána povinnost nebo přiznáváno právo anebo prohlášeno právo nebo povinnost stanovená zákonem. Přiznat stejné právo nebo uložit stejnou povinnost lze ze stejného důvodu témuž příjemci rozhodnutí pouze jednou.

Platební výměr (hromadný předpisný seznam), kterým správce místního poplatku vyměřil místní poplatek, je v právní moci, jestliže je účinný a současně se nelze proti němu odvolat (§ 103 odst. 1 daňového řádu). Vůči příjemci, poplatkovému subjektu, je platební výměr účinný okamžikem jeho oznámení (doručení nebo jiný zaprotokolovaný způsob seznámení příjemce s jeho obsahem – viz § 101 odst. 5 a 6 daňového řádu).

Zvláštnosti vyměřování poplatků

Při stanovení (vyměřování) místních poplatků se uplatňují některé zvláštnosti vyplývající z obsahu § 11 zákona o místních poplatcích ve vztahu k daňovému řádu:

  • v oblasti místních poplatků je podle § 11 zákona o místních poplatcích primární zaplacení místního poplatku poplatníkem (plátcem),
  • zjištění a stanovení místního poplatku správcem místního poplatku (nalézací řízení) se uplatňuje teprve v případě, kdy místní poplatek nebyl zaplacen včas nebo ve správné výši,
  • správce místního poplatku vyměřuje (stanoví) místní poplatky z moci úřední v souladu s § 139 odst. 1 a 3 daňového řádu; v návaznosti na vyměření (stanovení) místního poplatku ve výroku rozhodnutí správce místního poplatku stanoví lhůtu k plnění 15 dní ode dne právní moci rozhodnutí,
  • vykonatelnost rozhodnutí nastává teprve po marném uplynutí výše uvedené 15denní lhůty, odvolání proti rozhodnutí o vyměření místního poplatku má tedy odkladný účinek,
  • skutečnost, že rozhodnutí o vyměření (stanovení) místního poplatku vydává správce místního poplatku z moci úřední dále znamená, že rozhodnutí musí vždy obsahovat odůvodnění (viz § 147 odst. 3 daňového řádu).

Náležitosti rozhodnutí o stanovení (vyměření) místních poplatků

Platební výměr i hromadný předpisný seznam, kterými správce místního poplatku vyměřuje (stanoví) místní poplatek, musí obsahovat zákonem stanovené základní náležitosti. Tyto náležitosti jsou upraveny v § 102 daňového řádu.

Obsah rozhodnutí o místním poplatku lze členit z věcného hlediska na tři části, a to:

  • výrok,
  • odůvodnění a
  • poučení o odvolání.

Úvodní část rozhodnutí o místním poplatku obsahuje

  • označení správce místního poplatku, který rozhodnutí vydal,
  • číslo jednací, popř. i číslo rozhodnutí o místním poplatku,
  • označení příjemce rozhodnutí.

Pokud jde o příjemce rozhodnutí, je nutné zdůraznit, že u právnické osoby musí být uveden její přesný název zapsaný v obchodním rejstříku, popř. uvedený ve zřizovací listině, stanovách apod. U fyzické osoby musí být uvedeno její jméno a příjmení. Pokud jsou příjemci rozhodnutí oba manželé, nemohou být příjemcem společně – každý z nich musí být samostatným příjemcem rozhodnutí.

Výroková část rozhodnutí o místním poplatku obsahuje

  • uvedení právního předpisu, podle něhož bylo rozhodováno,
  • částka, kterou má poplatkový subjekt zaplatit,
  • číslo účtu příslušného poskytovatele platebních služeb, na který má být částka uhrazena,
  • lhůta k plnění (náhradní lhůta 15 dnů od právní moci rozhodnutí).

Odůvodnění rozhodnutí

  • je povinnou náležitostí rozhodnutí o stanovení místního poplatku,
  • správce místního poplatku v něm uvádí důvody výroku rozhodnutí,
  • bylo-li rozhodnutí vydáno na základě dokazování, správce místního poplatku dále uvádí, které skutečnosti má za prokázané a o které důkazy opřel svá skutková zjištění, jakými úvahami se při hodnocení důkazů řídil a jak věc posoudil po právní stránce.

Poučení o opravném prostředku obsahuje

  • informaci o místu, kde je možno proti rozhodnutí podat opravný prostředek (odvolání se podává vždy u správce místního poplatku, jehož rozhodnutí je napadeno – § 109 odst. 3 daňového řádu),
  • v jaké lhůtě je možno odvolání podat (tj. do 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí – § 109 odst. 4 daňového řádu),
  • informaci o odkladném účinku odvolání.

V případě chybějícího, neúplného nebo nesprávného poučení lze odvolání podat do 30 dnů ode dne doručení opravného rozhodnutí, bylo-li vydáno, nejpozději však do 3 měsíců ode dne doručení rozhodnutí, proti němuž odvolání směřuje.

Neopominutelnou náležitostí rozhodnutí o místním poplatku je dále podpis úřední osoby s uvedením jména a pracovního zařazení a otisk úředního razítka (tuto náležitost lze nahradit uznávaným elektronickým podpisem úřední osoby). Rozhodnutí rovněž obsahuje datum, kdy bylo podepsáno.

Na žádost příjemce rozhodnutí vyznačí správce místního poplatku na vyhotovení rozhodnutí doložku právní moci, popřípadě vykonatelnosti (§ 103 odst. 3 daňového řádu).

Lhůta pro stanovení místních poplatků

Správce místního poplatku má pravomoc stanovit (vyměřit) místní poplatek pouze ve lhůtě, kterou stanoví § 148 daňového řádu.

„Základní“ délka lhůty činí 3 roky, maximální délka je 10 let. Počátek běhu lhůty nastává dnem, v němž se místní poplatek stal splatným. Marné uplynutí lhůty má za následek, že již nelze místní poplatek stanovit (vyměřit) – jde tedy o tzv. prekluzívní (propadnou) lhůtu.

Daňový řád vymezuje úkony, na základě kterých dochází k prodloužení lhůty o 1 rok, jestliže k nim došlo v posledních 12 měsících před uplynutím dosavadní lhůty.

V oblasti místních poplatků je takovým úkonem:

  • oznámení rozhodnutí o stanovení místního poplatku,
  • zahájení řízení o mimořádném opravném nebo dozorčím prostředku,
  • oznámení rozhodnutí ve věci mimořádného opravného nebo dozorčího prostředku, nebo
  • oznámení rozhodnutí o prohlášení nicotnosti rozhodnutí o stanovení místního poplatku.

Byla-li před uplynutím lhůty pro stanovení místního poplatku správcem místního poplatku zahájena daňová kontrola, běží ode dne jejího zahájení lhůta znovu.

Lhůta pro stanovení místního poplatku neběží po dobu:

  • řízení, které je v souvislosti se stanovením místního poplatku vedeno před soudem ve správním soudnictví a před Ústavním soudem,
  • řízení o otázce, o níž je příslušný rozhodnout soud a která je nezbytná pro správné stanovení místního poplatku,
  • od zmeškání odvolací lhůty proti rozhodnutí o stanovení místního poplatku až do oznámení rozhodnutí o jejím navrácení v předešlý stav,
  • od marného uplynutí úložní doby až do dne doručení rozhodnutí, kterým je prohlášena neúčinnost doručení rozhodnutí vydaného v nalézacím řízení.

Lhůta pro placení místních poplatků

Lhůtou pro placení místních poplatků se rozumí časový úsek, ve kterém je možné realizovat dobrovolnou i nedobrovolnou úhradu místního poplatku (viz § 160 daňového řádu). Základní délka lhůty činí 6 let, maximální 20 let. Tato lhůta je propadná (prekluzívní) – jejím uplynutím zanikne právo nedoplatek vybrat, zajistit i vymáhat. Lhůta počíná běžet okamžikem splatnosti místního poplatku.

Na základě některých úkonů stanovených daňovým řádem dochází k přerušení lhůty, tj. šestiletá lhůta začne od daného okamžiku běžet znovu. V řízení o místních poplatcích jsou takovými úkony zejména zahájení exekučního řízení nebo rozhodnutí o posečkání. Oproti tomu neformální vyrozumění o nedoplatku (§ 153 odst. 3 daňového řádu) na běh lhůty vliv nemá.

Vedle přerušení lhůty mají některé jiné úkony za následek, že se lhůta staví. Stavění lhůty znamená, že lhůta po určitou dobu přestává běžet. Když tato událost nebo situace pomine, pokračuje lhůta od toho okamžiku, kde se zastavila.

Lhůta se staví po dobu:

  • vymáhání místního poplatku soudem nebo soudním exekutorem,
  • přihlášení poplatkové pohledávky do insolvenčního řízení nebo do veřejné dražby,
  • odkladu daňové exekuce odložené na návrh,
  • daňové exekuce srážkami ze mzdy,
  • dožádání mezinárodní pomoci při vymáhání nedoplatku.

Ohlašovací povinnost

Místní poplatky zavedené příslušnou obecně závaznou vyhláškou obce jsou poplatníci (plátci) povinni zaplatit včas a ve správné výši.

Kromě této základní povinnosti má poplatkový subjekt důležitou procesní povinnost spočívající v tom, že je povinen splnit ohlašovací povinnost vyplývající z ustanovení § 14a zákona o místních poplatcích.

V ohlášení poplatník nebo plátce uvede (§ 14a odst. 1 zákona o místních poplatcích):

  • jméno, popřípadě jména, a příjmení nebo název nebo obchodní firmu, obecný identifikátor, byl-li přidělen, místo pobytu nebo sídlo, místo podnikání, popřípadě další adresu pro doručování; právnická osoba uvede též osoby, které jsou jejím jménem oprávněny jednat v poplatkových věcech,
  • čísla všech svých účtů u poskytovatelů platebních služeb, včetně poskytovatelů těchto služeb v zahraničí, užívaných v souvislosti s podnikatelskou činností, v případě, že předmět místního poplatku souvisí s podnikatelskou činností poplatníka nebo plátce,
  • údaje rozhodné pro stanovení výše poplatkové povinnosti.

Poplatník nebo plátce, který nemá sídlo nebo bydliště na území členského státu Evropské unie, jiného smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederace, uvede kromě údajů požadovaných v § 14a odst. 1 zákona o místních poplatcích adresu svého zmocněnce v tuzemsku pro doručování.

Dojde-li ke změně údajů uvedených v ohlášení, je poplatník nebo plátce povinen tuto změnu oznámit do 15 dnů ode dne, kdy nastala (§ 14a odst. 3 zákona o místních poplatcích).

Lhůtu pro splnění ohlašovací povinnosti stanoví obec v obecně závazné vyhlášce (§ 14 odst. 2 zákona o místních poplatcích).

Plnění ohlašovací povinnosti je základní procesní povinností poplatkového subjektu, jejíž splnění může správce místního poplatku vynucovat pomocí pořádkové pokuty podle § 247 odst. 2 daňového řádu. Předpokladem pro uložení pořádkové pokuty (až do výše 500 000 Kč) je skutečnost, že poplatkový subjekt bez dostatečné omluvy ve lhůtě stanovené správcem místního poplatku nevyhoví výzvě ke splnění některé z procesních povinností nepeněžité povahy.

Mgr. Jan Břeň

TOPlist
TOPlist